Norimberský proces

Norimberský proces. Naši úžasní "demokratickí" osloboditelia Churchil a Stalin mali pochopiteľne každí inú predstavu o treste - W. Churchil presadzoval zastrelenie hlavných vinníkov bez súdu, (demokracia jak sviňa) a J.V. Stalin dokonca navrhoval popravu 50.000 - 100.000 nemeckých štábnych dôstojníkov. Avšak po niekoľkých diplomatických rokovaniach dospeli k tomuto súdnemu procesu s najvyššími predstaviteľmi národného socializmu. Dvojdielny film o tomto pojednávaní v Norimbergu, exceluje svojim hereckým výkonom predovšetkým Briana Coxa práve v úlohe Reichsmarschalla Hermanna Göeringa. Výborným hereckým doplnením je však aj Alec Baldwin v úlohe právnika Roberta Jacksona. Odporúčam scénu, kedy Göering hovorí so židovským dozorcom, že Nemcov všetci odcudzujú, kvôli veciam, ktoré robili židom, ale nikto nepozerá na to, že Američania zhodili atómovú bombu na Hirošimu, čo bolo mesto plné nevinných civilistov. A nezabúdajme že aj v Sovietskom zväze boli koncentráky (Gulagy) a nikomu tiež nevadí, že Američania ešte 28 rokov po skončení 2.svetovej vojny mali záchody a autobusy čisto pre "negrov". (08.10.2019)

Po ukončení druhé světové války stojí před vítěznými mocnostmi závažný úkol. Potrestat zodpovědné za spáchání válečných zločinů, ale - jak je běžné v civilizovaném světě - pomocí spravedlivého soudního procesu s možností obhajoby obviněných. Americký žalobce Robert Jackson (Alec Baldwin) svolává Mezinárodní soudní tribunál do Norimberku, místa, kde byla již dříve podepsána drtivá většina nacistických zákonů. Proti němu bude stát dvacítka zajatých vůdců nacistického Německa, včetně samotného Hitlerova zástupce, Hermanna Göringa ... Jsou filmy a Filmy. Ty první si pustíte a po jejich skončení si pro sebe jen tak řeknete - jó bylo to fajn nebo byla to hovadina. A pak jsou Filmy, které nějakým způsobem mapují historické události, a které nelze - i kdyby byly hodně nepovedené - úplně odmítnout. To naštěstí není případ Norimberku, který kromě velmi poutavého námětu (kromě tříhodinového filmu jsem další hodinu strávil pročítáním různých Wikipedii) je i docela poutavě natočený - při některých scénách mi opravdu hodně běhal mráz po zádech. Ani po herecké stránce nemám filmu co vytknout - ač neobsahuje žádná opravdu velká herecká jména, i tak všichni zúčastnění podávají výborné herecké výkony (snad kromě Aleca Baldwina, který mi moc nesedí - a naopak naprosto úžasný byl Brian Cox). (08.12.2011)

Zpočátku se mi to moc líbilo, hlavně kvůli Brianu Coxovi, který doslova válí a totálně zastiňuje všechny ostatní dohromady. Ale tři hodiny jsou moc - na to příliš chybí nějaké silnější momenty. Každopádně film jako jisté seznámení s tématem pro lidi, kteří jsou líní číst sloužit může a k zamyšlení určitě vede. (15.02.2011)

Staršiu verziu z r. 1961 som síce nevidel, ale myslím, že ak sa už na tento film chystáte, tak radšej siahnite po nej a po S. Tracym. Alec Baldwin sa tu snažil ako mohol, ale nepasoval mi sem. Skôr tak na druhú stranu. Smola, že tento film patrí k tomu druhu, kde herci sú absolútne to najdôležitejšie, tu naozaj záleží na každej emócii, či mimike, hlavne na lavici obžalovaných. Ale uznávam, je to subjektívne. Najlepšie to zvládol Brian Cox v úlohe Göringa. Na nadpriemer to stačí. 75/100 (13.07.2020)

Pokud ten skutečný norimberský proces byl soudním procesem, nestranným a spravedlivým, film Norimberský proces jím není. Každý divák zná nacistické zločiny, viděl autentické záběry z koncentračních táborů, ví o milionech mrtvých. Potřebuje tedy film hovořící o jejich existenci připomínající je hranými výpověďmi, jež jsou z větší části čteny? Vždyť víme, že koncentrační tábory byly a lidé v nich umírali (mimochodem, holocaust prý v procesu ani zdaleka nebyl hlavní téma). Snad by tedy měl film posoudit individuální viny. +++++ Vskutku - ústy žalobce Jacksona film říká, že v tomto procesu bude spravedlivě posouzena vina obviněných. Ve skutečnosti ale dílo přináší k soudu svědectví a důkazy o nacistických zločinech, aniž by se podstatněji zajímal o to, jaká konkrétní osoba je za ně zodpovědná. Obávám se, že to má dobrý důvod - nemotat hlavu divákovu možnými pochybami, zda-li opravdu ti visící měli viset. Neukázat mu, jak složité může být vynést spravedlivý rozsudek. Vždyť je to tak jasné - tady je Göring, tady zavraždění Źidé - pověste ho! Či jinak: nejde o hledání spravedlnosti, ale přesvědčení sebe sama a všech, že obžalovaní jsou vinni. Pokud se to nepodaří, jde o prohru spravedlnosti a hlavního hrdiny. Takto ten film pracuje. +++++ Jako svého druhu "naučný", minulost rekonstruující film nemá Norimberský proces takřka žádnou hodnotu. Nedovíte se o činech Bormana, Streichera, Göringa, Schachta, von Papena, Fritzscheho, nikoho... Nakonec vás nejspíš urazí zproštění těch posledních tří. Film jen vrší humanistické fráze a nezpochybnitelný důkazní materiál o existenci zločinů - méně pak zločinců. Což se divákovi nevěří, že sám pozná, jak olbřímím zločinem jsou milióny vražd? +++++ Poněkud trapná je i snaha vyskládat z událostí procesu dramatický oblouk. Podle záznamů byl film z koncentračního tábora promítán 9 dní po zahájení asi 300 dní dlouhého procesu, Höss přichází až poté, co skončila několikadenní Göringova výpověď, Jackson nejspíš až tak moc rady svého britského kolegy nepotřeboval, atd. atd. Souboj Göring vs. Jackson nedává z hlediska deklarovaného tématu "hledání spravedlnosti" vůbec žádný smysl. Takové hledání je především bojem vnitřním. To je ovšem něco, co film a vůbec valná většina amerických soudních dramat nechápe - pro ně totiž spravedlnost vězí v dobře vypointované závěrečné řeči. Baldwin žádný vnitřní boj nepředvádí - je nemastný a neslaný - všechen herecký um sedí na lavici obžalovaných - tam se ovšem spravedlnost hledat nedá, jen pokání nebo jeho nedostatek. Tam jsou takřka jediné kvality Norimberského procesu. +++++ BTW - Uvědomoval si Simoneau, když točil scénu se založením tribunálu pod "deseterem přikázání", že Jackson bude porušovat to sedmé? Nejspíš ne, takovou ironii jinde film nepředvádí. (05.10.2014)