Hogo fogo Homolka

Druhý film z trilogie Homolků zavede rodinu Homolků na vesnici, kam jedou všichni navštívit babičku a dědu, který (prý) umírá. Už to není jen o dialozích, ale taky o smrti, smutku, … Přibude další generace a jiné prostředí. Režisér Jaroslav Papoušek do toho chtěl tentokrát vpasovat i nějaký ten přesah. V některých záběrech a myšlenkách se to povedlo, nicméně ve většině případů mi to moc nesedělo. Celý film se rozsypal na menší části. Stejně jako v prvním film se i zde dočká divák třeskutých dialogů. Není jich ovšem tolik a občas musí přepnout do tichých záběrů naplněných jakousi nostalgií. Záběry ze soutěže norníků a myslivců jsou pak už hodně mimo. Nebo by alespoň nemusely být tak dlouhé. Film má sice jen 77 minut, přesto jsou v něm hluchá místa, což je škoda a ubírám za to jednu hvězdu dolů. (19.12.2023)

Rodinka přijíždí za "umírajícím" dědou, který vlastně neumírá a vůbec se s ním nesetkají. Ale on přece jen umírá, aniž by se s ním setkali, on v lese, oni v lese. Tento díl jde víc do hloubky než první. Přebírá geniálně komický pohled na Homolkovi, v kterémžto ohledu sice nemůže nepřekonatelnou jedničku dostihnout, ale přidáním ještě starší generace obohacuje ságu o zcela nový pohled - není to jen srandovní motiv navíc. Vzadu za geniálně trapnou rodinkou běží zcela jiná obyčejná trapnost - stáří a smrt jako dovršení všední trapnosti, z níž není pro "prokletý homolkovský rod" (tedy pro nás) úniku. Ale přece - stařenka je ve své sešlosti jakoby nad věcí - ne snad pro nějakou "moudrost stáří", ale právě proto, že už je tak trochu "mimo" - mimo "aktivní život" a tedy i jakoby mimo kletbu jeho trapnosti. A dědek? Ve svém "umírání" stojí na hranici osvobození. Ale jen na hranici. Z tohoto kruhu trapnosti totiž není úniku. Smrt jen naznačuje, že jsme pod závojem kletby, dává mlhavě zahlédnout skrz, ale neumožňuje závoj strhnout. To, co dělá druhý díl jiným než první, je tématizováno hned na začátku v geniální scéně s dědou a puberťačkou v prázdné hospodě. (Komentáře stojící za přečtení: Šandík, Subjektiv. Pozoruhodnou nevšímavost projevuje Vančura, naopak potěšil Venkovan.) (25.03.2011)

Důstojné pokračování perfektního prvního dílu..Scénky s novým autem a návštěvou prarodičů patří ke zlatému fondu téhle trilogie..musím vyzdvihnout jednoho z protagonistů, který zahrál ve všech dílech nejlépe, byť měl nejmenší hereckou průpravu a totiž Josef Šebánek, jeho role je nejpřesvědčivější a nejvíce přirozená.. (31.07.2015)

Možná mě to bavilo ještě o něco víc než první díl. Tady je krásně vidět, co je to závist, co je to hloupost a bezohlednost vlastně ke všemu i k sobě navzájem. Krásně komediální, ale s podtónem, který vás prostě musí dostat. Tohle je komedie o nepěkných stránkách člověka. Možná něco, co nás alespoň trochu donutí se polepšit. (26.06.2014)

Ani první díl o rodině Homolkových nepovažuji za nějak úžasnou zábavu, respektive si dovedu představit sledování jejich taškařic v krátkometrážním seriálovém formátu. Celovečerní stopáž je vždy potřeba naředit vedlejšími zápletkami a stejně jako v "Ecce homo" mě rozčiloval mladý milenecký pár, zde jsem kroutila hlavou nad scénami z honu na lišku a srazu myslivců. (31.10.2020)