Richard III.

I tato adaptace víc než důstojně zapadá do řady olivierovskýchv filmových ztvárnění nejslavnějšího dramatika alžbětinského renesančního období. V konstrukci dramatu je cítit jistá křeč, daná autorovou snahou o maximální ztvárnění tudorovské dobové oficiální verze o závěru tragických válek dvou růží. Skutečný historický Richard III. (1452-1485) byl opakem jeho shakespearovského ztvárnění. Na velikosti a klasickém rozměru tohoto filmu to ovšem nemůže nic změnit. Povšimněme si ještě jedné okolnosti. Roku ztvárnění. RICHARD III. vznikl ve stejné době jako Vávrova husitská trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM. Oproti Olivierovi byl Vávra navíc znevýhodněn střety s cenzory typu Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého. Přesto - soudím - , že dosažený výsledek je srovnatelný. Jak pojetím a snahou po postižení doby a její autenticity, tak patosem a vznosnými závěry. Srovnatelné velkofilmy nebyly od té doby v naší kinematografii natočeny. Na obdivu k velkému Angličanovi není co měnit; pochopíme však snáze alespoň na pozadí právě uvedeného srovnání velikost a osobnostní formát jeho českého dobového vzdáleně profesního současníka? (31.03.2012)

V prvé řadě souhlas s plechulkou - tak charismatického hajzla a intrikáře jsem už dlouho neviděl. Shakespearovy hry mě vždy spíše nudily. U tohoto filmu je tomu úplně naopak. Z některých výkonů (hlavně Larry) jde až mráz po zádech a musím se přiznat, že ač byl Richard sebevětší hajzlík, fandil jsem mu jak to šlo. Můžu s klidem prohlásit, že Larry je nejlepší "shakespearovec" všech dob. (21.03.2008)

Upraveno v květnu 2021. Richard III. se pod přičinlivým dohledem Laurence Oliviera stal démonicky cynickým zvukem Shakespeara. Prostor se cudně zbavil zbytečností, kamenoví gotiky podpírá rozměry a intenzitu, jsou tu kostýmy, nové tvary proporcí, touha po moci je prvotním impulsem, pohybem a dominantním pocitem vnitřního světa. Tudorovská propaganda rozdala karty do Shakespearova díla, film z ní dělá přednost a vychutnává si jízlivé poznámky a sarkastické podpatky. Richard III., to je doba mondénního nošení korun, na důkaz šlechtické výlučnosti a jejího dědičného práva. Ústředním bodem filmu je Richard III. (vynikající Laurence Olivier), původně vévoda z Gloucesteru, ale zrnka osudu koketně svádí nakažlivou touhou po moci. A přec si svou volbu vlastní seberealizace hrdě nese až do úplného konce. Výraznou postavou filmu jest vévoda z Buckinghamu (zajímavý Ralph Richardson), Richardův bratranec a opora vladařovy moci. Ale vše má svoje meze, i zářná loajalita, zájmy a aktivity. Hlavní ženskou postavou je lady Anne (velmi zajímavá Claire Bloom), žena milující, podléhající, vyděšená a polapená. Mezi výraznější postavy filmu patří také ctižádostivý Henry, hrabě z Richmondu a zakladatel dynastického rodu Tudorovců (příjemný Stanley Baker), dále Richardův vězněný bratr a vévoda z Clarence George (John Gielgud), a sám anglický král a Richardův bratr u konce s dechem Edward IV. (zajímavý Cedric Hardwicke). Z dalších rolí: Richardem haněna Edwardova ženuška, královna anglická Elizabeth - Alžběta (Mary Kerridge), nedospělý dědic anglického královského trůnu Edward (Paul Huson), Edwardův mladší bratřík a vévoda z Yorku (Andy Shine), matka bratrů - králů a vévodkyně z Yorku (Helen Haye), milenka krále Edwarda Jane Shore (Pamela Brown), neprozřetelně důsledný Richardův stoupenec Lord Hastings (Alec Clunes), prohnaný Richardův pomocníček Sir William Catesby (Norman Wooland), váhavý a snad vypočítavý Lord Stanley (Laurence Naismith), či bratr královny Alžběty Lord Rivers (Clive Morton). Film Richard III. dle představ a v provedení Laurence Oliviera je skvostným převodem anglického fenoménu a jejich přispění světu - Shakespeara na filmové plátno. Laurence si vychutnal svou úlohu se vším všudy! (30.12.2011)

Nejen nejlepší zpracování Richarda III., ale především nejlepší Shakespeare na filmovém plátně. Herecky jde pravděpodobně o jeden z vůbec nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Nejde pouze o Oliviera, ale naprosto všichni berou dech. A že se jich tu objevuje habaděj. Třeba ovšem vyzdvihnout Buckinghama Ralpha Richardsona a samozřejmě právě Laurence Oliviera. Co ti dva předvádějí to se slovy popsat snad ani nedá. Sáhodlouhé monology do kamery na jeden záběr jsou jednoduše nezapomenutelné. Žádná laciná divadelní přehrávání však ani náhodou nečekejte. To je problém spíše u Zeffirelliho adaptací. Skvostně se vydařila i hudební složka. A že je to výpravou chudé (až na kostýmy), papundeklové s malovanými scenériemi, v závěrečné bitvě poněkud naivní (dokonce s projíždějícími auty na pozadí) a dav supluje sotva pár statistů? Pravda; všechno pravda. A co má jako být? PS: České titulky Jiřího Joska pro Českou televizi jsou bez přehánění fantastické. (21.03.2008)

Další prvotřídní adaptace jedné z vůbec nejlepších her Williama Shakespeara. Richard III. v podání geniálního Laurence Oliviera sice není ani z poloviny tak ďábelský, jako ten Cumberbatchův (tzn. tento je ďábelský tak na 500%), a to je v zásadě jediná věc, kterou bych této adaptaci řekněme "vytkl." Na tomhle prostě není špatně vůbec, ale vůbec nic. Některé kulisy sice můžou občas způsobit úsměv na tváři, ale to bohatě vynahrazuje výprava a zejména závěrečná bitva. Prostě dechberoucí záležitost a rozhodně jedna z nejlepších adaptací WS napříč žánry a filmovou historií. Polovinu práce odvedl on, polovinu Olivier, oba naprosto skvostně a precizně. A i všichni ostatní herci jsou dokonalí, samozřejmě. 100%. (16.04.2021)