Volanie divočiny

Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel.. (05.07.2011)

Tohle je i po svých desetiletích tak krásný film, že snad neexistuje nikdo, kdo by skoro nebečel u scéy, kdy se Elsa "začleňovala" do smečky. No, a když už skoro nebrečel u téhle rvačky, tak pak už rozhodně brečel na konci při bornfree. Krásný a úžasný příběh a český dabing se mi taky moc líbil. Vlastně ten film u mě lásku k těmto velkým šelmám jen prohloubil. A dlouho jsem chtěla mít takovou Elsu doma, i když jsem věděla, že patří do přírody :D (30.01.2015)

Překrásný příběh podle skutečné události o svobodě a zároveň lásce k zvířatům, zejména k lvici Else, se kterou si hlavní postava příběhu vytvoří doslova mateřský a přátelský vztah, který se jen tak nevidí. Dojemná atmosféra, dobrodružství, nádherná hudba a příroda Keni dělají z tohoto filmu opravdový klenot... (05.07.2011)

Tak tu skutočne dôležitú úlohu hrá nostalgia. A to nielen spomienky na vlastné pozretie spred niekoľko desiatok rokov, ale aj preto, že išlo o najobľúbenejší film mojej mamy. Príbeh je patrične rozprávkový, ale zároveň aj uveriteľný, i keď sa vyhýbame drsným záberom krutej africkej fauny ako to len ide. Až na pár výnimiek. Záver ale musí dojať snáď každého, kto má rád kinematografiu a zároveň má aj nejaké tie city, čo je umocnené ešte odvysielaním filmu deň pred Štedrým dňom. Obávam sa však, že pre nasledujúce generácie pôjde dosť možno o film o prehistorických stvoreniach, ktoré kedysi, pred pár desiatkami rokov, žili na našej planéte... (23.12.2019)

Fotbal, Brexit, Silvestr a další mezinárodní události světového významu jsou mi šumafuk, ale co mi vadí, je, když Euro-rouro-kňouro místo podstatných věcí řeší třeba přemnožení mývalů a brojí proti bezbranným medvídkům. O lvici Else jsem četla někdy ve 2. třídě a sama jsem jednu chovala. Jmenovala se Nancy, měřila asi 5 cm v kohoutku, několikrát denně jsem jí měnila vodu a kradla pro ni salám z ledničky. Byla gumová, tak moc nevyrostla, a živou jsem nedostala ani pod stromeček. Každopádně skutečná Elsa je důkazem, že nejen lidi, ale i zvířata můžou žít věčně. A někdy i déle. (30.06.2016)