Čáryfuk

Čáryfukova touha létat jako utkvělá idea veškerého jeho čarodějného snažení prozrazuje optiku duchovně omezeného 20. století. I přesto je Čáryfuk jako postava i jako Bayldonova kreace moc fajn, nějaký cíl konec konců mít musí a komičnost jeho potýkání se s našimi "kouzly" opravdu baví. Sem tam se dokonce mihne i zajímavý záběr. Únavná je však zčásti nanicovatost a z části debilnost provedení dějových linek a dialogů (ve druhé sérii je to znatelně horší než v první), takže po zkusmém opáčku prvních dvou dílů první série a prvních dvou (tj. 14. a 15.) druhé série jsem syt. Dále viz Subjektiv. (01.08.2018)

I když se jedná o další z retro seriálů dávných časů původního Studia Kamarád, ani v dětství mě Čáryfuk příliš neoslovil. Zkusil jsem ho po letech shlédnout znovu, ale ani na druhý pokus nic moc, vydržel jsem tři díly a pak jsem to vzdal. Střet dvou různorodých světů v podání věčně vyplašeného, neustále prchajícího a před někým schovávajícího se čaroděje z raného středověku přeneseného do současnosti mě nějak nebere, i když jinak středověkou tématiku mám rád. Jediné co musím pochválit je kvalitní český dabing a to především hlavní role Čáryfuka ve skvělém podání Ferdinanda Krůty, jenž mi ale celé ty roky stejně víc utkvěl v paměti coby dabér starce Jeremiáše ve Strašidelné škole. 1 * za seriál, půl z nostalgie a půl za dabing, víc z toho asi nedostanu. A přiznávám, že tak trochu i kvůli zášti, neboť tento seriál je mnohem starší, než Opičí král a přesto v tomto případě pravdoláskařské svině, co si hrají na veřejnoprávní dabing z archivu nesmazaly a ještě v ČR vyšel komplet na DVD. Nepochybně proto, že jej natočili zápaďáci, zatímco Opičího krále komunistická Čína. 35% (30.12.2017)

Před 900 lety, v době Normanů, žije hodný kouzelník Čáryfuk. Jednoho dne se stane podivuhodná a tajuplná událost, při útěku před vojáky, kteří chtějí Čáryfuka uvrhnout do vězení pro trestný čin čarodějnictví, se Čáryfuk vrhá do vod rybníka a pomocí kouzelného zaříkávadla se vydává na cestu časem do našich dnů. Tady se společně s ropuchou Touchwoodem, seznámí s malým hochem a i když mezi nimi nejprve panuje určitá nedůvěra, tak se z nich nakonec stanou nerozluční přátelé a za pomoci Čáryfukova občas popleteného kouzlení, zažijí nejedno vzrušující dobrodružství. Seriál, na který rád vzpomínám a celkem bych i uvítal reprízu, kterou si určitě nenechám ujít. (09.12.2014)

Nemusím umolusaný smradlavce ze středověku. A tenhle byl navíc žvanivý pošuk s nechutnou ropuchou. Obrazová kvalita katastrofa. Neostrý, zrnitý obraz u kterého asi zapomněli na proces úpravy. Několik epizod bylo koukatelných kvůli dobré skladbě vyprávění a dobře nastavanému tempu i když nebylo nijak překotné, ale umírněné a dabing hlavní postavy se také povedl. Jenže ten seriál mně prostě nic nedal. Jen se podívat a zapomenout na nějakého nenavoněného otrapu co tam kouzlil se svými lektvary i když své kolegy Geoffrey Bayldon jednoznačně přehrál. Nechápu ale jak tohle někdo může nazvat kultovním. Obyčejné, fádně zrežírované a s velkými technickými nedostatky. A s nezapomenutelnou postavou jejíž smradlavost sálala i přes televizní obrazovku. Pokud vám schází smrad můžete jít čuchat nevysypané kontejnery, zpocený holky v tramvajích anebo bezdomovce na "nádru" a tenhle stařičký seriál z dob "komančů" s klidem vynechat. Mé hodnocení: 40% (28.08.2013)

Ty krávo, tohle jsem v dětství hodně žrala, ale skoro si nevybavuju proč:-). Praštěný čaroděj s vizáží úchylného houmlesáka se nějak dostal do 20. století a z toho plynuly všemožné humorné situace. Sestra, ropucha jedna, se mi pokoušela přilepit přezdívku "Tačvůd", ale neujalo se to:-). Nevím, jak bych se na tento pohádkový seriál dívala dnes, každopádně patří k mému dětství a tak dám čestné 3* z nostalgie, možná to zaslouží víc, možná míň, zjišťovat to raději nebudu, ať si nedevalvuju příjemné (byť hodně mlhavé) vzpomínky:-). (26.05.2010)