Bony a klid

Nehorázné (ještě) Československé klišé, jež je jakýmsi hodinovým hudebním videoklipem písničky Relax, kterou zjevně po zhlédnutí tohoto nezáživného, nedějového braku vyřadím se seznamu oblíbených skladeb nadobro. Typický příklad toho, jak je pro film důležitý i hudební podklad. Tady se to bohužel ukázalo v nejhorším slova smyslu. Co scéna to "Relax, don't do it..." a furt a furt dokola jedna a ta samá skladba. Tohle se panu Soukupovi absolutně nepovedlo. Kdyby nebylo této písničky, mohl bych snad vnímat i nějaký děj, který byl ovšem po scenáristické stránce také výstřelem do prázdna. (14.10.2014)

Keď tu niekto spomína teror v podobe piesne Relax a jej porovnanie s Bethovenom v Mechanickom pomaranči, tak ja som si spomenul na jeden špionážny triler s Benom Kinsleym, kde jeho agent musel jesť niekoľko týždňov ovsené vločky, aby sa mu sprotivili. Takže relax a ani Power of love už nikdy v živote....Je to škoda, asi chceli byť John s Olmerom veľmi cool, pretože ostatné zložky sú úplne v poriadku, predovšetkým ma potešila vynaliezavá kamera a nemal som žiaden problém ani s príbehom. Samozrejme, že nemuselo byť všetko narafičené, záverečný zvrat, respektíve odhalenie si mohli tvorcovia odpustiť, ale na svoju dobu sa jedná o veľmi vydarený podvodnícky triler, ktorý je pozerateľný aj dnes a v porovnaní s tým, čo Olmer začal točiť po páde režimu, je to vlastne malý zázrak. (15.04.2013)

"Vítám mezi námi nejbohatší invalidní důchodce v Praze a možná na světě." Tak to tenkrát chodilo a já jsem rád, že se podařilo princip veksláctví zachytit v celým jeho nezdaněným bohatství. Takže i když jsem veksláky neměl rád ani předtím, než nám začali po Sametu vládnout, tak bony, Relax, Evička tričko a magický voko pro mě tehdy znamenali pekelnej nářez. Ovšem kdo tu dobu nezažil, tomu patrně snadno unikne kultovnost tohoto snímku, ale netřeba ho kvůli tomu zahazovat v srpnu na ulici sněhem. (08.10.2014)

„Jen seď na zadku a neřvi.“ - „Ale já potřebuju za ním!“ - „Hele kamaráde, tohle je Praha, a ne nějaká zasraná Boleslav, rozumíš?“ Instruktážní film pro naivní, ambiciózní (nebo možná spíš bezskrupulózní?) hochy ze „Škodovky“, kteří se chtějí vydat do našeho krásného hlavního města a vydělat si tam pěkné peníze. Ještě před zhlédnutím jsem četl o nadužívání ústřední písně v tolika komentářích, že jsem se na to při sledování začal soustředit a…úsměvné (až směšné?) to určitě je, ale že by mi z toho krvácely uši či mě to prostě „jen“ otravovalo, to zas ne. Hlavní téma „když proti něčemu nedokážeš bojovat, tak se s tím spřáhni“ se určitě dalo zpracovat lépe, o „odumírání svědomí“ ani nemluvím (to nahrazuje otec, ačkoliv jeho neustálé „zničehonic“ objevování se zarazí), na druhou stranu jako sonda do určité doby a „jevu“ to podle mě funguje velmi dobře. Já osobně se s hodnocením zastavím tak někde na půl cesty, tedy průměru. „Nechci nikoho vokrádat.“ - „Co to meleš vole, jak jinak chceš v tomhle státě uplatnit obchodní talent?“ (18.11.2018)

Kultovní "vekslácký" film. Z dnešní dobou koresponduje alespoň tím, že potrestané zůstanou jen ty menší ryby. Takhle to dřív ale okolo Tuzexů chodilo a pro moji generaci je to prostě realita. U filmu jsem se i pobavil, třeba když si "Biny" Roman Skamene nechá přivést ten sníh. Skvělá je hudba Frankie Goes To Hollywood, ale nesmíme zapomínat na významný díl který vložil Ondřej Soukup. (07.01.2011)