Norimberský proces

Zcela průměrná neinvenční podívaná. Nechápu, proč si tvůrci jako hlavního protihráče na myšlenkovém poli zvolili právě Göringa. Ještě se mi líbí, jak jsou nakonec málem jako svině zobrazeni Rusové, kteří odmítají zmírňovat tresty nebohým nacistům. Yves Simoneau je zcela obyčejný patlal, který možná zvládne konvenční TV seriál, ale na větší projekty nemá. (12.10.2005)

Tento televízny film nesie ešte silnejšie posolstvo ako kinofilm z roku 61. Snaží sa naozaj pochopiť 'prečo'; nielen následky nacizmu prečítať na papieri. Na televízne spracovanie je aj obsadenie pozoruhodné, s úctou k ostatným ale jednoznačne vytŕča Brian Cox, ktorý je v záporných roliach fenomenálny. Dvojdielna chuťovka. (24.01.2017)

Po ukončení druhé světové války stojí před vítěznými mocnostmi závažný úkol. Potrestat zodpovědné za spáchání válečných zločinů, ale - jak je běžné v civilizovaném světě - pomocí spravedlivého soudního procesu s možností obhajoby obviněných. Americký žalobce Robert Jackson (Alec Baldwin) svolává Mezinárodní soudní tribunál do Norimberku, místa, kde byla již dříve podepsána drtivá většina nacistických zákonů. Proti němu bude stát dvacítka zajatých vůdců nacistického Německa, včetně samotného Hitlerova zástupce, Hermanna Göringa ... Jsou filmy a Filmy. Ty první si pustíte a po jejich skončení si pro sebe jen tak řeknete - jó bylo to fajn nebo byla to hovadina. A pak jsou Filmy, které nějakým způsobem mapují historické události, a které nelze - i kdyby byly hodně nepovedené - úplně odmítnout. To naštěstí není případ Norimberku, který kromě velmi poutavého námětu (kromě tříhodinového filmu jsem další hodinu strávil pročítáním různých Wikipedii) je i docela poutavě natočený - při některých scénách mi opravdu hodně běhal mráz po zádech. Ani po herecké stránce nemám filmu co vytknout - ač neobsahuje žádná opravdu velká herecká jména, i tak všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony (snad kromě Aleca Baldwina, který mi moc nesedí - a naopak naprosto úžasný byl Brian Cox). (08.12.2011)

Pokud ten skutečný norimberský proces byl soudním procesem, nestranným a spravedlivým, film Norimberský proces jím není. Každý divák zná nacistické zločiny, viděl autentické záběry z koncentračních táborů, ví o milionech mrtvých. Potřebuje tedy film hovořící o jejich existenci připomínající je hranými výpověďmi, jež jsou z větší části čteny? Vždyť víme, že koncentrační tábory byly a lidé v nich umírali (mimochodem, holocaust prý v procesu ani zdaleka nebyl hlavní téma). Snad by tedy měl film posoudit individuální viny. +++++ Vskutku - ústy žalobce Jacksona film říká, že v tomto procesu bude spravedlivě posouzena vina obviněných. Ve skutečnosti ale dílo přináší k soudu svědectví a důkazy o nacistických zločinech, aniž by se podstatněji zajímal o to, jaká konkrétní osoba je za ně zodpovědná. Obávám se, že to má dobrý důvod - nemotat hlavu divákovu možnými pochybami, zda-li opravdu ti visící měli viset. Neukázat mu, jak složité může být vynést spravedlivý rozsudek. Vždyť je to tak jasné - tady je Göring, tady zavraždění Źidé - pověste ho! Či jinak: nejde o hledání spravedlnosti, ale přesvědčení sebe sama a všech, že obžalovaní jsou vinni. Pokud se to nepodaří, jde o prohru spravedlnosti a hlavního hrdiny. Takto ten film pracuje. +++++ Jako svého druhu "naučný", minulost rekonstruující film nemá Norimberský proces takřka žádnou hodnotu. Nedovíte se o činech Bormana, Streichera, Göringa, Schachta, von Papena, Fritzscheho, nikoho... Nakonec vás nejspíš urazí zproštění těch posledních tří. Film jen vrší humanistické fráze a nezpochybnitelný důkazní materiál o existenci zločinů - méně pak zločinců. Což se divákovi nevěří, že sám pozná, jak olbřímím zločinem jsou milióny vražd? +++++ Poněkud trapná je i snaha vyskládat z událostí procesu dramatický oblouk. Podle záznamů byl film z koncentračního tábora promítán 9 dní po zahájení asi 300 dní dlouhého procesu, Höss přichází až poté, co skončila několikadenní Göringova výpověď, Jackson nejspíš až tak moc rady svého britského kolegy nepotřeboval, atd. atd. Souboj Göring vs. Jackson nedává z hlediska deklarovaného tématu "hledání spravedlnosti" vůbec žádný smysl. Takové hledání je především bojem vnitřním. To je ovšem něco, co film a vůbec valná většina amerických soudních dramat nechápe - pro ně totiž spravedlnost vězí v dobře vypointované závěrečné řeči. Baldwin žádný vnitřní boj nepředvádí - je nemastný a neslaný - všechen herecký um sedí na lavici obžalovaných - tam se ovšem spravedlnost hledat nedá, jen pokání nebo jeho nedostatek. Tam jsou takřka jediné kvality Norimberského procesu. +++++ BTW - Uvědomoval si Simoneau, když točil scénu se založením tribunálu pod "deseterem přikázání", že Jackson bude porušovat to sedmé? Nejspíš ne, takovou ironii jinde film nepředvádí. (05.10.2014)

Famozni zpracovani nejvetsiho soudniho procesu dvacateho stoleti - Norimberku. Ohromuji vykon Briana Coxe coby Hermanna Göringa a nemene skveleho Aleca Baldwina coby hlavniho zalobce Roberta Jacksona. Film ma skvely spad, atmosferu a celkovy naboj, ktery Vas prinuti napnute sledovat dej az do samotneho zaveru. (29.11.2004)