Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi

Trochu satirický pohled na naši tradiční sousedskou vesnici, jakýsi předobraz Troškových komedií Slunce, seno... Ano, takoví jsme byli. Bohudík. Ono být v té době v televizi, to bylo něco, a tak nebylo divu, že se jézeďáci (když už tajemníkovi uteklo prase a předseda měl skřipku) chtěli jaksepařrí vytáhnout. Jenže televizní štáb přijel udělat reportáž nikoliv v létě, ale v zimě. A co točit, když už nefungovali ani hokejisté ani ochotníci... Ne že by to byl film k popukání, ale díky naší výborné herecké generaci se na to koukalo docela pěkně. (02.12.2019)

Je tam vidět jakási snaha navázat na Papouškovy (případně Formanovy) filmy ze 60. let, ale spíš se to blíží k takový tý normalizovaný šedi 70. let. Všechen humor je založenej v podstatě na tom, že se někdo hádá o píčovinách. Ani poměrně slušná herecká sestava to moc nezachránila. A nějak mi to ani nejde přes klávesnici, ale nejvíc ze všech mě snad pobavil nechvalně známej "bavič" Petr Novotný, kterej tady hrál, světe div se, největšího frajera z vesnice. A žvejkal jako Esposito. (18.06.2013)

Přesně, jak zde už zde metaforicky popsal "mchnk" nebo v sáhodlouhém komentáři "Adam Bernau": Na jedné straně se nezapře osobnost Jaroslava Papouška, který v předešlé dekádě spolupracoval např. s Milošem Formanem na filmu Hoří, má panenko! a je tu také dost cítit trendy nové vlny zlatých šedesátých let, pokud jde o uvolněný, improvizačný styl. Nápad slušný, dialogy a ztvárnění věrohodné, poutavě působí rovněž účast populárních herců (Haničinec, Libíček, Hlinomaz) mezi neznámými tvářemi či přímo nehereckými účinkujícími. Na druhé straně onu "experimentálně" zachytávanou současnost tvoří období vrcholné normalizace a téma kulturního a pracovního života na vesnici... Ve výsledku nejde sice o tradiční agitku, ale pachuť nějakého toho socialistického dokumentu či podprůměrné slávností estrády přes veškerou originalitu, uvolněnost i dokonce satiru zůstává. Některé momenty z příprav a realizaci televizního natáčení na vesnici jsou vtipné , jiné (např. když akční soudružka na kole honí předsedu kvůli srazené slepici) přímo na ránu. Takže za mě vcelku zajímavý, leč rozporuplný a spíše průměrný filmový počin. (55%) (13.11.2018)

Satirický potenciál byl umrtven hned v zárodku, neboť film se nezaobírá žádným existujícím problémem – výchozí nápad slouží výhradně ke generování rádoby humorných situací, nikoli ke kritice zarážejících jevů. Obyvatelé smyšlené titulní vísky žijí ve vakuu a jejich jednání nijak nereflektuje vnější svět, dobovou realitu, k níž se (po vzoru Havlova zelináře) křečovitě hlásí jenom dokola omílanými stranickými frázemi. Ono jednání má přitom podobu nekonečného a neplodného schůzování s předem známými výsledky (proti si samozřejmě nikdo hlasovat nedovolí), takže jsou pro oživení alespoň uměle vyvolávány nesmyslné hádky (a právě jejich zjevná umělost mi brání přirovnat film k Hoří má, panenko, jakkoli si Papoušek z Formanova mistrovského díla několik nápadů vypůjčil). U několika konkrétních narážek tak jako tak není patrné, jestli jsou míněny ironicky, nebo vážně, jestli se Papoušek uvědomělosti bublických venkovanů vysmívá, nebo ji vyzdvihuje jako vzorové chování. Následky organizace volného času nejsou nikterak tragické a k posouzení příčetnosti Bublických schází výraznější konfrontace s lidmi, kteří mají míru normalizovanosti jejich vsi posoudit. Pro inspiraci, jak točit komunální satiru s podobným námětem, se tvůrci mohli podívat na Vítáme vás, pane Marshalle od Berlangy, na film, který není ani roztahaný, ani nezacílený ani bezzubý. 45% (03.10.2012)

S Homolkovými to má společného pouze jméno režiséra. 1) Výborná ukázka dokonalé vyprázdněnosti díla. Herci hrají, hudba břinká, slova plynou, kamera zabírá, ale ve skutečnosti se neděje absolutně nic. Navenek je vše normální. 2) Hvězdičku dávám za učebnicový příklad toho, jak lze vyprázdnit obsah při zachování formy. 3) Je smutné a rovněž velmi poučné vidět, jak skvělého scénáristu a režiséra režim dokopal k takovéto bídě. Nebo to bylo jinak? (02.08.2018)