Spútaný motýľ

Tento seriál jsem sledovala přes dva roky, neustále jsem si dělala pauzy a opakovaně se vracela ke sledování... troufám si říct, že to byl možná i nejdelší seriál, co jsem sledovala. Upřímně se vůbec nedivím, že když někdo náhodně narazí na nějaký díl, že mu to přijde jako naprostý přepal... tady je opravdu potřeba tomu přijít na chuť a vidět to jako celek nebo to prostě nevidět vůbec - jinak se to nedá objektivně ohodnotit. Jsem ráda, že jsem seriál viděla? Ano. Sledovala bych ho znovu? Ne - a to nejen kvůli tomu šílenému počtu dílů (na naše 256 epizod). Seriál nabízí několik zajímavých zápletek, smutných momentů i krásných okamžiků, ale mimo to, nabízí i spoustu omáčky kolem, která dokáže od sledování zaručeně odradit. První půlka seriálu se docela táhne a druhá zase jede na plný plyn a hází jeden zvrat za druhým. Kdyby to bylo nějak přijatelně vyvážené, byl tak poloviční počet dílů, mohla by to být ještě o kus lepší. Během sledování jsem se buď bavila hodně a nebo vůbec, proto jsem v hlavě i často měnila své hodnocení. Nakonec jsem se ale rozhodla, že tomu prostě dám o kousek vyšší. Už jen za ten čas, co jsem tomu dala a i za to, že po tom všem dramatu, to má pěkný konec. (70%) (13.05.2023)

Serial je z pohledu naší části Evropy v podstatě "skoroodpad", ktery nijak zásadně nezachraňuje ani změna scenáristy po prvni sérii, turistické upoutavky na jihovychodni Turecko, krasna Sněhurka v hlavni roli nebo výrazně Shakespearovsky laděné postavy. Ani ty nekonecne dlouhe dily a monology... Na druhou stranu, pekelná a děsivá babička ma úžasnou integritu a sama vydá za 2 hvezdicky a pokud se překoná kulturní rozdíl, který je rozhodně nutno u seriálu akceptovat a zároveň si dokážeme užít originální znění a emoce za hranou běžného standardu, dojem se výrazně zlepší. Ve srovnani napr. s obdobne pojatym starsim a dost slabym serialem Sila je tento prijemne koukatelny, dobře typově obsazený a s priměřenou výpravou a příběh nijak zásadně nenudí. Po třetí řadě nakonec zvedám hodnocení na 4. (14.02.2020)

Česko Slovenským televíznym fenoménom začiatku nového milénia boli lacné, nekonečné telenovely. Naivné, stupidné romantické hlúposti, ktoré sa točili prevažne v Južnej Amerike. Absolutné dno televíznej filmovej tvorby. Tento juhoamerický trend pomaly ustal a prišlo niečo oveľa, oveľa horšie. Telenovely z Turecka. Je to trójsky kôň, prostredníctvom ktorého sa moslimský svet vkráda do európskych domácností. Jedným z týchto nebezpečných mohamedánskych kultúrnych atentátov je aj seriál "Spútaný motýľ" (Hercai). Osmanská ríša útočí, osprosťuje a zotročuje týmto produktom jednoduchých, prostoduchých slovenských divákov. Zákerný turecký odpad! (01.04.2021)

Tak som sa tu v zaujímavostiach dočítala, že Turci predali tento seriál už do 140 krajín sveta. V tom prípade sa jedná ale o vskutku pozoruhodnú zaslepenosť voči vlastným nedostatkom, keďže im evidentne neprekáža, ako ich bude celý svet vnímať. Keď už nič iné, je to aspoň skvelá reklama na fotogenické mesto Mardin. A počúvanie za dverami je tam zrejme najobľúbenejšou voľnočasovou aktivitou... (08.01.2021)

Keď sa človek vie preniesť cez kultúrne rozdiely, kontroverzné časti (ako aj napr kontroverzné časti v GOT, Lolita, American Beauty apod), tak si vie užiť príbeh a zaujímať sa o to, ako sa budú osudy postáv ďalej vyvíjať. Chcela som si to pozrieť aby som si rozšírila obzory o niečo z tamojšej produkcie, keďže v minulosti som si žiadnu tureckú telenovelu z automatického odporu pozrieť nechcela. Brala som to ako junk food escapism, čo je fajn, keď človek pozerá deštruktívne vzťahy (50 shades, twilight a väčšina filmov/seriálov o vzťahoch) iba ako voľnočasovú zábavu a neromantizuje fyzické, psychické týranie, verbálne násilie (čo ale žiaľ často ženy práve to robia, keďže filmy/seriály samé majú tento podtón, čo je aj tento prípad). No napriek tomu to je pre mňa ťažké dopozerať do konca a bolela ma hlava, keď v každej epizóde je plač, krik, výbuchy hnevu, mentálne zrútenie, vyhrážky smrti, a ako Reyyan hlbšie padá do traumatickej väzby. Fyzické násilie, manipulácia, posadnutosť, žiarlivosť, prenasledovanie, veľa postáv s osobnostnými poruchami typu B. Tak veľa toxicity a nedostatok pozitívnych elementov, aby to vyvážilo a nebolo také ťažké. Pozitívne elementy boli kulisy, príroda, mesto Mardin, atraktívna herečka v hlavnej úlohe, niektoré šaty boli krásne, celkom zdravé rodinné vzťahy keď sú spolu iba Reyyan, mladšia sestra, jej mama a otec. Miranov hnev, nenávisť, zloba, posadnutosť, žiarlivosť, jeho zjavná osobnosť typu B ho robí neatraktívnym. Tým sú tieto osoby zákernejšie, že to nedajú hneď najavo, ale najprv obalamutia obeť sladkými rečičkami, potom si obeť s tyranom vytvorí traumatickú väzbu. I keď mám pre jeho správanie pochopenie, no spôsob, akým by sa vykúpil by bolo, kedyže s Reyyan spolu neboli. Zaujímalo ma, ako sa to s tou pomstou vlastne skončí, no myslím si, že o ostatných epizódach si len prečítam. | "A počúvanie za dverami je tam zrejme najobľúbenejšou voľnočasovou aktivitou" ako v našom seriáli Susedia. (25.02.2021)