Evita

Všechno to mohlo vyznít sladkobolně, ale Parker se nezpronevěřil svému stylu a Evita nemá daleko ke zbožštělému The Wall...vždyť hrdinka se od začátku do konce prakticky nezměnila a její soucit s Argentinou jako by byl jen další forma plnění si svého chudinského snu. A v tom je ten film tak trochu podvratný - Evitě nešlo o argentnskou chudinu, jako spíš dostat se od ní co nejdál. Dala jim druhotně naději sledováním její stoupající hvězdy. Řekla lidem, že i oni mají šanci, když přestanou ctít pravidla a budou se hnát za svým snem. Źe ani oni nemusí zůstat v bahně chudoby, kterou od dětství tak mocně nenáviděla. Jako by to byla právě Evita, kdo do Argentinců zasel věčného ducha revoluce... A ještě jedna drobnost - všiměte si, že se celý film točil prakticky v jedné dekoraci. Kromě paláce nevidíte skoro žádné budovy, kamera se vždy orientuje dolů, na lidi. Lid stojí v cestě záběrům na okolní prostor. S trochou nadsázky by se dalo říci, že lid stojí vždy v cestě těm nahoře. (09.10.2010)

Muzikál bez keců nebo pohyblivé obrázky bez tance, ale s hudbou? To je jedno. Mám ráda Evitu, tak jak je. S Antoniem coby vypravěčem a glosátorem (pěje skvěle, to se mu upřít nedá, navíc charismatem hazí už jen pohledem), s Madonnou, která je Evitou i bez hereckého talentu (ale tak to vlastně má být), s masou bezejmených davů a s politicko-satirickými obrázky z bitev malé velké Argentiny. Alan Parker ukazuje víc než jen příběh vzestupu a pádu zajímavé osobnosti, je v tom něco nad, něco rýpavě satirického, pod povrchem probublávajícího. A je to zřejmě tím, že mu se scenářem zdatně vypomáhal Oliver Stone. 80%. (23.05.2008)

U Alana Parkera jsem vnímal to, co u Mikea Nicholse, který rovněž patřil k pilířům Hollywoodu: herci je museli milovat, protože pod jejich vedením získávali řadu hereckých cen. Žánrově univerzální Parker s rozmanitými závažnými náměty se vrátil k hudbě, jeho dílo má skvělou výpravu a dynamický střih. Celkově ale nesedne úplně každému. I já měl problém se do příběhu položit a nedokázal úsilí tvůrčího týmu docenit. Ostatně Evitu provázely vyčerpávající peripetie a dlouhá léta příprav. První klapka nakonec padla jen díky železné vůli Madonny. (11.03.2023)

Nádherný a mnohdy podceňovaný (obzvláště zde na ČSFD) muzikál s nádherným obsazením. Samozřejmě největší podíl na Evitě měla její představitelka, Madonna. Ačkoliv si popová královna roli vydupala, udělal Parker dobře, že ji po dlouhém přemlouvání obsadil. Role argentinské První dámy zpěvačce nejen sedla, ale stala se její životní. Nikdo jiný by se na Evitu nehodil, než právě Madonna. Abych ale nemluvil pořád o obsazení... Hudba byla dobrá. Ne dobrá, ale doslova výborná. Jemnému a čístému hlasu Madonny konkuroval drsný hlas Banderasův. Tohle je muzikál, jak má být. Přes dvě hodiny na nás chrlí herci / zpěváci jednu píseň za druhou. Každá píseň má své kouzlo a v každé se snaží prokousat ústřední téma oscarové písně You Must Love Me. Následující 2CD soundtrack je snad jedním z nejlepších muzikálových soundtracků. Když při poslechu všech 31 písní zavřu oči, promítne se mi celý příběh mladé Evy Perón a při poslední písni přihodně nazvané Lament mi schází málo k slzám. A nejen soundtrackový, ale i filmový konec byl fenomenální a velmi zvláštní. Nebyl to ten typický americký konec, kdy poslední záběry patří umírající Evě Perón. Kdepak. Pohled na ztemnělý dům s jedním jediným rozsvíceným oknem, které náhle zhasne a kamera přejede na plačící ženy. Ano, právě tento konec byl pro mě dojemný natolik, že pár těch slz ukáplo, i přes žádost Evity Don't cry for me...Argentina._____Na konec tohoto příspěvku ještě přidám poznámku: Tento snímek mě přesvědčil o falešnosti americké Akademie filmového umění. Madonna si za tento prvotřídní výkon zasloužila Oscara, ale ti zastaralí dědkové jí nedali ani nominaci. Proto od této chvíle přestávám věřit Akademii a její "kvalitě"! (02.09.2006)

-----"Když vystoupíš na vrchol, máš pod sebou jen oblaka." ----- Emocemi nabitý příběh, který se nechává volně unášet vlnami tónů v moři hudby ... nevšedně koncipované drama, v němž dominují dva rovnocenní protihráči: Madonna jako Eva Duarte a Antonio Banderas jako její věrný, leč nevěřící souputník, který ji sleduje zpovzdálí a přitom ustavičně zpochybňuje čistotu jejích úmyslů - a skutků, přesto se před ní v závěru sklání .... i kdyby byla "jen" prodavačkou snů a iluzí, dala lidu Argentiny NADĚJI ... 4,5*. ----- "Utiš se již, Argentino, zůstanu navždy s tebou ..." ----- (27.12.2017)