Shirley Valentinová

Jeden z nejdokonalejších britských filmů všech dob. Pauline Collinsová, která roli Shirley hrála o rok dříve na West Endu (a dostala cenu Oliviera) a na Broadwayi (a dostala Tonyho), si svůj triumf zopakovala i ve filmové adaptaci (ale na Oskara to nestačilo) - a kromě ní je ve filmu i naprosto božské obsazení vedlejších rolí (například v nevelké roli nóbl sousedky to je skvělá Julia McKenzieová, prominentní britská divadelní herečka a režisérka, držitelka dvou Olivierů). A hlavní výsadou filmu je potom samozřejmě dokonalý vtipný scénář a jakési neuchopitelné vnitřní kouzlo, které se u filmu často nevidí- No, podívejte se sami. :-) (20.01.2008)

Já viděla krásnou, lascívní babu! ..Tahle baba pochopila, že fakof od přítele má v životě stejnou funkci jako povzbuzení od nepřítele - usnadňuje uvědomit si vlastní hodnotu. Shirley pochopila, vynásobila nevyčíslitelnym a zúročila. S grácií, elegancí a nesmírně vyrovnaně tam kopla vzteklou a pokud neubrala, úročí dodnes. (20.11.2008)

"Absolutely bloody charming." Jsem ohromen. Ze začátku jsem o tomto filmu docela pochyboval. Ne zrovna atraktivní hlavní hrdinka si povídá se zdí a dívá se přímo do kamery! (To se snad dělá jen v pornu!) Při těchto scénách byly mé dojmy šedivé, asi jako dosavadní život Shirley Valentine. Následné rozhodování o zásadní změně SVÉHO života nehledě na cokoli a její přeměna v sebejistou, okouzlující dámu je ale podána natolik důvtipně, že mě tento film pomalu začal se vším všudy fascinovat. Velkou zásluhou za to může jak výborné přenesení děje do 'řecké' poloviny, tak doopravdy skvělá Pauline Collins. Monology do kamery najednou začaly fungovat a já jsem se přistihl, že nechci, aby tento film skončil. (Ne)skutečně jedinečný snímek, který si může dovolit říct vše, závěrečnou katarzi rozpoutat při záběru na západ Slunce, a NIKDY nebude působit ani trochu kýčovitě. "I used to be the mother, I used to be the wife, and now I am Shirley Valentine again." (27.01.2009)

SPOILERY:Tak Shirley měla určitě moje stoprocentní sympatie, tím jak se rozhodla jít nebojácně vstříc novému životu i svému novému já. Člověk nemusí být zrovna rozervaným rockerem či prokletým básníkem, aby bořil hranice zavedených konvencí, někdy stačí jen odhodlání překopat svůj maličký a jediný životek, jak Shirly správně podotkla. Moc mi imponovalo, že na to šla zdravým selským rozumem a pochopila, že ačkoliv je láska úžasná věc, stejně důležité je začít mít ráda sama sebe a je jedno, jestli se to stane v nádherném, prosluněném Řecku, nebo kdekoliv jinde. Bavilo mě, jak tou nově nabytou vnitřní svobodou vyváděla z míry všechny ty lidi se zatuchlými názory a nakonec to snad trklo i jejího manžela, jak skvělou má doma ženskou. A že to byl jinak pořádný zabedněnec. (30.12.2014)

Keby sa niekomu zdalo, že je divné, keď sa štyridsaťročná manželka Shirley rozpráva so stenou svojho bytu, vedzte, je to normálne. Normálne vo vzťahu, ktorý táto žena prežíva. Preto sa niet čomu diviť, keď nájde odvahu začať žiť svoj život... Veľmi príjemná britská sonda do manželstva, plná múdrostí a láskavého humoru. (24.02.2020)