Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (245)
,,To prej se stalo! V Lurdech!“ Švestce pravda chybí jakási lehkost a hravost předchozích her, která se však tu a tam objeví ve formě úderné hlášky. Úvodní seminář se mi líbil jen z půlky, doslova nadšen jsem byl však z příspěvku Smoljaka, který opět dokázal, jak dobrým hercem je. Hra samotná má svoje hluché momenty, především když se na scéně zpívá či se objevuje Brukner v maskách dívek nebo Kašpar, který je tradičně ve svém hereckém projevu o třídu níž než ostatní. Tyto nedostatky ale bohatě kompenzuje sklerotický Smoljak a hlavně nenápadná menší role Pence důchodce Motyčky, který většinu času prospí, aby se tu a tam jako uragán vřítil s nějakou svou důchodcovskou hláškou a totálně mě tím uzemnil. Takže duo Penc Smoljak tuto hru jednoznačně podrželi a jejich zásluhou patří mezi ty povedené. ()
K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří především dvě vady, komplementárně spojené. Jsou to neschopnost udržet myšlenku a druhá vada neschopnost myšlenku opustit. Takhle nějak začíná beseda před Švestkou a platí to i o samotné hře. Ta je tradičně výborná, vtipná a... A působí jako mlácení již cimrmany v minulosti nejednou vymlácené slámy. Oni i tvůrci přiznávají, že napsali hru bez děje "od starců pro starce". Jako by se skutečně upnuli na jednu myšlenku, kterou ne a ne opustit. Ovšem že by to nutně bylo na překážce zábavě, tak to se tedy říct nedá. ()
"Na železnici, dějou se věci..." Na to, že jsem předtím nikdy Švestku neviděl, tak jsem si myslel, že nejlepší hry DJC mám za sebou. Ale víte co? Stěží! Protože Švestka je zcela výborná! Určitě jedna z nejlepších her. Skvělý Smoljak a Kašpar. Dost možná jejich nejlepší role. U hry jsem se smál skoro pořád. "Vystoupil Nastoupil... Nastoupil Nastoupil. To je doufám jasný?" [Viděno naživo] (82 %) ()
Slabší Cimrman, kterého drží nad vodou jen geniální Smoljakova přednáška, Skutečně jsem nechápal, proč se ve hře dějí některé věci (co má být ten motiv s držením ruky? Je to vtipné - ale PROČ to tam je?), stejně jako kde se tam najednou vzala ta sufražetka. Tato hra je bezpochyby senilní - jen nevím, kde končí záměr a začíná omyl. ()
pořád ještě dost dobré, ale ta bezdějovost o sobě dává vědět až moc a navíc míra hlušiny tady už taky trochu stoupla...oprava po několika dalších posleších: hlušina se občas nachází pouze v semináři, hra se postupně propracovala do mého pomyslného cimrmaního best of. Jedna z nejlepších Smoljakových rolí! ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize / Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (9)
- Tato hra jako jediná vyšla oficiálně na dvou CD a deskách. První verze byla natočena 24. 5. 1998. (mnaucz)
- Andulka Šafářová je pojmenována podle lidové písně „Andulko Šafářová“. Již předtím se tato píseň objevila v představení „Cimrman v říši hudby“, a to přímo v opeře. (mnaucz)
- Mělo se jednat o úplně poslední hru, což říkal Pavel Vondruška v dokumentu Cimrmani (vysvětlil, že pojem jevištní sklerotikon znamená, že herci jsou již staří), avšak nakonec se o poslední hru nejednalo. (mnaucz)
Reklama