Čáryfuk

Táto detská televízna séria nebola na Slovensku nikdy uvedená. V roku 1987 ju premiéroval iba český okruh ČST. Preto neexistuje ani slovenský dabing a mládež u nás ju nepozná. Celkom ma teda zaujíma či ju ATYPFILM na DVD vyvezie aj do SR. (1.7.2009) Tak DVD sa v SR objavili v sieti predajní LACNÉ KNIHY. Ďakujem. (10.6.2009) (01.07.2009)

Čáryfukova touha létat jako utkvělá idea veškerého jeho čarodějného snažení prozrazuje optiku duchovně omezeného 20. století. I přesto je Čáryfuk jako postava i jako Bayldonova kreace moc fajn, nějaký cíl konec konců mít musí a komičnost jeho potýkání se s našimi "kouzly" opravdu baví. Sem tam se dokonce mihne i zajímavý záběr. Únavná je však zčásti nanicovatost a z části debilnost provedení dějových linek a dialogů (ve druhé sérii je to znatelně horší než v první), takže po zkusmém opáčku prvních dvou dílů první série a prvních dvou (tj. 14. a 15.) druhé série jsem syt. Dále viz Subjektiv. (01.08.2018)

Takový trochu naivní seriál, ale je pro děti, tak vlastně o nic nejde, nicméně je pořád jaksi poctivý a milý. Sám Čáryfuk je takový peachus nemytý a nečesaný, že mám pocit, že se u něj musel inspirovat sám Christian Clavier, když hledal rovinu pro svého Žakuje ve slavném filmu Návštěvníci. Dnes už mám dojem, že kdyby někdy nějaký pošuk z desátého století zabloudil sem k nám, byl by přesně takový jako Čáryfuk nebo Žakuji la Fripuji (Jacquouille la Fripouille - abych byl přesný). (15.08.2012)

Na tento detský anglický rozprávkový seriál si pamätám ako na súčasť televíznej relácie Magion, kde to pravideľne vysielali. Pomätený čarodej "Čáryfuk" sa omylom posunul v časopriestore o deväťsto rokov do predu. Ocitol sa v semdesiatych rokoch dvadsiateho storočia. Samozrejme, že je z toho patrične dezorientovaný. Jeho priateľom v novom čase a v neznámom svete sa stane malý chlapec Carrot. Spolu následne zažívajú rôzne dobrodružstvá. Fuck the Čáryfuck!!! ** (06.10.2015)

Jen se ciťme nadřazenější nebohému kouzelníkovi z 11. století, jehož fascinuje naše technika. Kdysi jsem četl o tom, jak byli Cortés a jeho dobyvatelé na koních vnímáni jako děsivé šestinohé bytosti, které dokázali plivat oheň z dlouhých tyčí, což pomohlo k jejich vítězství nad vcelku velkou říší. Věřil jsem tomu. Po mnoha letech mi jiná kniha tvrdila, že jde o pouhou pověst, Indiáni prý po sesedlání snadno prohlédli, že jde o obyčejné lidi, kteří jezdí na zvířatech, a třebaže se báli mušket, nebáli se jich zase o tolik více než luků a šípů. Nebyl jsem si jist, čemu věřit, ale vím, že jsem si snadno zvykl na mobily, internet a genetické manipulace. Ale koneckonců, s Čáryfukem to až tolik nesouvisí. +++++ Nesouvisí, krom toho, že spousta situací seriálu těží právě z jeho zaujetí moderními vymoženostmi, které jej proměňují nikoliv ve zvědavého, nechápajícího dospělého, nýbrž v malé dítě. Možná, že úspěch seriálu se skrývá právě v tom dospělém, který se chová jako dítě, a dítěti, jež musí zaujmout roli dospělého. Netroufám si říci. Tak však může uspět nejspíš právě a pouze u dětí, které si nevšimnou, že seriál vcelku mechanicky kombinuje několik málo prvků: potřebu skrývat Čáryfuka a "uklízet" po něm nedorozumění, veselé historky střetu středověku s dneškem a nepochopení těch, kteří Čaryfuka potkají a nejsou hlavním hrdinou. Co Čáryfuka zaujme, to nejspíše ke konci dílu přes mnohé peripetie získá. Leč zjev a dětinskost mu dávají charisma, kterému ve velmi mladém věku těžko nepodlehnout. A pak, zdejší lidé se umí srovnat s chybami svých přátel, což by se každé škvrně mělo naučit. Alespoň s těmi, co má právě Čáryfuk. (11.03.2013)