Buffy, premožiteľka upírov

Povrchním čtením se divák dostane k blonďaté krásce, která chodí na střední školu, občas zabije nějakého toho upíra, prožívá trable v lásce a tak dál a tak dál. Jenže bylo by škoda setrvat jen v této jedné rovině (byť zábavné, plné výborných akčních scén i dojemných romantických dramat) a nezaměřit se na ostatní vrstvy. Buffy totiž v sedmi sériích (a pokračující osmé komiksové) obsáhne takřka veškerá témata, která postihují dívky od dospívání k dospělosti, rozvine metafory k současnému životu Američanů i kritiku policie, armády, lékařství – no prostě veškerých autorit včetně těch rodičovských. Stylově obsáhne klasický Hollywood s bohatou hloubkovou kompozicí i lékařské drama s rychlými střihy. Dochází i k neskutečné práci se žánrem – od hororové premisy k teenagerskému dramatu, které je ovšem neustále záměrně narušováno. Z hlediska vyprávění diváka urazí na začátku páté série příchodem Dawn a poté ho dorazí zpochybňující epizodou Normal again. Navíc nabídne psychologicky propracované (a narušené) postavy v čele s Buffy, která bere svoje poslání jako práci, ale stejně ji to stahuje níže do temnoty a brzdí v normálním rozvoji. Je zde hláškující upír Spike, knihovník s minulostí Rozparovače Giles, roztomilá lesbická dvojice Willow a Tara, geek a filmový amatér Andrew a poprvé se zde objevuje i Wesley, který se ve spin offu Angel stane nejtragičtější postavou obou seriálů. Žádná epizoda není zbytečná a každá série má kromě hlavního „Zla“ i jiné ladění a zabývá se určitou tematickou linií. Výborné herecky, výpravou, propracovanou mytologií, může sloužit i jako učebnice popkultury. Prostě a jednoduše - Buffy je výjimečné dílo a Joss Whedon bůh. (27.08.2010)

Jestli se dá o upírské teenagerské sáze Stmívání pronést něco pozitivního, pak to, že v porovnání s Buffy přece jen nepůsobí tak zoufale infantilně a směšně. Cílová divácká skupina ve Stmívání je dívčí publikum ve věku řekněme 15-18 let, Buffy získává své příznivce mezi těmi, kteří stojí na prahu mezi dětstvím a pubertou. Na americkém trhu zaznamenal seriál neuvěřitelný ohlas a stvořil přetrvávající kult, který vedl k rozmnožení seriálových řad a výrobě spin-offů. Na popularitu seriálu mělo vliv jednak sympatické obsazení, popkornové zpracování a především strašidlácká tématika, kde motivy a postavy z dospěláckých hororů jsou převedeny do neškodné dětsky přitažlivé podoby. Kvalita dalších seriálových řad se sice poněkud zvýšila, ale nikdy nepokročila tak, aby se na ni mohl dospělý dívat jinak než se shovívavým úsměvem. Někteří pohlíží na Buffy jako na seriál, který své diváky zasvěcuje do tajů procesů dospívání, to ale umí jiné filmy a seriály neskonale lépe a navíc bez té směšné naivity a trapných masek. Každopádně, jak o tom svědčí rozporuplné hodnocení na CSFD, řada uživatelů na seriálu vyrostla a nostalgie zaujímá v jejich rozhodování nepochybně důležité místo. Ta má jediná hvězdička je za kukuč některých dívek a za těch pár momentů, kdy jsem se od srdce zasmál. Celkový dojem: 15 %. (26.01.2013)

S.M.Gellar je opäť jedna s tích rádových teenageriek, ktorá dostala seriál, len pre to, že vyzerá celkom k svetu. Aby si prišli na svoje aj dievčatá prihodíme tam aj fešného chalana (vysnívaného angela) N.Brendona. Scenár, spracovanie, kamera, dialógy či ostatný herci vlastne len vypĺňajú priestor. Však teenagerom veľa netreba. (22.04.2010)

V českých končinách děsně nedoceněná záležitost, na kterou většina diváků zanevřela po průměrné první "rozjížděcí" sezóně. Kdo však vydržel, dočkal se odměny. Od druhé série se psychologie i dějové linie silně prohlubují, vše získává mnohem větší rozmach a z Buffy se stává neskutečný nářez složený ze slušných akčních scén, dojemných romantických linií a především propracované zápletky, jež se netáhne jen jednou sérií, ale rovnou celým seriálem. Postupem času navíc Whedon upustil od nevázaného teenage-looku, Buffy potemněla a ze seriálu se stala dokonalá ukázka depresivní podívané, u níž kolikrát nemáte tušení, jestli nakonec dopadne dobře. P.S.: Marstersův Spike je snad nejlepší seriálová postava vůbec. (10.06.2006)

Tři způsoby, kterak zničit šance skvělého seriálu uspět v českých luzích, hájích a temných uličkách: 1. Předhodit ho masám s premisou "blonďatá středoškolačka bojuje proti upírům a dalším potvorám" a přímo je tím donutit si odplivnout ještě předtím, než uvidí jediný díl, 2. Zničit dabingem spoustu vtipů, hříček a narážek (na druhou stranu těžko to mít někomu za zlé, přeložit dialog typu "I thought you were a myth" - "You were myth-taken" musí být překladatelovou představou pekla), 3. Odvysílat první spíše rozjezdové série a pak udělat fik (ovšem zatím se nezdá, že by se Primě Cool dařilo napravit situaci). A sedm důvodů, proč Přemožitelku milovat doslova za hrob: 1. Za tuhle větu mě definitivně zavřou do vypolstrované cely, ale buď jak buď, příběh, v kterém se pravidelně producírují upíři, démoni, vlkodlaci a čarodějky, je tím nejrealističtějším seriálem nejen o mladých nejen pro mladé a každonoční boj se silami temnot je jen chutnou metaforou každodenních bojů se světem a námi samotnými, 2. Nikdy předtím a nikdy potom se mi nestalo, abych si někde oblíbila všechny postavy, ale každý z anti/hrdinů je tak výborně napsán a natolik postrádá obvyklou šustivost papírem, že by mohl klidně z fleku vystoupit z obrazovky a pokračovat v reálu, že je těžké je nemilovat, 3. Oproti zažitým pravidlům se s divákem nejedná jako s nesvéprávným a buď se ve spleti dějů, vzpomínek a narážek na všechno možné orientujete nebo jdete od válu, 4. Ani na hrdiny nikdo nedělá ťuťu ňuňu, naopak jsou s každým dalším krokem do dospělosti vláčeni hloub a hloub krví a utrpením a když si myslíte, že už jsou totálně na dně, hrábnou si ještě pořádně hluboko do toho dna, 5. Zažitá klišé jsou obracena naruby, stahována z kůže a kuchána zaživa, takže pan Pravý vyvádí nepravosti, Přemožitelka si začne hned se dvěma upíry, z nepřátel se stávají spojenci a milenci a z nejsympatičtějších a nejkřehčích postav hrozba pro celý svět, 6. Oproti seriálům, kde jsou chyby a přečiny soukromým vlastnictvím jednoho dílu, tady se s hrdiny táhnou po zbytek života a ovlivňují je, takže to, že někdo začíná jako záporák, neznamená, že se z něj nestane hlášující bijec, nebo že se z někdejší nafoukané mrchy nestane přímo anděl, případně že hrdinní potírači zla nenapáchají dost zla sami, 7. Monology a dialogy jsou třešničkou na dortu a pokud máte slabost pro jazykové hříčky, popkulturní narážky a slovní humor, budete vrnět blahem při "keysersozeování," "Anne Rice routine" nebo "willylomanování," ale současně vám bude padat čelist nad tím, co všechno se dá říct v díle, kde všichni přijdou o hlas. Moje dílová topka: Once More With Feeling, Body, Hush, Something Blue, Restless, Becoming, Crush, Fool For Love, Lies My Parents Told Me, Selfless, Gift, Tabula Rasa, Help, Normal Again, Superstar, Conversations With Dead People. Nejoblíbenější postavy: Spike, Oz, Xander, Giles, Anya, Cordelia, Jonathan, Halfrek, Caleb, Drusilla. (30.06.2010)