Letec

Soundtrack Howard Shore: 1. Shake That Thing - Vince Giordano and his Nighthawks Orchestra ,2. I'll Build A Stairway To Paradise - Rufus Wainwright ,3. Somebody Stole My Gal - The Original Memphis Five ,4. Fireworks - The Original Memphis Five ,5. Thanks - Bing Crosby with Jimmy Grier & His Orchestra ,6. Happy Feet - Manhattan Rhythm Kings ,7. After You've Gone - Loudon Wainwright III ,8. Moonglow - Benny Goodman ,9. I Can't Give You Anything But Love - Django Reinhardt ,10. Ain't Cha Glad - David Johansen ,11. Nightmare - Artie Shaw & His Orchestra ,12. Stardust - Vince Giordano and his Nighthawks Orchestra ,13. Do I Worry? - The Ink Spots ,14. I'll Be Seeing You - Martha Wainwright ,15. Back Beat Boogie - Harry James & His Orchestra ,16. Moonlight Serenade - Glenn Miller & His Orchestra ,17. Howard Hughes - Leadbelly , (11.05.2011)

Obrazově i herecky úchvatné FILMOVÉ DÍLO skutečného umělce. Nenudil jsem se ani minutu, stopáž byla o.k. a klidně bych si dal i nášup. A emocionální dopad na mojí osobu byl o to větší, že jsem měl ve svém životě co do činění s obsedantně kompulzivní poruchou, takže dobře vím, o čem Scorsese vyprávěl a že nestřelil vedle, dokazují pocity jednoho z mých kamarádů rovněž postiženého OCD, který byl až šokován tím, jak se v postavě Howarda Hughese našel. Takže díky, Mistře. (29.10.2005)

Jsou to spíš takové 4,5* protože je to opravdu moc dlouhý. Ale líbila se mi vizuální stránka všechno je takové barevné a scény s letedlama jsou naprosto úchvatné. Herci jsou super (pořád nechápu jak někdo může buzerovat DiCapria že neumí hrát) a nejvíc mě dostalo že i v úplně malých roličkách se objevují takové kádry jako Jude Law nebo Willem Dafoe. Jsem opravdu velice zvědav na Million dollar baby, protože k tomuhle filmu by se Oscar za režii a film hodil moc hezky. (19.04.2005)

Pro mě výjimka mezi všemi těmi životopisnými dramaty "based on a true story" především proto, že je o opravdu zajímavém člověku. Přiznávám, že jako fanda letectví jsem o Hughesovi věděl maximálně konstruktérské úlomky z jeho života, samozřejmě především zkonstruování Herculesu. Co se čistě filmové stránky týče, jde o naprosto vyprecizovaný film s dokonalým obrazem, zvukem a vizuálně i dramaticky propracovanými scénami, např. natáčení Hell's Angels. BTW jde o film, od kterého jsem začal uznávat Leonarda jako dobrého herce, Cate Blanchett za dobrou herečku a vlastně jde o první viděný film od Scorseseho. I když se mi Skrytá identita líbila, jestli měl dostat Oscara, spíš za tohle. (04.10.2005)

Pokud je Letec něčím především, pak dokonalou ukázku vrcholného Hollywoodu, toho Hollywoodu, který Hughes pomáhal ve dvacátých letech svými smělými vizemi budovat. Je to precizně naplněné žánrové schéma, které nabízí jak dechberoucí špektákl, tak skvělou dramatickou filmařinu. Nelze nepochválit famózní kameru, skvěle začleněné triky, perfektní dobovou muziku, která všemu dává styl a atmosféru. Příběh Howarda Hughese není jen osobním dramatem, ale i velkolepou a výpravnou podívanou, v níž vás některé scény přiškrtí po „hollywoodsku“ do sedačky a nenechají vás vydechnout (skvostně natočené vzdušné sekvence opravdu stojí za to). Co je ale mnohem důležitější – každá část slouží monumentálnímu celku a monumentalita celku nezastiňuje osobní a nepříliš idealizovanou osobní rovinu. Hughesova osobnost je středobod, kolem kterého se vše spektakulární točí, ne naopak. Toho si na Martinu Scorsesem cením. Nepodlehl velkému tématu a pokusil se jít pod povrch. Neidealizoval, ale pokusil se podat příběh jednoho z fascinujících nositelů lidské imaginace a touhy létat (obrazně i doslovně) ve všech odstínech. Z místa, kde jsem seděl, se jednoznačně zdálo, že uspěl. Letec je opravdu nádherným exemplářem životopisného velkofilmu ve vším oslnivém lesku. Na bídu tentokrát místo nezbylo... Těch pár minut, které má film navíc, lze považovat za dědičnou chorobu. A slabší Loganův scénář dokázal Scorsese bohatě vyvážit svou precizní režií. (12.02.2005)