Spútaný motýľ

Tento rozsáhlý dramatický seriál mi hodně připomíná Moc osudu, zejména proto, že se to odehrává ve stejném kraji a rovněž se tu hodně lpí na tradicích a oblastních zvycích. První polovina seriálu mi připadá více dynamičtější, v jednom kuse se tam něco dělo: zákeřná baba Azize kuje lstivé pikle, postupné odhalování minulosti ohledně prapůvodu mnohaleté pomsty a v jednom kuse členové jedné rodiny s bouchačkou vtrhnou do sídla druhé rodiny a udělají tam pořádný bugr. Ve druhé polovině je děj strašně rozvláčný, předně mě iritovalo zdlouhavé milostné tokání Reyyan s Miranem. Škoda úmrtí některých postav, hlavně Elif a Hazara. Miranovo chování mě dost rozčilovalo, jak v jednom kuse řval jak postřelený lev a neskutečně mi lezla na nervy zákeřná intrikánka Yaren, sobec non plus ultra, kterému vždy všechny sviňárny prošly, dokonce i vražda, něco jako Hazal ze seriálu Vyměněné osudy. Ke konci potěší napravení Gönül, Azize a Cihana, naopak z Fusun se vyklubala pořádná bestie. Je mi trochu divné, že v téměř celé třetí řadě chyběla Reyyanina mladší sestra Gul, přestože se o ní mluvilo, jako by tam stále byla, v žádných scénách se neobjevila, snad ještě na počátku po příchodu Aslana, pak definitivně zmizí. Z postav jsem si oblíbil Elif, jako jediná z Aslanbeyů do poslední chvíle usilovala o ukončení pomsty a mír mezi oběma rodinami a sympatická je i Miranova babička Sükran. Šťastně to nakonec dopadlo s Azatem a Gönül. Víckrát vidět nemusím, ostatně znovu bych všech 256 dílů už asi nedal, nicméně na jedno shlédnutí, pokud máte možnost přeskakovat zdlouhavé, nezajímavé a neustále opakující se retrospektivní scény to ujde a kvalitní slovenský dabing rovněž potěší. 3 * a 50%. (27.08.2023)

Tak som sa tu v zaujímavostiach dočítala, že Turci predali tento seriál už do 140 krajín sveta. V tom prípade sa jedná ale o vskutku pozoruhodnú zaslepenosť voči vlastným nedostatkom, keďže im evidentne neprekáža, ako ich bude celý svet vnímať. Keď už nič iné, je to aspoň skvelá reklama na fotogenické mesto Mardin. A počúvanie za dverami je tam zrejme najobľúbenejšou voľnočasovou aktivitou... (08.01.2021)

Tento seriál jsem sledovala přes dva roky, neustále jsem si dělala pauzy a opakovaně se vracela ke sledování... troufám si říct, že to byl možná i nejdelší seriál, co jsem sledovala. Upřímně se vůbec nedivím, že když někdo náhodně narazí na nějaký díl, že mu to přijde jako naprostý přepal... tady je opravdu potřeba tomu přijít na chuť a vidět to jako celek nebo to prostě nevidět vůbec - jinak se to nedá objektivně ohodnotit. Jsem ráda, že jsem seriál viděla? Ano. Sledovala bych ho znovu? Ne - a to nejen kvůli tomu šílenému počtu dílů (na naše 256 epizod). Seriál nabízí několik zajímavých zápletek, smutných momentů i krásných okamžiků, ale mimo to, nabízí i spoustu omáčky kolem, která dokáže od sledování zaručeně odradit. První půlka seriálu se docela táhne a druhá zase jede na plný plyn a hází jeden zvrat za druhým. Kdyby to bylo nějak přijatelně vyvážené, byl tak poloviční počet dílů, mohla by to být ještě o kus lepší. Během sledování jsem se buď bavila hodně a nebo vůbec, proto jsem v hlavě i často měnila své hodnocení. Nakonec jsem se ale rozhodla, že tomu prostě dám o kousek vyšší. Už jen za ten čas, co jsem tomu dala a i za to, že po tom všem dramatu, to má pěkný konec. (70%) (13.05.2023)

Česko Slovenským televíznym fenoménom začiatku nového milénia boli lacné, nekonečné telenovely. Naivné, stupidné romantické hlúposti, ktoré sa točili prevažne v Južnej Amerike. Absolutné dno televíznej filmovej tvorby. Tento juhoamerický trend pomaly ustal a prišlo niečo oveľa, oveľa horšie. Telenovely z Turecka. Je to trójsky kôň, prostredníctvom ktorého sa moslimský svet vkráda do európskych domácností. Jedným z týchto nebezpečných mohamedánskych kultúrnych atentátov je aj seriál "Spútaný motýľ" (Hercai). Osmanská ríša útočí, osprosťuje a zotročuje týmto produktom jednoduchých, prostoduchých slovenských divákov. Zákerný turecký odpad! (01.04.2021)

Serial je z pohledu naší části Evropy v podstatě "skoroodpad", ktery nijak zásadně nezachraňuje ani změna scenáristy po prvni sérii, turistické upoutavky na jihovychodni Turecko, krasna Sněhurka v hlavni roli nebo výrazně Shakespearovsky laděné postavy. Ani ty nekonecne dlouhe dily a monology... Na druhou stranu, pekelná a děsivá babička ma úžasnou integritu a sama vydá za 2 hvezdicky a pokud se překoná kulturní rozdíl, který je rozhodně nutno u seriálu akceptovat a zároveň si dokážeme užít originální znění a emoce za hranou běžného standardu, dojem se výrazně zlepší. Ve srovnani napr. s obdobne pojatym starsim a dost slabym serialem Sila je tento prijemne koukatelny, dobře typově obsazený a s priměřenou výpravou a příběh nijak zásadně nenudí. Po třetí řadě nakonec zvedám hodnocení na 4. (14.02.2020)