Dekalog II (E02)

Kieślowski vykresľuje život surovo, bez zbytočných prikrášlení, nijako sa s divákom nehrá. Rovnako ako v prvej časti ukáže dve strany mince, ani k jednej sa neprikloní. Názor už je na Vás. Oproti prvej časti je druhá ešte menej doslovná, ešte viac sa hrá s pohľadmi a hudbou. Režisér nevytvára iba otázku voľby života za život, v posledných desiatich minútach ešte stihne jednoducho vyjadriť pocity človeka, ktorý okúsil smrť. A kto by bol povedal, že záber na včelu vylietajúcu z pohára bude mať taký silný význam... Téma prvého Dekalógu sa nedá porovnávať, no Nevezmeš meno božie nadarmo vo mne zanechalo silnejšie pocity. (31.05.2016)

Z mého pohledu výrazně slabší počin, než tomu bylo v případě prvního dílu. Svázanost se druhým přikázáním je podstatně volnější, než tomu bylo v případě prvního snímku. Děj se mi zpočátku pozdával výrazně nudnější. Dobrých 30 minut nahání hlavní hrdinka lékaře a kromě toho, že si režisér vychutnává každičký záběr ženy, která je na pokraji nervového zhroucení, tak to opravdu k vidění zrovna moc není. Uvítal jsem režisérův odosobnělý a nezaujatý pohled na věc. Když to vezmeme kolem a kolem, tak se do nelehké situace dostala žena svojí zásluhou. Je potom na každém z nás, či si s ní zasoucítíme, nebo ji nemilosrdně odsoudíme. Já osobně zůstal někde na půli cesty. Vše podstatné se děje spíše ve druhé půlce, která je dramaticky lepší. Všemi vychvalovaný záběr na včelku svádějící ve sklenici boj o život je opravdu prvotřídní. Krajně nesympatický a všemi nenáviděný doktůrek si odnesl z minulosti pochopení pro cenu lidského života, a tak postaví lidský život nad Boha a odpřísáhne lež - tolik ke druhému z dekalogu. (02.06.2016)

Nevezmeš jména Božího nadarmo. Krzysztof Kieślowski se ve druhém díle Dekalogu v existenciálně sestavených obrazech filmové filozofie zaměřuje na váhu slova respektované osoby i jeho určující vliv pro existenci bytí. Kreslí ve smutku zásadního rozhodnutí dilema morální etiky. Smrt za život, život za smrt, z religiózního vyznání lze uvažovat o trestu za cizoložství, etická polemika dává přednost existenciální rozpolcenosti a jednoznačně hlasuje za život. Život je přeci jen stále nadějí. Hlavní postavou morálního dilematu je Dorota Geller (velmi zajímavá Krystyna Janda), těhotná houslistka. Dostáváme se k úvaze o povaze a podobě lásky a touhy. Žena je postavena před nesnadnou volbu mezi matku a manželku, je zatížena očekáváním i pocitem viny a přijetím podoby předpokládaného a zaslouženého trestu. Hlavní mužskou postavou je starý a uznávaný lékař onkologie (dobrý Aleksander Bardini), Dorotin soused a lékař jejího vážně nemocného manžela. Osobní zkušenost mu určila povolání jediným smyslem bytí. Ozvěna minulosti v celém svém rozsahu vždy volí život a přesvědčivě za něj brojí bez předsudků. Důležitou postavou je Andrzej Geller (Olgierd Łukaszewicz), Dorotin manžel. Nemoc nedává žádnou záruku, ale humanismus vítězí. Pointa má díky němu své nejpodstatnější vyznění. Z dalších rolí: svědomí a naděje života v podobě pracovníka nemocnice (Artur Barciś), nemocný Andrzejův spolubydlící z nemocničního pokoje (Karol Dillenius), Andrzejův kamarád a horolezec Janek Wierzbicki (Jerzy Fedorowicz), či doktorova známá a profesorka etiky (Maria Koscialkowska). Druhý díl Dekalogu žene svým úsilím do střetu morální společenský problém, nestálost partnerského soužití, etické zvažování a humanistické přesvědčení. Existenciální rozměr je přínosem pro morální filozofii. (03.03.2019)

Formálně dokonalé: odlidštěné prostředí nemocnice, židovský herec Bardini jako nepříjemný lékař - jedovatý dědek, Krystyna Jandová jako žena - umělkyně, která podváděla svého manžela. Přesto, že Kieslowski byl považován za katolíka - působí příběh i pointa spíše depresivně. Podle mého názoru by se dal tento díl v souvislosti se zamýšleným potratem (interrupcí) označit též jako díl V. (Nezabiješ!). Oproti prvnímu dílu tento na pět hvězdiček nedosahuje. (26.02.2012)

Prilis vela duchovna, malo svetskych radosti. Vdaka ze sa zrodilo nieco ako osvietenstvo /konat bezbozne dobro, to ma sialene bavi/. Jo, keby nebolo osvietenstva, tak nabozenstvo /prevladali krestanske smery hlavne v Europe/ by vladlo doteraz a doteraz by sa nerozvijala moja milovana egyptologia, asyriologia a chetitologia. K filmu : prilis vela duchovna : 35 % (10.09.2016)