Šeptej

David Ondříček mě baví svojí absurdní poetikou. Rozverně nahlíží na život a jeho úskalí z pozic společenských outsiderů. Se satirickým podtextem v poetickém filmovém stylu protismyslnosti a rozpornosti samotné lidské existence. Film Šeptej je pozoruhodnou celovečerní prvotinou Ondříčka a svoje poetické vyjadřování postupem času dovedl k dokonalosti a k osobitě příznačné podobě vlastních filmových výtvorů. Absurdní poetika je jeho nezaměnitelnou značkou. Šeptej je v porovnání s pozdějšími pracemi nevyrovnanější v srdci ducha a ani představitel titulární hlavní postavy nebyl nejšťastnější volbou. Šeptej je o tápání citové složky jedince v kontextu se společností i v rozporu mezilidských vztahů na nejrůznějších úrovních. Mladí lidé hledají své místo k životu navzdory ubíjejícímu stereotypu a často utápějí vlastní beznaděje v útěku. V očích spořádaných členů společnosti jde o vyvrhele, překračující mravokárné uspořádání. Skutečnou hlavní postavou příběhu je pro mě jednoznačně vnitřně nevyrovnaný Kytka (velmi dobrý Martin Myšička). Z citové osamělosti se dostává přes neústupnost a majetnické naléhání. Bláhová tvrdohlavost a vnitřní rozervanost občas ukáže i noblesnější tvář a vždy je destruktivní pro celé okolí. Obřadní hlavní postavou je ovlivnitelný Filip (podivný Jan P. Muchow), vydržovaný mladík s výtvarnou ambicí. Novodobé trendy a podstata skutečnosti se promísili v neudržitelnou nestabilitu bisexuálního podvolování a nového směřování. Hlavní ženskou postavou je mladá Anna (dobrá Tatiana Vilhelmová) v tápání na prahu dospělého života a v končeném stadiu revolty k rodičovské autoritě. Z dalších rolí: bezstarostný hulič Speedy (Jan Čechtický), v cyklické depresi vegetující spolubydlící Irma (zajímavá Kateřina Winterová), či sebevědomý zákazník skrytých možností vlakového nádraží (dobrý Václav Mareš). Téma tápání mladistvých s neschopností i nechutí se podřizovat obyčejné běžnosti se sklony k dekadentnímu požitkářství je stále aktuální. Absurdní poetika je Ondříčkovým životním i tvůrčím posláním a později s ním slavil i nebývalý úspěch. Škoda celkové nevyváženosti a nevhodné herecké volby. (31.05.2017)

Paráda! Tomuto filmu môžu dať nízke hodnotenie asi len ľudia, ktorí v roku 1996 ešte len ťahali káčera po pieskovisku! Ja si tú dobu pamätám veľmi dobre a to práve takto! Generačná výpoveď? Môže byť! Hudba je neskutočne geniálna a do tej holky, čo celé dni katatonicky len tak sedí v kresle som sa zamiloval! (23.05.2015)

Cože? Nakonec se stačí podívat na jméno režiséra a je mi jasno. Ondříček z mého pohledu natočil příběhy ufonů, nikoli lidí. Ondříček z mého pohledu natočil psychologickou studii, ve které má nejhlubší psychologii pes. Prý generační výpoveď... Nevím, snad v počátku snad tenhle film měl něco říct, ale v té svojí "totální" otevřenosti je tak zoufale povrchní... Všechna ta zásadní témata jsou semleta s takovou okázalostí, až se jejich zásadnost vytrácí v křiklavě barevném vesmírku hlavních postav. Nemám rád Ondříčkův žoviální styl, jeho placaté postavy a jeho pohled na současnost. Je mi bytostně cizí. Nemám rád hudbu Colorfactory. Je tak vlezlá a prvoplánová. A navíc – nemám rád Muchowa... Takže proto hodnotím, jak hodnotím. (06.03.2004)

A půl. První polovina filmu je poněkud rozvláčná, rozjížďková, seznamujeme se s hlavními postavami. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že mně film ničím nepřekvapí a že bude tímto tempem pokračovat až do konce, se objasnily některé skutečnosti, charaktery postav dostaly mnohem větší prostor, dost a zajímavě se toho začalo dít mnohem více, než v první polovině filmu. K hereckému obsazení nemám výtek a zvolená hudba celý film příjemně podkresluje. (05.03.2009)

Ondříčkovi patří dík už jen za to, že se s pomocí Šeptej rozhodl vyprávět o teď a nikoliv tehdy, jak je tu stále v oblibě. Zajímavá generační výpověď a navíc skutečně pravdivá, nicméně se Samotáři se Ondříček ještě o třídu předběhl. Zaujme především obsazení třech našich dnes nejzajimavějších hudebních osobností - Jan P. Muchow (Ectasy of St. Theresa, Colorfactory), Káťa Winterová (EOST) a Jan Čechtický (Dj Jan 2, Ohm Sqaure) - navíc oba Janové to zahráli moc dobře a to žádnou hereckou průpravu vlastně nemají. (25.12.2003)