Queer as Folk

Queer as folk je neskutečná jízda, přemýšlím snad jediný film/seriál, kde si to naplno rozdávají gayové (a já všechny ty vysochaný těla určitě můžu). Tleskám za skvělý výběr hlavních protagonistů - gaye v nich těžko hledat a a pak stačí minigesto a je to tam. Ty lesbičky mě tam trochu vadí, respektive vadí mi jejich ztvárnění, nedivím se, že ta právnička leze Brianovi na nervy, mně taky a orientací to nebude. Hláška o tom, že když tu výchovu mohli zpackat rodiče, proč bychom nemohli taky, ta mne docela osvobodila. Některé postavy jsou samozřejmě přehnané (např. matka Michaela), nevím, zda mne to celé bude stejně dostávat i po shlédnutí více dílů, ale zatím hltám díl za dílem, je to fakt divoká jízda, včetně všech těch disko-songů, které se báječně hodí nejen do Babylonu. (20.08.2010)

Škoda, že naše televízie tento seriál nevideli. Zato ja som si užila jeho sledovaním skvelý mesiac. Queer as Folk ma naučil veľa, priblížil ma k LGBT svetu ešte viac, ako doteraz, zžila som sa s postavami, akoby boli súčasťou môjho života. Rozosmieval ma, inšpiroval ma, dojímal ma a je ťažké sa s ním rozlúčiť. Ale čo je ľahké vďaka QaF; vidieť a tešiť sa zo všetkých farieb, ktoré svet ponúka. SPOILER: Vďaka scenáristom za to, že sa nepridržiavali klasiky gýčových amerických happy-endov. (29.10.2011)

Závislost :-) V mnoha ohledech průkopnický seriál, od kterého jsem se celé dny nedokázala odtrhnout, na čemž měla zásluhu zejména ústřední dvojice Brian/Justin. V diplomové práci Jany Jedličkové si lze přečíst, že "americká verze Queer as Folk je (...) považována za mezník v americkém televizním vysílání. A to nejen formou reprezentace LGBTQ minorit, ale také zobrazováním explicitních sexuálních scén a reflektováním některých témat... Seriál se stal už krátce po jeho prvním uvedení kultovním..." S tím vším nelze než souhlasit. Nadchlo mě mimo jiné herecké obsazení, hudba, styl natáčení, ironické a vtipné hlášky. Brian Kinney (skvělý Gale Harold) je už legendou a mezi ním a Justinem to pořádně jiskří... Miluji také postavy Emmetta, Debbie a Daphne. V jednotlivých epizodách bych možná pár chybiček našla - ale jako celek? Nejlepší seriál, jaký jsem viděla. A nejvíc sexy :-) P.S. Homofobní osoby by se ovšem seriálu měly vyhnout obloukem, těm se zcela jistě líbit nebude. Podle některých zdejších komentářů se zdá, že někteří takoví tak neučinili - je to bohužel podobné, jako kdyby přesvědčený rasista hodnotil například Hádej, kdo přijde na večeři... (29.12.2012)

Opakovaná anabáze, která se se mnou táhne u většiny seriálů: ze začátku to vypadá nadějně, pak dobré dojmy postupně vyprchávají, jsouce nahrazeny rozpaky, aby se nakonec zájem vytratil zcela a úplně. Dvě hvězdičky už se mi zdály jako příliš přísné, jakkoli bych to viděla spíš na ně, ale dvě a půl hvězdičky mi tady schází... Nápad to nepostrádá, dobré herce už vůbec ne a hudba v člověku budí touhu začít křepčit vzdor pozdním a k tomuto počínání neprosto nevhodným hodinám. Ale k čemu to všechno, když má člověk dojem, že sleduje dokonale nablýskanou a dokonale povrchní módní přehlídku, jejíž účastníci se procházejí a poposedávají se sofistikovaně znuděným výrazem v tváři a sklenkou v ruce. Povrchnost je slovo, které se mi pro charakterizaci téhle řady nešťastných a méně nešťastných příhod zdá nejvýstižnější. Nebudí to zájem, prožitek, vcítění, ztotožnění s postavami, nebudí to nic. Nezajímalo mě, co bude dál, bylo mi naprosto lhostejné, co a komu se přihodí v dalším díle a kdo si to s kým rozdá na kožené pohovce nebo předložce u krbu. Dalo by se říci, že vyleštěná a z drahých materiálů ukovaná forma pohltila obsah. Jenže to by napřed nějaký obsah musel existovat. (21.07.2007)

There’s None so Queer as Folk Justin Taylor – tak trochu umělec, tak trochu spratek – se jedné noci potkává s Brianem Kinney. První polibek, první sex. Briana chce každý, ale problém je, že ho nikdo nemůže mít. A takhle to všechno začíná. Příběh party přátel – účetní Ted, tak trochu šílený Emmett, lesbický pár Lindsay a Melanie, nesmělý Mikey a samozřejmě Brian, kterému nezáleží na nikom a na ničem. Nebo se tak alespoň tváří... Jeden z mála seriálů, kde s přibývajícím počtem sezón kvalita neklesá, ale naopak stoupá. Z humorné záležitosti s takřka videoklipovým vizuálem se stává čisté drama, u kterého se vám na tváři objeví častěji slzy než úsměv. Postavy se vyvíjejí zcela neodhadnutelným směrem, někdo zemře a někdo se narodí... Bylo by bláhové myslet si, že se takový druh seriálu zalíbí všem, především heterosexuální muži dají zřejmě přednost seriálu The L Word a nejde jim to mít za zlé. Každopádně člověk by neměl QAF odsuzovat, dokud ho nevyzkouší. Třeba v něm něco najde. Třeba v něm najde sebe. A když ne, tak se u něj může alespoň pobavit a ani to není zas tak špatné, ne? Liberty Avenue. Liberty Dinner. Babylon. Save the Last Dance for Me. Nezapomenu... We will survive. (06.04.2007)