Magnum

Tohle já nemůžu hodnotit jinak než pěti HVĚZDAMA ("hvězdičky" jsou slabým pojmenováním). Není v tom sice ani ždibec objektivnosti, zato sto procent srdeční záležitosti. Koukal jsem na to tenkrát tuším poprvé na TV Premiéra či kde, bylo mi snad osm, devět a pamatuju si, jak mi to většinou museli rodiče zpětně vždycky díl od dílu vysvětlovat, jak že na to ten detektiv vždycky přišel. V tom ale právě zůstává to kouzlo pro mě až do teď - hlavně v těch vzpomínkách na červené ferrárko, dobrmanní "Chlapce", distinguovaného Higginse i neexistujícího pana Masterse (který je stejně jeden a tentýž s Higginsem, i když to starouš nikdy nepřizná a Magnum sám nikdy definitivně nedokáže). Při repríze - to mi bylo už dvacet - jsem pak byl snad ještě nadšenější. Hlavně ze začátku předlouhé série napočítáte hodně velmi slušných detektivek. Naprosto odzbrojující je vedle Selleckova charismatu (občas si říkám, proč vlastně na roli 007 tehdy nevybrali právě navrženého Sellecka, tak mohli dnes dějiny bondovské série vypadat úplně jinak...) skvělý britsky suchý humor, perfektní hlášky (posuzuju sice jen podle českého dabingu, ten ale k té srdcovce neodmyslitelně patří), překvapivá míra sebereflexe (voice overy a další techniky, jimiž se hlavní hrdina obrací rovnou na diváky...) a hlavně neuvěřitelný 80´s feeling, který si člověk užije vážně v každém věku:-) (18.08.2007)