Místo nahoře

Myslím, že se po dlouhé době zrodil "klasický český" seriál, který oprávněně přitahuje k obrazovkám spoustu diváků na kvalitně napsanou, zrežírovanou a skvěle obsazenou podívanou. ........ Mínění jsem v průběhu seriálu nezměnil, jenom hvězdiček postupně přibývalo. Smyczek výborně zvládá zobrazení problémů dnešního "normálního" života, takže před posledním dílem jsem s hodnocením těsně pod stropem. (24.04.2004)

Před lety jsem to bral jako divnej novej seriál, ovšem s ohledem na to, jaký odpadky se v dalších letech začaly řítit z dalších televizí, tak Místo nahoře s odstupem času beru na milost. I díky lidem jako Stašová nebo Vetchý. A vzpomínám, jak jsme v tý době cestou z hospody potkali před divadlem Barboru Seidlovou a rozjařeně řvali: "Jéé, Lukešová!" :-) (30.01.2013)

V době uvedení seriálu v roce 2004 jsem z něj byl nadšený. Když jsem viděl asi po 15 letech na youtube pár dílů znovu, tak bych dal tak maximálně dvě hvězdičky. Ale za tu nostalgickou vzpomínku, hezkou Seidlovou, Klepla a Schmitzerovu hlášku: "Odsaď podsaď, ta flaška je moje" přidávám třetí. Přeci jenom oproti tomu pokračování to šlo. (22.05.2021)

Je to přesně na 70%. Nejzajímavější je první třetina, pak už se v podstatě nedozvídáme nic nového. Pozitivem je určitě účast a výkon výkvětu našich herců, které můžete vidět ještě "zamlada". Dalším kladem je nesporně svědectví doby, atmosféra let devadesátých, uvědomíte si, jak se doba za těch pár let krutě změnila. Hlavně proto má smysl seriál vidět. Postavy v něm jsou celkem životné, jen občas zakroutíte hlavou, jako že tohle ne, to by nikdo neudělal a tak. Dalo se to vypilovat, ale asi to po tvůrcích nikdo nechtěl. Závěr mi to trochu zvedl v hodnocení. (11.11.2019)

Bolístky v podobě otřesné režie a nedostatku finančních prostředků spolehlivě hojí výtečný scénář. Ten nešetří sebeparodií a se seriálovými zákonitostmi pracuje tak trochu s pomrkáváním. Herecké výkony jsou velmi proměnlivé a člověk chvílemi cítí nutkání smát se u pasáží, které by měly vyvolávat spíše opačné emoce. I když se v zásadě jedná o takovou malou českou pohádku plnou hloupých Honzů a figurek, pořád se zde něco děje, přelétáváme od jednoho lidského osudu k druhému a vysoké tempo opadne naštěstí až těsně před samotným závěrem. (04.10.2005)