Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film rozpráva príbeh obyvateľov zabudnutej dedinky neďaleko rakúskych hraníc, ktorým vstúpia do života udalosti 30. až 50. rokov 20. storočia. Predtým bolo podstatné obrábať pole, prežiť zimu a vychovať deti, teraz si treba vybrať, kto je Rakúšan, kto Nemec a kto Čech, a zaplatiť cenu, ktorú takéto rozhodnutie prinesie. A tak sa z doposiaľ pokojne žijúcich susedov stávajú zarytí nepriatelia, ktorí si navzájom vyrovnávajú účty aj za cenu zločinu, straty etických zábran a ľudskosti. (Filmtopia)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (287)

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Když nám vyšmikli z mapy Slovensko, přišli jsme na mapě o kus světa; kdyby nám vyšmikli Vitorazsko, sotva by si toho někdo nevšiml. Ale i zde "se děly kusy, nejen za tý velký války s Prusy". Bohdan Sláma dobře zná soudobou filmovou produkci, zvláště u našich západních sousedů, stejně tak jako potávku, které se drží formou i obsahem, a zřejmě také ví (?) k čemu tyto, bez jízlivosti "agitační" filmy, mohou vést a k čemu možná i vedou. V Československu, přestože se bojů prakticky nezúčastnilo, nebo se jeho účast nadměrně zveličuje, trvala válka 14 let, jak Sláma či jeho poradci v oblasti historie dobře postřehli. Pokud ovšem netrvá dodnes. Přesto se však režie nedokáže vyvarovat mnohých chyb, uvedu jen nejtriviálnější: pokud se chci pomilovat ve stodole na slámě, nebudu si brát reflektory, abych si na to posvítil a pokud budu kosit obilí, tak se to nejrve naučím A další trivialita: z herců mě zaujal Miloš Černoušek (Cyril Drizda) v roli starosty, jeho dikce i gestika byly na Oskara, otázka je jen, zda za hlavní či vedlejší roli, případně obě... Komentovat děj, osoby, jejich vzájemné vztahy atd. nemá u filmů tohoto typu smysl. Sám jsem se v tom také příliš nevyznal. Zde stačí jen patřičné napětí a konstatování, že se děje něco, co není správné. A tato kritéria film rozhodně splňuje. ()

somnar 

všetky recenzie používateľa

Určitě se bude psát, že je to "důležitý snímek" o "soukolí malých a velkých dějin", jenže to samo o sobě nestačí, protože od začátku pátráte, kam to vykročí nad tezi ze synopse, že doba byla zlá a semlela charaktery. A ono to nevykročí moc nikam, no... Celé se to tak nějak tříští do pásma vyhrocených výjevů, které pro svoji popisnou roztěkanost jen málokdy skutečně vtáhnou do žité zkušenosti více než tuctu postav v krátkých komunitních rozmíškách s replikami, které se s postupujícím časovým ohraničením variují od „Já nic podepisovat nebudu“ přes „Přece nebudeme jako Němci“ až po „Já jsem jen dělal, co mi řekli“. Černobílá kamera se navíc stává trochu plonkovým průvodcem, který v dlouhých záběrech rozkročených mezi kašírovaností a realističností neustále hledá klíč k zobrazovanému. Kýžené mrazivosti snímku by dost prospělo, kdyby si dovolil být ve vztahu k tavícím se charakterům více subtilní a naopak méně doslovný a přepjatý. 50 % ()

Reklama

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

KRAJINA VE STÍNU měla světovou premiéru na zakončení Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Předcházející ceremoniál představoval holocaust soudnosti, jelikož byl skoro hodinovou (!) obdobou mučení z MECHANICKÉHO POMERANČE. Připadal jsem si jako v zajetí sekty, která na konci plánuje spáchat hromadnou sebevraždu, přičemž jsem nečekal, že pomalá smrt bude formou projekce posledního Slámova snímku. Tortura prostřednictvím ezopřepíčenosti zakončení ovšem člověka nepřipravila na samotný film, který se pro mě zapíše jako vůbec první, u kterého jsem fandil nacistům, a jako revizionistický tím, že po skončení jsem nemohl uvěřit, že se holocaust stal jenom jednou._____ Utahovat si z učebnicové definice midcultu je velmi snadné. Míru průserovosti naznačují už úvodní titulky (!), v nichž stojí, že to jako bude vo tom, kým jakože jsme, kam jako kráčíme a tak, kdyby to někdo z těch následujících 135 minut seroucích mramor nepochopil. Přitom dvě a čtvrt hodiny je o nějakých 135 minut víc, než bylo potřeba. Výsledkem je generátor nezvládnutých klišé ze všech (po)válečných filmů a seriálů, s ponaučením, že "holocaust byl špatný, áno" a "odsun byl špatný, áno"._____ Na průser je zaděláno nejenom tím, že postavy jsou typy se snahou o psychologickou věrohodnost, jelikož i bezruké a beznohé dítě ve školce by u omalovánek zvládlo lepší prokreslení. Rozvržení figurek na šachovnici kvůli typecastingu je navíc předvídatelné, a tak se u každé postavy dá přesně předvídat její kompletní vývoj, který ale ve srovnání s podobnými počiny není věrohodný, nýbrž skokový, daný posuvníky ve vyprávění. Kolektivní hrdina funguje, pokud má být dílo argument. Zde postavy jako argumenty nefungují, pozbývají všeobecné platnosti vypovídající o volbách v mezních situacích, když jsou patologické. (Skutečné osudy některých - například vesnického grázla - by přitom vydaly na mnohem zajímavější, myšlenkově podnětnou podívanou.) Kolektivní hrdina taky funguje, když se z kolektivu vyčleňují skupiny/jednotlivci procházející vývojem, ovšem zde pro změnu chybí vývoj, příčinná a vlastně i motivická provázanost a tematická soudržnost. _____ Na vině je i Slámova režie, resp. konkrétní filmařské volby. Z nějakého důvodu v případě dlouhých záběrů staví na rovinu jak dvouminutovku s oráním pole a pobíhajícími dětmi, tak plundrování vesnice - a zcela stejně inscenuje pokusy o humor, které kvůli tomu nevyznívají. Navzdory této mechaničnosti je to vlivem špatného střihu zvláštně arytmické, protože jednozáběrové dvouminutovky bez řádné motivace a funkce jsou narušovány velmi krátkými záběry (ze začátku postav, posléze třeba jízdy dopravních prostředků). Vyloženě školácké je navracení se stylistických motivů (okno), a opakování stejných postupů bez jakékoliv variace je vyloženě směšné (každé znásilnění začínající záběrem na obnažený zadek a kalhoty na půl žerdi). Shodné inscenování některých scén (např. projekce sovětské agitky X loutkové divadlo pro děti) nasvědčuje snaze o uskupení do vzorců, jenže se s tím nepracuje nijak důsledně, nedochází k variacím a týká se to pouze několika sekvencí. Spíše smutná je velmi doslovná, okázalá práce s tradicí spirituálního filmu. Odkazování se na něj je pouhou manýrou beze smyslu k celku, i zde chybí jakákoliv subtilnost (kříž na závěr). Za jedinou zajímavou volbu tak považuji inscenování notoricky známých (po)válečných výjevů nikoliv do dalších plánů, nýbrž mimo obrazové pole, jenže tato nedoslovnost naráží na explicitnost, upovídanost a doslovnost všeho ostatního. _____ Přitom to mohl být výborný film, kdyby funkčně a systematicky pracoval s dlouhými záběry (+ kontrastem a zrnem, Divišova černobílá kamera je jak instagramovej filtr pro hipstery a roky jsem neviděl hůř vypadající film natočený na 35mm materiál), kolektivního hrdinu pojal jako střet ideologií a různých rétorik po vzoru sovětské montážní školy a ke korpusu post/válečných děl místo ubíjejícího opakování přidával odstíny šedi. (Ne, udělat z židovského přeživšího holocaustu nejzápornější postavu není šedá, ale černá přetřená z bílé.) KRAJINA VE STÍNU je přesně ten typ díla, který vznikl z kalkulu pro zisk Českých lvů, a tak bude třeba se v následujících měsících obrnit proti výstupům Tuny a podobných, žvatlajících něco o důležitosti filmu sdělujícího, že jsou k sobě někdy lidi ošklivý, Esterko._____ P. S. Pokud se tvůrčí a herecká garda v diskuzi po skončení dušuje, jak je snímek relevantní a vypovídá o současnosti, prosil bych ty prázdné kecy nemít poté, co se před projekcí po pódiu projde a něco řekne část politické delegace spoluzodpovědné za současnou neonormalizaci. () (menej) (viac)

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Velký omyl. Film, ve kterém chybí kontinuita i silné epizody. Postavy nejsou dost jasně definované, aby fungovaly jako typy (byť statičnost jim rozhodně nechybí), ale nemají ani rozměr, aby působily životně. I proto nemůže být člověku líto, když si tyhle špatně vyprofilované postavy navzájem ubližují. Na dějinnou reflexi tomu chybí jakýkoliv kontext. Historie tu nepřesáhne nuance úvodního odstavce v učebnici pro pátou třídu a člověk jen tápe, proč si tvůrci mysleli, že tohle polopatické přežvýkání stereotypů bylo nutné vyprodukovat. Chtěl tohle někdo? Je tu nějaká společenská poptávka? Jaká mohla být autorská motivace? ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Nejlepší film Bohdana Slámy, jenž se ale řadě lidí líbit nebude. Těm, kteří jsou prodchnuti naivními ideály o Češích-hrdinech, těm, kteří si neradi připouštějí zradu, zbabělost a kolaboraci za všech režimů a pod kýmkoli a těm, kterým tento film vytáhne kostlivce ze skříně. Já nepatřím ani do jedné skupiny a jsem nadšený, že Bohdan Sláma takový film natočil. Nelze jej totiž upínat ke konkrétní geografické oblasti, části regionu, jedné vesnici a jedné historické události. Je třeba na něj nahlížet z pohledu celé České republiky, resp. Československa a řady historických událostí pohnutého dvacátého století. Oceňuji zejména srovnání dvou časových bloků, které měly však diametrálně odlišné důsledky. Herecky se z mého pohledu vyjímali a zaskvěli Csongor Kassai, Magdaléna Borová, Barbora Poláková a Jiří Černý. K tomu vynikající kamera a černobílá všemu dodala patřičnou syrovost a autenticitu. Neviděl jsem ještě Šarlatána, ale za mě to bude asi český film roku 2020. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (21)

  • Děj filmu se původně odehrává v jihočeské oblasti Vitorazsko. Je to část naší republiky, která stovky let patřila Rakousku. K Československu byla připojena až dva roky po první světové válce v roce 1920, kdy byla obsazena československými četníky na základě poválečných dohod vítězných mocností. (ruza007)
  • Předlohou odbojáře a komunisty Pachla (Csongor Kassai) byl tušťský učitel Václav Maxa, který inicioval lidový soud a následné popravy. Jeho manželka byla skutečně židovského původu a zemřela v koncentračním táboře. Václav Maxa v roce 1968 spáchal sebevraždu a údajnou příčinou byly i výčitky svědomí. (ajaxx)
  • Postava Františka Bláhy (Miloslav Pecháček) je inspirována skutečným vykonavatelem popravy, tušťským rodákem Františkem Říhou. Ten byl za války vězněn v Mauthausenu, ale příčinou nebyla krádež a znásilnění, jak uvádí film, ale to, že vytáhl nůž na svého mistra v dílně, kde za války pracoval. Po roce 1948 Říha pracoval pro StB a poznámky o jeho vychloubačné a nenávistné povaze se najdou i v jeho osobních materiálech z tehdejší doby. Kvůli podílu na masakru v Tušti byl po válce vyšetřován, ale nikdy nebyl souzen – možná i po přímluvě z vyšších míst. (ajaxx)

Súvisiace novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

06.01.2021

Dnes byly oznámeny nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2020, jež by měly upozornit na nejlepší české filmové počiny uplynulého roku, jejich tvůrce a také nové naděje české kinematografie z… (viac)

Reklama

Reklama