Klauni – 1967 (S03E04)

Roli básníka Daneše v tomto díle kterou hrál (Petr Štěpánek) dostal nabídkou od režiséra Sequense Petr Čepek.Protože se ale jednalo o karikaturu aktivisty z let 1968 s kterou Čepek nesouhlasil, roli odmítl.Vyhradil si ale že to chce Sequensovi vysvětlit osobně, což mu bylo umožněno. Čepek potom vyprávěl že to by zajímavý inspirativní rozhovor a že mu Sequens řekl že chápe proč roli odmítá a že u něj má dál dveře otevřené.Jenže právě od této chvíle přestaly chodit Čepkovi jakékoliv nabídky z Barrandova k filmové práci. (08.10.2019)

Kulturní fronta se bouří proti systému a pořádá akční představení. Na něm je postřelena zpěvačka a podezření padne na básníka Daneše. Major Zeman je povolán k případu také proto, že divadla se účastní jako divačka jeho dcera s přítelem. Tehdejší vzbouření umělci mi velmi připomněli dnešní hnutí Milión chvilek, které taky jen rozvrací a pobuřuje. Tam také všelijací pochybní umělci vystupují. Doufám, že skončí stejně jako Danešovo hnutí v roce 1967. (29.09.2020)

"Mělo by se vám zakázat zneužívat středověkého básníka k provokacím." Politické epizody nezastihly Honzu Zemana ve vrcholné formě, ale přesto je to kousek k zamyšlení. Oni "umělci", z jejichž dutiny ústní padaly a padají "velká" slova o svobodě a demokracii, mě totiž vždycky štvali, štvou a budou štvát. Jen oni totiž mají patent na rozum, vědí, co je správné, jaké mají dostat dotace, kdo má být zvolen a když není po jejich, tak kvičí přesně tak, jak to tady předvádějí básník Daneš a herec Vodvářka. A přestože jsem byl vždycky pacifista, tak v případě těchto dvou "sympaťáků" bych patrně souhlasil s tím, aby na nich byla otestována kvalita pendreků, čímž samozřejmě oceňuju skvělé výkony pánů Štěpánka a Přeučila. (02.02.2017)

Daneš je zřejmě nejlepší rolí Petra Štěpánka, je to úlisný zbabělec, pijan, pijavice a vlastně naprosto zbytečný člověk. Zřejmě každý básník by byl šťasten, kdyby mu k jeho veršům složil hudbu Zdeněk Lißka. Opět jiný, opět dokonalý, tak jako jsme ostatně u Lišky zvyklí. Díl má kriminální zápletku, která však záhy ustupuje do pozadí. Vše je zpolitizováno a postřelení zpěvačky Moulidové přestàvá být důležité, tím nejdůležitějším je zadržení Daneše. Kolem jeho osoby se točí několik lidí. Skvělou karikaturou je soudruh všech soudruhů v podání Molčíka. Zvláštní je, že proti jeho všeobecnému oslovování soudruhem se nebrání ani paní redaktorka, ani pan profesor, u nichž by to člověk očekával. Ono velké zvíře se hodí, i když se chová nevybíravě. Pan profesor coby poetická duše čte zraněné zpěvačce, aby se jí lépe usínalo. A tak na politiku zbývá jen paní redaktorka. V poetické vinárně jí pomáhá Jan v podání jako vždy enormně přehrávajícího Přeučila, který evidentně civilně hrát neumí. Zřejmě nejzajímavější postavou yklanů je vedoucí této vinárny. Za zamyšlení určitě stojí jeho pravdivá slova, že když mu SNB zavře vinárnu, kulturní fronta mu pomůže, když on pomůže policii, ta se na něj vykašle. Sequensovi s Procházkou se opět podařilo do příběhu, který měl být jednoznačně namířen proti antikomunistickým živlům, propašovat kritický osten, jenž soudruzi cenzoři nepostřehli. (30.11.2019)

Pár dílů jsme měli od propagandy trochu oraz, teď se ale vrací a udeří v plné parádě. Z případu ožralého rádobyumělce Štěpánka a postřelené barové zpěvačky Kantorkové se najednou vynoří opět západní diverzní akce White Lines. Kulturní fronta likviduje staré pořádky. Starý profesor Miloš Nedbal volá po vymáhání zákona s lidskou tváří. Zlá novinářka překrucuje fakta a vykresluje spravedlivou VB jako nelidské tyrany. Francois Villon jako záminka k provokacím. Běs a hrůza a to je jenom příprava na to, co přijde v dalším díle. Zajímavosti: Profesorem měl být údajně Václav Černý, básníkem Danešem spisovatel Jan Beneš, zpěvačkou Marta Kubišová. (19.11.2016)