Réžia:
Petr VáclavScenár:
Petr VáclavKamera:
Diego Romero Suarez-LlanosHrajú:
Vojtěch Dyk, Elena Radonicich, Barbara Ronchi, Lana Vlady, Alberto Cracco, Antonio De Matteo, Dario Iubatti, Fabrizio Parenti, Achille Brugnini (viac)Obsahy(1)
Vojtěch Dyk vo výpravnom životopisnom filme režiséra Petra Václava o Josefovi Myslivečkovi, najslávnejšom českom hudobnom skladateľovi 18. storočia. Tento syn pražského mlynára sa napriek očakávaniu rodiny vydal za svojím snom do Talianska, ktoré bolo v druhej polovici 18. storočia svetovým centrom opery, a na rozdiel od mnohých iných sa tam dokázal presadiť a dosiahnuť hviezdnu kariéru. (Pilot Film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (269)
příběh jednoho z nejslavnějších českých rodáků, kterého ovšem dnes až na milovníky klasické hudby skoro nikdo nezná. Il Boemo je filmem, který rozhodně není pro každého, ty skoro dvě a půl hodiny jsou chvílemi dost ubíjející a kdo by čekal českého Amadea tak ten bude zklamán (a měl by raději sáhnout jinam), ovšem na druhou stranu je třeba smeknout před Petrem Václavem, že našel odvahu v našich podmínkách stvořit podobný, divácky celkem nevděčný kousek ve kterém se 90% času mluví italsky. Upřímně si nevybavuji jiný podobně laděný film s českým podpisem. Il boemo rozhodně není bez chyby, občas se k divákovi chová dost macešsky a třeba ženské postavy mi úspěšně splývaly většinu filmu, ale za ty koule tohle natočit, navíc tak, že klady přeci jen nakonec převažují, tomu s chutí lehce přidám...70% ()
Je dobré, že v rámci současné české filmové tvorby vznikne i podobný film Il Boemo nebo Jan Žižka. V obou případech je tak znát zahraniční vliv. Nicméně u vyučeného mlynáře Josefa Myslivečka působícího v slunné Itálii je to pochopitelné a přínosné. Italština s titulky mi nevadila. Účast českých herců, je spíše epizodní. Samozřejmě až na Vojtěcha Dyka, který zvládne všechny český mluvicí, obě. Jsem zvědav na přijetí a úspěch filmu v Itálii. ()
+3* Až po Českém Lvu jsem se dostal k tomuto vyzdvihovanému a oceňovanému životopisného filmu. Trochu jsem tentokrát krotil očekávání a vyplatilo se, protože jsem nebyl tolik zklamaný. stejně jako u nedávno viděného Zátopka, protože nenaplnil moje naděje. Tentokrát byly však k tomu jiné důvody. Na první pohled bylo vidět, že film neměl dost velký rozpočet jak by si podobný historický film zasloužil. Ani mi to nepřišlo ohledně kostýmů, masek či interiérů, ale spíš mi k němu nesedla zejména kamera. Herecké obsazení průměrné, ale dostatečné a možná jen camea známých tváří byla zbytečná. Myslím, že i s příběhem se dalo víc pohrát, protože mě přišel děj dost utahaný a bez výrazné "šťávy". Porno to rozhodně nepřipomíná, jak se objevilo v některých recenzích na internetu a erotika je zobrazována decentně, takže si chlípníci moc neužijí. Ale je vidět, že i v dávných dobách šla cesta k úspěchu přes postele, tak bych z toho zas nedělal takové aféry, jak je to dnes módou. Barokní styl mám rád, tak si užily oči i uši a myslím, že můžu hodnotit lehce lepším průměrem, ale bohužel ke čtvrté hvězdičce se to nedostane. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Řemeslně hezky natočené, ale příběh jako takový mi přišel dost o ničem. Jasně, je to ztvárnění života jednoho reálného člověka, takže si tam toho prostě moc nevymyslíte, ale filmů o tom, jak se chudý týpek chtěl v Itálii v 18. století stát úspěšným, u toho vymetl pár bordelů, a nakonec umřel na syfilis, už bylo natočeno fakt hodně. Jediný co je tu navíc je to, že se to tentokrát týká někoho z Česka. Prostě se tam toho moc neděje. Samozřejmě ve srovnání s tím, co běžně plodí česká kinematografie je to pořád dost nadprůměr. ()
Ačkoli se v souvislosti s novým životopisem Josefa Myslivečka hovoří o objevení zapomenutého, jde spíše o připomenutí jeho osoby a tvorby širší veřejnosti. Myslivečkův příběh žije v romanetu Jakuba Arbese, v životopisném románu Sonji Špálové, v opeře Stanislava Sudy a dávno před Petrem Václavem Myslivečkovi věnoval dokument Jaromil Jireš a televizní inscenaci Zdeněk Kubeček. Přesto jde v případě nového počinu o radostnou událost navazující na Václavův dokument ze zkoušek nového uvedení Myslivečkovy opery Olimpiade. Navíc Il Boemo přichází do kin souběžně s jiným českým životopisem Arvéd, což mě činí ještě spokojenější, protože domácí životopisy patřily k žánrům nejzanedbávanějším. Je skvělé, že projekt vyšel jako koprodukční a bylo možné naplno zobrazit italská léta z Myslivečkova života. Souhra Dyka a italských herců (a především hereček) je ideální, dialogy jsou převážně v italštině, ale zaznívá i němčina, čeština a angličtina. Jednotlivé obrazy jsou silné v mnoha emocích, opera je neskutečně živá a energická, naposledy se něco tak výjimečného podařilo snad jen ve Farinellim. Dokázala bych si představit ještě půlhodinu navíc, abychom mohli vidět některé kapitoly z dětství a dospívání a cosi navíc z toho pádu na dno, který byl sice nevyhnutelný, ale důvod pro něj jen naznačený. Čekala jsem hodně a dostala jsem ještě víc. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (14)
- „Rok, kdy jsem se připravoval na roli, byl dost intenzivní. Snažil jsem se naučit italštinu, ale zjistil jsem, že film bude o něco náročnější, takže jsem se začal učit spíš scénář, protože jsem potřeboval vědět správné intonace a motivace. Ale dal jsem si předsevzetí, že v italštině budu pokračovat, protože je to krásný jazyk,“ prohlásil Vojtěch Dyk. (Duoscop)
- Myslivečkovu tvorbu ve filmu hraje český orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)
- Krátký dokumentární film Il Divino Boemo (1974) natočil Jaromil Jireš. (NinadeL)
Reklama