Brygmi

Povrchním čtením se divák dostane k blonďaté krásce, která chodí na střední školu, občas zabije nějakého toho upíra, prožívá trable v lásce a tak dál a tak dál. Jenže bylo by škoda setrvat jen v této jedné rovině (byť zábavné, plné výborných akčních scén i dojemných romantických dramat) a nezaměřit se na ostatní vrstvy. Buffy totiž v sedmi sériích (a pokračující osmé komiksové) obsáhne takřka veškerá témata, která postihují dívky od dospívání k dospělosti, rozvine metafory k současnému životu Američanů i kritiku policie, armády, lékařství – no prostě veškerých autorit včetně těch rodičovských. Stylově obsáhne klasický Hollywood s bohatou hloubkovou kompozicí i lékařské drama s rychlými střihy. Dochází i k neskutečné práci se žánrem – od hororové premisy k teenagerskému dramatu, které je ovšem neustále záměrně narušováno. Z hlediska vyprávění diváka urazí na začátku páté série příchodem Dawn a poté ho dorazí zpochybňující epizodou Normal again. Navíc nabídne psychologicky propracované (a narušené) postavy v čele s Buffy, která bere svoje poslání jako práci, ale stejně ji to stahuje níže do temnoty a brzdí v normálním rozvoji. Je zde hláškující upír Spike, knihovník s minulostí Rozparovače Giles, roztomilá lesbická dvojice Willow a Tara, geek a filmový amatér Andrew a poprvé se zde objevuje i Wesley, který se ve spin offu Angel stane nejtragičtější postavou obou seriálů. Žádná epizoda není zbytečná a každá série má kromě hlavního „Zla“ i jiné ladění a zabývá se určitou tematickou linií. Výborné herecky, výpravou, propracovanou mytologií, může sloužit i jako učebnice popkultury. Prostě a jednoduše - Buffy je výjimečné dílo a Joss Whedon bůh.

Nejdepresivnější seriál (nejen) o duševním zdraví, navíc skrytý pod škatulku muzikálové komedie. Pokud na začátku seriálu je Rebecca Bunch jen trochu trhlá žena posedlá romantickými vztahy, na konci druhé série už je jasné, v jak temném prostoru se pohybujeme a že vlastně o Joshe/Grega/Nathaniela ani zase tolik nejde.

Na relativně malém prostoru čtrnácti epizod nabízí Firefly množství zajímavých věcí. Stejně jako například Hvězdné války i Firefly lze popsat jako "sci-fi western". Nedochází zde ovšem k nápodobě osvědčených principům, naopak se s tímto žánrovým schématem pracuje podstatně zajímavěji. Jsou zde nezaměnitelné westernové prvky jako specifická hudba, koně, děvka se zlatým srdcem, etc. - vše je naprosto okázale předváděno stejně jako pohyb postav mezi těmito prvky. Příběh je zasazen do blízké budoucnosti, které ovšem není odosobněnou sterilitou, ale realistickým, špinavým vesmírem. Místo technických vymožeností (ala Dollhouse) je svět Malcoma Reynoldse a jeho posádky silně manuální. Firefly je ambiciózní autorský seriál, ve kterém se prolíná klasický přístup s množstvím experimentálních postupů s narací i stylem. Nejpatrnější to je u prvního a posledního dílu, kdy se dostávají do popředí nezaměnitelné "whedonovské" kompozice do hloubky a dlouhé kamerové jízdy. První díl je navíc obtížný i co se uchopení postav týče. Jsme vrženi přímo do děje a ustanovené skupiny, nevíme kdo má jakou funkci, pozici a povahu. Vše se dozvídáme postupně a Whedon rozhodně nic neusnadňuje. O to těsnější vztah si ale divák může k postavám vytvořit - i třeba k takovému primitivovi jako je Jayne.

There’s None so Queer as Folk Justin Taylor – tak trochu umělec, tak trochu spratek – se jedné noci potkává s Brianem Kinney. První polibek, první sex. Briana chce každý, ale problém je, že ho nikdo nemůže mít. A takhle to všechno začíná. Příběh party přátel – účetní Ted, tak trochu šílený Emmett, lesbický pár Lindsay a Melanie, nesmělý Mikey a samozřejmě Brian, kterému nezáleží na nikom a na ničem. Nebo se tak alespoň tváří... Jeden z mála seriálů, kde s přibývajícím počtem sezón kvalita neklesá, ale naopak stoupá. Z humorné záležitosti s takřka videoklipovým vizuálem se stává čisté drama, u kterého se vám na tváři objeví častěji slzy než úsměv. Postavy se vyvíjejí zcela neodhadnutelným směrem, někdo zemře a někdo se narodí... Bylo by bláhové myslet si, že se takový druh seriálu zalíbí všem, především heterosexuální muži dají zřejmě přednost seriálu The L Word a nejde jim to mít za zlé. Každopádně člověk by neměl QAF odsuzovat, dokud ho nevyzkouší. Třeba v něm něco najde. Třeba v něm najde sebe. A když ne, tak se u něj může alespoň pobavit a ani to není zas tak špatné, ne? Liberty Avenue. Liberty Dinner. Babylon. Save the Last Dance for Me. Nezapomenu... We will survive.