Réžia:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jiří ŠámalHrajú:
Ondřej Havelka, Miroslav Macháček, Marta Vančurová, Petr Haničinec, Eva Vidlařová, Michaela Kudláčková, Eugen Jegorov, Jiří Bartoška, Jitka Asterová (viac)Obsahy(1)
Do psychiatrického sanatoria Sluneční dvůr nastupuje nový pacient. Je jím středoškolský profesor češtiny Robert Kilian, trpící depresívní neurasteníí, která se u něj projevuje chorobnou nerozhodností. Jeho největší problém momentálně je, že neví, jestli se má oženit se svou dívkou. Brzy se seznamuje s ostatními pacienty, léčebným řádem i zdravotnickým personálem. Ti se zase seznamují s ním a jeho okřídlenou větou Pojďte, budeme na sebe hodní! Za dobu pobytu se u Kiliana vystřídají tři terapeuti, z nichž každý má naprosto odlišné léčebné metody: první je zastáncem terapie zdravým vzduchem a psychodivadla, další se naopak pokouší vzbudit v pacientovi zdravý vztek. Nakonec přichází mladá doktorka Březinová, a ta Roberta neodolatelně přitahuje (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (49)
Chvílemi se mi sice zdálo, že Cesta je až moc podobná na Dobré holuby (které ovšem Papouškův film předcházel o dva roky), ale budiž. Havelkovi sedne role Roberta jako prdel na hrnec, perfektní Macháček, Jegorov, Vančurová a Nohýnek jen doplňují trefné obsazení. Konec je možná trochu useknutý, ale dá se přijmout. ()
"Vy dobře víte, že tu nesmíme navazovat žádné erotické vztahy!" Film tak debilní (ovšem naprosto úmyslně), až je neskutečně zábavnej. Vlastně se divím, že tento snímek není kultovní a nezná ho mnohem více lidí. Předpoklady pro to rozhodně má. Havelka se pro takovou roli skutečně hodí, dále bych vyzvedl třeba paní Andresíkovou. Jitka Asterová se zde nahá houpe na kruzích před dabérem otce Mulcahyho. Co chcete víc? Vřele doporučuji. ()
Učitel češtiny, dříve se mu říkalo profesor, dneska už jen prezident republiky tenhle titul může udělovat, tak řeší své problémy podivným způsobem. Psycholožka se mu líbí, chce na ni přenést své já, ale ona mu opakuje, že jde jen o přenos... leší verzi mi vypravoval kamarád, který tehdy film neviděl, jen se mu líbil název a říkal mi svou verzi. Tohle je proti té jeho verzi jen běžná slátanina. ()
Tohle mohla být komedie ve stylu Monty Pythona jako vyšitá, vše ale zazdil střih který mi příšerně nesedl, a hudba. Havelka excelující, Macháček zklamání, ale ve své roli nemohl více předvést. Vančurová krásná. Ve výsledku je to takový horší Homolka a tobolka. Možná by to spravila pilulka... ()
Opět jedna role, na kterou se malý Havel hodil. Lunetický slušňáček s provorepublikovými manýry ztvárnil Ninoidního učitele velice kvalitně. Oba zásadní popěvky, z filmu vzešlé, mají tendenci vynořiti se mi z podvědomí ve skutečně vhodných chvílích. Na jakési kamarádově rozlučce se spokojeným životem jsem sám sebe nachytal, jak si při striptérčině uměláka pohlcujíci akci brumlám: Róóóó óó obéééértéééé. A nedávno jsem uvrhl rodinu do rozpaků, když jsem při sledování televizních novin, po reportáži o miláčcích z pásma Gazy, započal křepčit po obývací cimře a huhlat: budeme na sebe hodní, budeme na sebe hodnííííí.....Má-li někdo pocit, že nejsem v normě, pak nechť mi to nesděluje. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Reklama