Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (viac)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (88)
Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. ()
Hezká konverzačka, dokonce bez obvyklé filmové řeči, takže byste mohli uvěřit v autentičnost... Tím myslím, "jak se má točit, pro prvňáky": pohled na mluvícího zepředu, střih, pohled na odpovídajícího zepředu, střih... atd. Sice vám to dává pocit vtažení (jakoby mluvili na vás), ale natáčí se minimálně nadvakrát a divoce se stříhá. Řeč pak nenavazuje intonačně, dialogy jsou oddělené, prostě vidíte, "že se to hraje". Tady naopak režisér vedl herce ke skákání si do řeči, mluvení jeden přes druhého, překřikování se. Je to mile svěží, až na to, že zase tolik nemají co říci, takže vše působí dost ukecaně. Žena - objekt touhy hlavního hrdiny jede na trávě (furt se uchichotává bez důvodu), část posádky jede na perníku (podle stylu řeči), kdežto hlavní hrdina jede na chlastu. Ale dost to jako trénovaný alkoholik zvládá, a má jen takovou pózu. Kamera je trochu statická, střihů málo, stylizace skoro až divadelní. Prostředí mírně atraktivní, zápletka ušla, chování poněkud nelogické, ale v rámci béček slušné. P.S. přistupoval jsem k látce, jako bych neviděl dva remaky - nehodlám srovnávat. P. P. S. anebo jo, malá poznámka - narozdíl od obou remaků, zde je plně ospravedlněna přítomnost zbraní. ()
Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. ()
V roku 1982 natočil americký režisér John Carpenter film "Vec". Je to geniálny, silne atmosferický sci-fi horror, plný strachu, paranoie a napätia. Päťhviezdičková horrorová lahôdka. Legenda, kult. Možno niektorí z vás nevedia, že tento príbeh (poviedka, ktorú napísal John Wood Campbell jr.) bol filmovo spracovaný už v roku 1951. Ja som sa ho odhodlal pozrieť až teraz. Dlho som mal obavy, že mi môže narušiť môj nadmieru pozitívny vzťah ku Carpenterovej verzii. Našťastie nenarušil. Nepohoršil ma, neunudil, ani neznechutil. A keď som zobral do úvahy fakt, že tento starý čiernobiely snímok má už sedemdesiat rokov, tak sa moje hodnotenie vyšplhalo na tri hviezdičky. *** ()
Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? ()
Galéria (63)
Fotka © RKO Radio Pictures Inc.
Zaujímavosti (26)
- Některé arktické scény se nenatáčely v zemi věčného ledu, ale na ranči RKO v údolí San Fernanda na jihu Kalifornie v 38 °C. (Epistemolog)
- Detailní záběry na „Věc“ byly odstraněny kvůli nedostatečnému make-upu. (Marek06)
- Povídku Johna Campbella „Who Goes There?“ vyhlásilo sdružení Science Fiction Writers of America za nejlepší dlouhou povídku napsanou do roku 1965. Sám autor k filmovému zpracování řekl: „Příběh hodně změnili, ale i tak vznikl úspěšný film.“ (Locksley)
Reklama