Smrtonosná pasca 4.0

Die Hard for the Kids. Historie se opakuje. Stejně jako v jedničce musí John získat zpět ztracenou důvěru jedné ženy (a opět v tom sehraje roli použití toho kterého příjmení), stejně jako ve trojce je bludištěm, do něhož se dostal a v němž si s ním zlosyn pohrává, celé město (namísto New Yorku Washington) a stejně jako ve všech třech filmech čelí bandě teroristů z celého světa (Francie, Itálie, USA). Nově ale kvůli dětskému ratingu mnohem méně kleje a zabíjí jen tak, aby při tom nestříkalo moc krve (tzn. někdy nápaditě, někdy jako v počítačové střílečce z minulého století). Tempo je oproti předchozím filmům výrazně mírnější, John ani lidé okolo něj nejsou neustále ve stresu, není opakovaně rozvíjeno několik paralelních akcí (v čem excelovala zejména trojka) a celkem dost času vyplňuje poněkud sentimentální povídání. Jistě, hlavním Johnovým cílem je - kromě likvidace zlosyna - předvést se jako schopný otec (přičemž cvičným objektem před opětovným shledáním se s dcerou je pro něj Matt), ale nebylo akčních tatíků v jiných filmech už dost? ___ Jako v každém buddy movie, i zde je vyprávění dynamizováno střety protikladných povah. Johna a Matta dělí několik generací i rozsah vědomostí o moderních technologiích a populární kultuře (jeho dialogy s Kevinem Smithem, guru všech nerdů, patří k vrcholům filmu). Jedině spojením sil mohou zvrátit nepříznivý běh událostí, což je ze současného pohledu, kdy již analogoví hrdinové za geeky jasně zaostávají, příjemně nostalgická skutečnost. Informace ještě nebyly vším. Občas se muselo přestat civět do monitoru a něco udělat. John veškeré potřebné "skills" má, chybí mu jenom ony informace. Svalnatí lameři jeho typu jsou ukázáni jako neocenitelní. Od světa reálných (nikoli virtuálních akcí) odstřihnutí hackeři oproti tomu dostávají jeden mravní políček za druhým, a zatímco John svému mladšímu parťákovi uděluje důležité životní lekce ("face your fear"), sám zůstává na konci stejným BFU jako na začátku. ___ Čtvrtá Smrtonosná past je nejzábavnější tehdy, odkazuje-li k některému ze svých (lepších) předchůdců, případně k akčnímu žánru jako takovému (padouchovo pobízení "Say somethin' funny", finty, které John používá). Šlo by o tuctovou hi-tech akci (s akčními momenty občas na hraně parodie typu Pravdivých lží), nebýt její schopnosti sebeshazování... a Johna McClanea, samozřejmě. Protože vlasy už tenhle staronový americký spasitel sice nemá, ale koule pořád ano. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, H34D, lachim, Chrustyn, rowdy's, FrankieCZ (31.01.2013)

Chudák John McTiernan se bude muset smířit s tím, že jeho kultovní jednička a v jistém ohledu přelomová trojka zůstanou ve stínu parádních sudých dílů. Když jsem kdysi v rozhovoru s Willisem četl, že se scénáristé při psaní inspirovali seriálovou 24-kou, netušil jsem, že se dočkám téměř její celovečerní verze. McClane má problémy s dcerou, postupuje při vybíjení padouchů téměř přesně podle jejich hierarchie - a je tak úžasným akčním hrdinou, že jsem nestačil zírat. A po unaveném třetím díle jsem čekal všechno, jen ne tohle. Hledal jsem ve čtvrté pasti spoustu nadhledu a fanouškovského pomrkávání, ale dostal jsem k tomu ještě Johna jako nezničitelného dinosaura, který bez servítek namlátí ženské a ještě jí přitom od plic zanadává. A divák má touhu mu začít nahlas fandit. Hrozba je tentokrát dokonale hrozivá a v jistých momentech až mrazí. Své k tomu dodává i lahůdkový Olyphant, jehož sarkastické poznámky plné vzteku mi zvedaly adrenalin a když McClaneovi říká, že mu zničí život a zabije jeho blízké, podvědomě jsem se v sedadle přikrčil. Když navíc funguje i spojení starého pardála s mladým, umírněným rebelem, je všechno tak, jak má být. V těch dvou hodinách se sice občas objeví až příliš klidná chvilka, ale i tak těch 90% musím přetavit na pět hvězd. Tenhle matador se za návrat stydět nebude. (03.08.2007)

Pokud by se tenhle film jmenoval třeba "Výprodej" a hlavní hrdina se nejmenoval John McClane, pak bych dal s čistým svědomím 90%. ... V případě vypůjčení ochranné známky "Die Hard" ovšem měřítka na styl a přesné dávkování akce a hlášek musím zpřísnit. ... John McClane je prostě legenda ! :) ... Proto se chtě-nechtě nabízí srovnání s návratem jiné legendy - Rockyho. Zatímco stárnoucí Rocky zůstal Rocky Balboou se vším všudy, pak John McClane se dost změnil .... Už nemiluje Holly, nekouří !!!, je téměř nezranitelný, při rvačkách lehce natvrdlý (McClanea přepere ženská ???!!!) a dává si záležet, aby mu z pusy nevystřelilo moc sprostých slov. ... Zkrátka to, co jsme všichni na Johnovi milovali je pryč :) ... Co se týká filmu samotného, tak skoro všechny výhrady shrnul Cival a u mě je to 70% (30.09.2007)

John je zpět a potěšil mě tak napůl. Zůstal sice stejný, ale všechno kolem se změnilo k horšímu. A nemluvím teď o nokiích hackujících satelity, ale slabém záporákovi a divném scénáři. Co naplat, že hlavní hrdina je stejný švihák jako zamlada a likviduje záporáky se stejnou ladností jako v nejmenovaném mrakodrapu, když mu to okolí konstantně kazí a kvůli zbytečně šíleným scénám jako rozstřílení dálnice nebo výbuch ropovodu se divákův obličej protahuje do nechtěných grimas. Wiseman sice obstál (bolestivé vzpomínky na Underworld mi to i přesto nesmazalo), ale ocenil bych, kdyby John v možná přicházející pětce dostal do vínku někoho, kdo ví jak s jeho stylem lépe naložit. Pak může být zaděláno na opravdovou pecku. (25.11.2007)

Scénář: Mark Bomback .. I'm gonna go kill this guy and get my daughter. Or go get my daughter and kill this guy. Or kill all of 'em! On to dokázal! Restart série Die Hard, založený na starých osvědčených kořenech s n(u)otnou dávkou IT inovace, se prostě povedl! Řeknu Vám, do prvního teaseru jsem byl zásadně proti pokračování, po trailerech však už zůstala jen poslední obava a to jak Len Wiseman zvládne neakční pasáže, protože režírovat akci a zvláště pracovat s kamerou prostě ukázal, že umí. Zvládl všechno! Mimoakční sekvence mají jiskru a neuvěřitelný spád, také díky scénáři, který má parádní dialogy a chytře se naváží do historie Die Hard a s nadhledem si z ní utahuje. Je to proklatě ostrá zábava, to především. K tomu ta akce - bombastická, dynamická, precizní i staromódní a je jí skutečně hodně, což také kvituji s povděkem. Ale abych smetanu nelil jen do misky režiséra (a scénáristy, byť s logickou mezírkou), musím zmínit i herce. Justin Long sekunduje zdatně a je životní součásti pro McClane ve víru vymožeností 21 století. Dále Kevin Smith rozhodně pobavil ve výtečné roli Jedi hackera, zato Timothy Olyphant mohl ještě trošku přitvrdit, třeba jako Maggie Q. Nakonec je tu božský Bruce, který stejně všechny a všechno zastínil a na jeho postavě to zkrátka stojí. Herecky jede naplno, je drsný, cynický a brilantně hláškuje. Prostě obvyklý Willis, sice v letech, ale opět ve vrcholné formě. Místy zamrzí nízký rating, ale to je asi jediná dílčí vada na jinak nejlepším akčním filmu současné sezóny. Fuck! 95% (27.06.2007)