Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pokračovanie úspešnej komédie Ecce Homo Homolka. Homolkovci sú bohatší o novú embéčku a rozhodujú sa, kam pôjdu v nedeľu. Ženy chcú na Karlštejn, muži za futbalovou ligou. Príde však list o blížiacej sa smrti otca pani Homolkovej. Rodina Homolkových sa teda vydáva na cestu sa pradeduškom. Aké je však ich prekvapenie, keď ho nenájdu v posteli. (STV)

(viac)

Videá (2)

TV spot 2

Recenzie (282)

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Již u prvního dílu jsem psal, jak Homolky miluju. Nebudu se tedy opakovat, a nebudu psát, že Homolky miluju. To, že Homolky miluju již tedy každý ví a proto se k tomu nebudu vracet. Taky nebudu chválit herce, které jsem chválil již u jedničky. Herecký koncert pokračuje i zde. A je to tak věrohodné, že člověk má pocit, že sleduje spíše dokument o jedné pražské rodině. V mnoha ohledech se pozná, tedy tu svou rodinu a přesto místo slzy ukápne trocha, nebo spíše moc úsměvu. A já mám dokonce pocit, že každý díl je lepší a lepší, což nebývá časté a spíše tomu je většinou opačně. Herci se ale sehrávají a vypadá to, že se znají lépe a lépe. A divák z toho jen těží. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Nechápu, co se později stalo, a nikde jsem se to nedočetla, ale k nějakému zásahu shora po natočení prvních dvou dílů dojít muselo. *** První dvě části trilogie o Homolkových mě přikovaly do křesla a zmrazily mi na hodinu a půl úsměv, dech i tep a řadím je bez váhání na vrchol československé kinematografie všech žánrů a dob nejen jako plnokrevnou existenciální podobenku tragické lidské komedie v našich poměrech, ale i umělecky. *** Filmařsky nepřekonatelná na světové úrovni je pro mě např. v Ecce homo Homolka hned ona dlouhá úvodní scéna, kdy se v lese, prošpikovaném čsl. rodinami na "nedělním romantickém výletě do přírody", začne ozývat volání o pomoc a nepřestává a divákovi, jak plynou minuty a kamera přenáší z hemžení v lese víc a víc, postupně dochází, že se nikdo ze všeho toho lidu, jehož tam celou dobu pohromadě bylo jak na Václaváku, ač si navzájem decentně dopřávali iluzi intimity a samoty, nezvedá z deky, neopouští mlází a nezrychluje krok proto, aby se vydal za hlasem, ale aby utekli, nezapletli se, pročež si to osobní zbabělství vůči bližním v nouzi před blízkými i před sebou všelijak neomaleně - a neomluvitelně - obhrouble a ramenatě zakrývají, nebo naopak úplně závěrečná scéna v bytě o několik krušných hodin později, když se dvě generace manželů pustí zoufale do tance na Ódu na radost, aby si nemusely připustit hrůzu svých nikam nesměřujících životů - a v druhém díle, Hogo fogo Homolka, je to pak jednoznačně nelidsky krutá metaforická scéna soutěžního norování lišky v bednění, pak scéna hádky u stolu u podřimující staré matky a nakonec scéna koupání celé rodiny Homolkových na rybníce, kdy nevědomky zakoušejí určitou volnost, zatímco opodál leží svalený na cestě mrtvý starý pantáta. *** Třetí díl trilogie už nicméně nemá s tou dosavadní svrchovanou výpovědí o malosti a nízkosti obecně lidské a specificky československy buranské nic společného ani hloubkou, ani kumštem. Je mizerně nasnímaný i sestříhaný, jako by snad původní snímek po dokončení cenzoři zrekvírovali a v návalu vzteku hodili do stoupy a Papoušek pak musel místo toho sflikovat něco ze zbytků pozametaných ve střižně, aby to aspoň trochu dávalo hlavu a patu a drželo jakžtakž na nějaké tezi, přičemž vzniklé dílko je ve výsledku jakousi splichtěnou lacinou barevnou komedií, ani ne nijak třeskutě vtipnou, ani mrazivou. Ostatně pokles úrovně ducha díla je patrný už z názvu - předchozí satirické odkazy k existenci na dřeň odkryté v její nízkosti "ecce homo" či následně předstíraně vznešené "hogo fogo" jsou doplněny zcela triviálně se koncovkou rýmujícím slovem "tobolka", které má zřejmě znamenat peněženku, ač je to hodně násilně posunutý význam, a odkazovat na československé škudlení a přepočítávání, které také na horách Homolkovým všechno pokazí. Třetí film je však stejně banální, povrchní, doslovný a upachtěný jako sám jeho název, a pokud autoři za ty dva roky mezi druhým a třetím dílem neprodělali lobotomii či mozkovou mrtvici, dá se jedině usuzovat, že u nich na základě nějaké domluvy shora proběhla zcela autentická autorská kritická sebereflexe. Mrzí mě jen, že už nikdy nezjistíme, jak měla trojka vypadat - či skutečně vypadala - původně. Jisté je, že ten neodvážný paskvil poskládaný ze špatně sestříhaných gagů nesahá svým dvěma předchůdcům ani po kotníky. *~ () (menej) (viac)

Reklama

spiritus 

všetky recenzie používateľa

Díl, který se krapet vymyká standartu z dílu prvního, ale i posledního. Děj je rozdělen na dvě linie, jedna se táhne kolem rodinky Homolků a jejich nového auta a druhá je přísně zaměřena na vše co se děje kolem vesnického dědy, s kterým se nakonec Homolkovi ani nesetkají, protože je tíží všelijaké peripetie. Zřejmě nejslabší díl, přesto slušně koukatelný... ()

Specs 

všetky recenzie používateľa

Hlášky: Homolka: - "Já jsem si ty prsa musel holit, dokud si mě nevzala. Ovšem, pak jsem se na to vyfláknul, rozumíš? Ale zase jsem musel dělat jiný pitominy." Ludva: - "No, takže ty jsi ty prsa holíš defakto do dneška?" Homolka: - "To jo, ale tupou žiletkou, rozumíš, tupou žiletkou." & Homolka: - "No to víš, sem je to daleko i auťákem." & babička: - "Mářo, dyť von už ani tu kozu neuhlídá." ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Dvojka Homolků už tak trochu trpí nešvary některých pokračování. Po herecké stránce je to trochu exhibicionistické a herci trochu hřeší na to, že divák očekává jejich typické grimasy, posunky a hlášky. Lehkost prvního dílu je pryč, film není už tolik divadelní, ale snaží se být rozvinutým pokračováním o tom, kterak si Homolkovi pořídili nové auto a vydali se navštívit babičku na venkov, kde je děda trpící utkvělou představou, že "do švestek nevydrží". Tyto pasáže jsou poctivě prokládány mysliveckým honem na lišku. A právě tady dvojka doplácí na svou nevyrovnanost, hlášek je o hodně méně a nejsou tak úderné, ale opětovné shledání s Homolkovými sice potěší, ale kvalit jedničky rozhodně nedosahuje. 50% ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (13)

  • Vůz s diplomatickou značkou, který parkuje při prvním výletu Homolkových vedle nich, je Opel Admiral. Jednalo se o luxusní vůz vyráběný německou automobilkou Opel v letech 1937 až 1939 a znovu v letech 1964 až 1977. (sator)
  • Natáčelo se ve vesnici Čimelice, na Vrábsku - rybník Zhoř a v Praze - Ruzyni. (M.B)
  • Homolkovi si koupili české auto Škoda 100 L, vyráběné mezi lety 1969-1977. Auto ve skutečnosti patřilo Josefu Šebánkovi, představiteli dědy Homolky. (SONY_)

Reklama

Reklama