Volání divočiny
Born Free
Born Free
Born Free
VOD (1)
Obsahy(1)
Šelma patří do divočiny, i když je od mala vychovávána jako domácí mazlíček. Ani přítulné, lidi milující stvoření, svou podstatu a přirozenost zapřít nemůže. Lvice Elsa, kterou manželé Adamsonovi, žijící a pracující v Keni, nalezli jako bezbranné mládě, nebyla žádnou výjimkou. Byla mírná, přítulná, oddaná a poslušná. Neztratila však svou hravost a právě na její následky měla doplatit. Ortel byl jasný: lvice musí do zoologické zahrady. Joy Adamsonová si však neuměla představit, že by Elsa měla strávit zbytek života v kleci... Film, natočený podle autobiografického románu Joy Adamsonové, vypráví skutečný příběh lvice Elsy, tak jak se počátkem šedesátých let udál. Snímek, který obletěl celý svět, získal dva Oscary (za původní hudbu a za píseň Born Free). Virginia McKennaová a Bill Travers, představující manžele Adamsonovy, byli v době natáčení Volání divočiny rovněž manželé. Společně se pak objevili i v dalších snímcích podobného typu, např. Obklíčeni slony. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (161)
Já až do dneška absolutně netušil, že Příběhy lvice Elsy jsou zfilmovaný, když jsem se to dověděl, okamžitě se mě vybavilo, kolik času jsem probděl po večerech u této knížky. A hned jsem si říkal, podaří se filmařům ten nejnáročnější a klíčový úsek celýho příběhu , začleňování Elsy do divoké přírody podat tak silně a emotivně jako paní Adamson do své přenádherné knížce ? A co konec ? Budu u něj brečet jako malej Jarda, stejně jako u poslední stránky Elsina příběhu ? Nebudu napínat, bylo to tam všechno, včetně těch závěrečných slz. Nevím jak se filmařům podařilo natočit všechny ty "zvířecí" scény, zejména ty lví, ale jedno vím jistě. Tenhle film natočili lidé, kteří milovali přírodu, měli respekt ke všemu živému a do své filmářské práce dali celé svoje srdce. Volání divočiny budu ve svým nitru slyšet ještě dlouho, je to totiž krásné a dojemné volání po volnosti. ()
Legendární film o lvici Elza a jejích lidských přátelích ve story inspirovaný skutečností, Je to sice z pravěku kinematografie roku 1966, ale musím konstatovat, že ten film v mnoha ohledech a scénách zůstává do dnešních dnů nepřekonaný i přes technologický pokrok a zvýšení zájmu o vymírající africkou divočinu. Vlastně se takových filmů s velkými kočkovitými šelmami moc netočí, přičemž si myslím, že zdejší pejskařský národ, který se dojímá nad kdejakým kulhavým jezevčíkem by uvítal nějaké drama z divočiny s opravdu divokými zvířátky. Poslední velkou věcí na toto téma byl snad animovaný Lví král. ()
Legendárna levica a legendárny príbeh, ktorý nie je natočený až tak celkom podľa skutočných udalostí. Sladký záver bol ale nutný pre prijatie širokou verejnosťou a tiež aby oko nezostalo suché. Prácu so šelmami treba u filmárov obdivovať, a príbeh písal z väčšej časti život, tak ten nemožno kritizovať. –––– Prožívali jsme muka rodičů, jejichž dcera jde poprvé venku sama. ()
Veľmi pohodový film s milými postavami o návrate zdomácnenej levice do prírody. Tie herecké výkony boli podľa mňa dosť slabé, neveril som im tie ich výrazy tváre, ale ani scenár nebol vždy najlepší, napriek tomu krásny dej v úžasnej atmosfére africkej prírody, celé to vlastne bolo jednoduché, no so silným posolstvom. Niet sa tu za čo hanbiť, ozaj rodinný film. ()
Krásný dobrodružný nebo životopisný snímek o naší rodačce z Opavy Joy Adamsonové a jejího muže Jířím a jejich dětech tedy lvíčatech a zvláště te jedné, zvané Elza, kterou učili samostatnosti. Příbě podtrhuje nádherná hudba a známá píseň Born Free. Jako dítě jsem miloval sice jinou knihu Joy a to Příběh levhartice Penny. Ale lvice Elza mi byla taky blízká. Navíc tenkrát nebylo potřeba počítačů (a ani nebyli) a všechny zvířata hrála sama a byla přirozená. ()
Galéria (32)
Fotka © Columbia Pictures Corporation
Zaujímavosti (12)
- Hrob lvice Elsy je i místem posledního odpočinku autorky knižní předlohy Joy Adamsonové, která si přála, aby bylo její tělo po smrti spáleno a popel rozptýlen nad hrobem milované lvice. (Komi.xxx)
- Pri natáčaní boli použité tri levy: Boy, Girl a Ugas. Po skončení príbehu boli pustené do divočiny, i keď filmové štúdio ich chcelo predať do zoo. (ČSFD)
- Přestože se ústřední melodie následně stala klasikou, producentu Carlu Foremanovi se nelíbila a odstranil ji z původního britského vydání filmu. Poté, co se však dostala do amerických hitparád v cover verzi od pianisty Rogera Williamse, Foreman viděl její šance na Oscara a melodii obnovil. (sator)
Reklama