Pink Floyd: The Wall

Pink Floyd: The Wall je dost možná jeden z nejzvláštnějších filmů všech dob a přesto právě o něm jeho titul zvláštního filmu znamená velmi lákavou lichotku. S použitím hudby Pink Floyd a inspirovaním skutečného života frontmana této skupiny Rogera Waterse vznikl film, který vznikl společně s novým albem Pink Floydů- The Wall. Režie se ujmul velký fanda Pink Floydů Alan Parker a právě on je strůjcem téhle šílené podívané, která vlastně vznikla bez žádného sepsaného scénáře a jenom stála na textech a vnitřních pocitech Rogera Waterse. A přesto vznikl jeden z dost možná nejosobitějších filmů všech dob. Pink Floyd má prvky muzikálu, fantasy a zároveň obsahuje výrazné a důležité animované sekvence. Je to celé velmi ambiciozní spojení Watersových vnitřních konfliktů s velmi silným pojetím, které velmi snadno jde do morků kostí. Hlavní hrdina Pink je na založen na traumatech ze života Rogera Waterse- Stejně jako Roger přišel Pink o otce za 2. světové války což byla zásadní událost jeho života, která ho ovlivnila a Waters velmi často na chybějícího otce vzpomínal i ve svých textech. Zároveň film pojednává o Watersově/Pinkově až příliš starostlivé matce, komplikovaného manželství a následného pohledu na svět. Celé tohle inspirování Watersovým životním příběhem je poté doprovázeno skutečně nepříjemnými výjevy a především je The Wall filmem, který vyniká především hudbě Pink Floydů. Hudba Pink Floydů, jejich album The Wall a film Pink Floyd- The Wall společně fungují v silné symbióze a ve finále dohromady tvoří opravdu výrazný filmový zážitek. Waters si měl původně zahrát i hlavní roli Pinka, Alan Parker mu ale upřímně řekl, že je jako herec neschopný a zvolil tak právě Boba Geldofa, který do role rozpolceného a zničeného umělce sedne bravurně. Zároveň na mně ale Geldof už pohledu působí nesympaticky a měl jsem kvůli tomu tak trochu problém k The Wall pevně přirůst. Tohle ale není film, který by sázel na herecké výkony či postavy samotné o sobě (ten film vlastně pořádně nemá ani jedno z toho). Jde totiž především o skutečnou ukázku silného vizuálního zpracování a především velmi komplikované mysli právě Rogera Waterse. Je Pink Floyd: The Wall vlastně skutečně film nebo jenom 90-minutový videoklip? Za mně jde o něco mezi tím a rozhodně to neznamená něco negativního. Je to velmi zvláštní snímek ke kterému se dost možná automatická cesta hledá příliš těžko. A přesto divák po zhlédnutí pozná, že viděl něco mimořádného. Pink Floyd: The Wall rozhodně není jen další kostkou ve zdi ale specifický filmařský unikát, který je dnes právem označován za kultovní klasiku....... (01.09.2020)

"We don't need no education. We don't need no though control. No dark sarcasm in the classroom. Hey, Teacher, leave those kids alone! All in all you're just another brick in the wall." Povinnost pro všechny filmaře, co se pokouší něco říct obrazem a hudbou. Kde jsou ty časy, kdy se ještě takoví tvůrci neutápěli v nudě a alegoriích o "majáku a díře"? (21.02.2003)

Slovy nelze vyjádřit pocity, které mnou probíhaly při sledování tohoto skvostu. Jednoznačně nejlepší hudební film všech dob. 100% (jediný co zamrzelo bylo zkrácení písně Waiting for the Worms a vynechání písně Hey you a The Show Must Go On)...... || "All alone, or in twos. The ones who really love you walk up and down outside the wall. " (10.06.2012)

Naprostý vrchol tvorby králů psychedelického rocku! Pink Floyd převedly svoji geniální muziku na 90 minut trvající videoklip, který pro mne byl naprosto neuvěřitelným zážitkem a nad kterým jsem ještě pár dní přemýšlel (hlavně nad skvělými texty a vynikajícím kytarovým sólem v Comfortably Numb). Jeden z nejlepších a nejkultovnějších hudebních snímků...... (30.09.2007)

Moja absolútna top srdcovka! Úžasný „soundtrack“, Watersova lyrika(alebo scenár?), ktorá chytí za srdce a núti k zamysleniu, nezabudnuteľný výkon herca-amatéra Boba Geldofa, kultové animácie Geralda Scarfeho, brilantná réžia Alana Parkera-toto všetko dokopy tvorí fenomenálne dielo,ktoré je tak obsahovo bohaté, že snáď nie je možné zachytiť všetko na prvých pár pozretí. Videl som Stenu 16 krát a stále nachádzam niečo nové“all in all we are just another brick in the wall“ (22.01.2006)