Studňa – 1969 (S03E06)

Legendárny  26. diel Majora Zemana - Studna, otriasol kedysi mojim bezstarostným detským spánkom. Večer rodičmi zakázané a druhý deň doobeda tajne pozreté opakovanie u susedov. No, celoživotný zážitok. Ťaživá výpoveď mladého Brůnu, ktorá začínala vetou: „Jen vím, že byl divně tichý. Zádumčivý, uzavřený do sebe.“ – odštartovala vyšpičkovanú atmosféru, ktorú neuveriteľne dotvorili strašidelne vyzerajúci hlavní protagonisti. Hudobný podmaz silný a nepríjemný. Ešte dnes, aj napriek mnohonásobnému pozretiu tejto epizódy mám vždy pocit mrazenia, nechutenstva a obáv z toho, čím sa asi tak bavia susedia. 😊 (30.09.2022)

Skvostná, prvotřídní detektivka s trochou propagandy, která ale zůstává ve stínu naprosto fascinujícího, temného případu se zatraceně temnou a opravdu mrazivou atmosférou, a rozhodně ne jenom v závěru. Ze starýho Brůny jsem byl v šoku i já, ta postava je absolutně neuvěřitelná a herecký výkon geniální. Opravdový skvost, ve kterém se najde i kupa humorných momentů. A hlavně je to fakt takové poklidné, Honza Zeman je v nejlepším slova smyslu rozhodně český Columbo. Nebo Poirot. Studna je geniální záležitost a názory, které ji přirovnávají k hororu opravdu nejsou daleko od pravdy. Ponurý strašidelný dům, vesničané, kteří mezi sebou nechtějí cizince... "Nad ní stál otec se sekerou v ruce. Divně se kýval. Zdálo se mi dokonce... že se usmívá...." Psycho. Fakt psycho. Mnohem lepší, než to od Alfreda. 95%. (11.07.2020)

Asi jediný díl, kde se nachází nějaké to zrnko chtěného humoru, o který se stará upovídaný holič. Pravda, nejprve začne poměrně trapným vtipem (dejte si místo jarních 100 km 100 piv!), ovšem pak se rozjíždí (tuhle břitvu jsem zdědil po tátovi, měl řeznictví) až po vrcholný moment, kdy se vzteká, že pán, kterého při holení právě pořezal, je pěkná držgrešle, páč mu nedal tuzér. Zeman zde opět prokazuje své až nadpřirozené vyšetřovací schopnosti, kdy vyřeší záhadný případ prostě a jednoduše tím, že se svědka událostí zeptá, jak to vlastně tenkrát bylo. Dále zde projeví svou další, doposud netušenou nadpřirozenou schopnost, a to vlézt v obleku do studny a vylézt ve stejném stavu ven, nezmuchlaný a čistý. Jinak jako pro mnoho komentátorů zde, i pro mě tento díl znamenal v dětství trauma. Poprvé jsem ho viděl u dědy a babi na vesnici ve staré chalupě, kde jsem to neměl rád, bál jsem se tam přespávat. Zhlédnutí tohoto dílu mi rozhodně nepřidalo, chvíli jsem se pak díval na dědu ostražitě, připraven utíkat kdyby něco. (09.01.2021)

Nadprůměrné kvality československého filmového kumštu, na všech tvůrčích frontách, dělají z tohoto dílu nezapomenutelný filmový zážitek s atmosférou, kterou mu může závidět 95% novodobých filmových hororů, vše začíná gradovat již zemanovým popisem vyšetřovacího spisu nad studnou, opravdu skvělé. Nicméně vše spláchnuto zhrzeným, ale morálně čestným pomocníkem VB (již toto spojení je dosti absurdní, vzhledem k jeho profesi), kvůli kterému se vlastně vojsko Varšavské smlouvy dalo na pochod "Loni ve vosmašedesátým mi tu vytloukli okna, všude bylo vápnem napsáno, Maštalíř je fízl, pověste ho! Kdo ví, jak by to se mnou dopadlo, kdyby bývali nepřijeli...vždyť v týhle vesnici mě měli všichni rádi". A dodělá to sám Honza. "Je načase začít rozplétat ty loňský nesmysly a tahanice...". Protože Pražské jaro ´68 bylo fuj...moc lidské a svobodné. (10.11.2019)

,,Ti pánové z tý pražské kriminálky se tvářili náramně důležitě, vyslýchali jenom "přímí svědkové", kdežto vy jdete, jak bych tak řekl, přímo od holiče!" . . . Tož nejen agent FBI Rupert Anderson z (hořící) Mississippi, ale i major Zeman v socialistickém Československu věděl, u kohože se dozví nejdůležitější věci při sbírání informací k vyšetřovanému případu. Samozřejmě, jedině holič! Všechny scény, kde účinkuje právě Robert Vrchota, který se coby holič (stejně jako jeho dědeček-řezník) krve nebojí, nebo doporučuje jarní procházku v hospodě kolem 100 jarních piv, mají v sobě ohromný vtip. Vytvářejí nejen krásné odlehčení, ale zároveň pozoruhodný kontrast k veškerému dění kolem osudné studny a pohořelého domku, kde to má od prvního setkání s detailním popisem případu silný mrazivý tón. Studna je pro mne hlavně povedenou kriminálkou s nádechem hororu, která na čele s legendární retrospektivou kývajícího se otce Brůny se sekyrou dělá nezapomenutelný filmový zážitek. Kromě výborné režie bych vyzdvihl i nápad nechat namluvit vyprávění Brůny mladšího (P. Kubíček) tajemným hlasem Jiřího Zahajského, který spolu s hudbou Zdeňka Lišky umocňuje celkovou atmosféru už jenom na čistě zvukové rovině filmu. Navíc Vladimír Brabec je skoro po celý čas velice sympatickým vyšetřovatelem s výborným čichem na odhalení detailů a se smyslem pro humor. Tedy až na samotný závěr dílu před rozlučkou ve vesnici a v kanceláři jeho bývalého kolegy... nicméně povznáším se nad tím, že film má být také ideologickou paralelou k politickému dění v roce 1968, silně odsuzuje Pražské jaro a nenápadně vyzdvihuje počátek normalizace, a ponechávám Studně plné hodnocení jakožto vynikající kriminálce. 85% (18.11.2019)