Réžia:
František FilipScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Radoslav Brzobohatý, Jan Pivec, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Eva Vosková, Jiřina Štěpničková, Dana Medřická, Jana Brejchová (viac)VOD (1)
Epizódy(13)
-
Malý František Věk (E01)
-
Student (E02)
-
První láska (E03)
-
Mozartovy dvacetníky (E04)
-
Divadlo (E05)
-
Návrat domů (E06)
-
Kněz, nebo kupec! (E07)
-
Úspěšný kupec (E08)
-
Klavír (E09)
-
Slovař český (E10)
-
Korunovace (E11)
-
Svatba (E12)
-
Naděje (E13)
Obsahy(2)
Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Historie pokořeného a ujařmeného národa, který hledá a nalézá svou ztracenou tvář, získala po vstupu armád Varšavské smlouvy v nových politických souvislostech nový smysl. Divák v ní právem nacházel podobenství s tím, co právě prožíval. A tak se staly pro schvalovatele jakékoliv zmínky o národním sebevědomí a duchovní síle víry nepřípustné. Při premiéře v roce 1971 nesměl být poslední díl F. L. Věka uveden. Teprve po roce 1989 bylo poprvé možné uvést seriál v jeho původní podobě. (Česká televize)
(viac)Recenzie používateľa sportovec k tomuto seriálu (4)
F. L. Věk (1970)
Dnes čtenářsky mrtvým autorem strašívali dříve neposlušné studenty. Neprávem; Alois Jirásek ve svých vrcholných spisovatelských výkonech, podložených vlastním odborným vzděláním, dosahuje úrovní minimálně středoevropských. Osvědčený tým tehdejší Československé televize k tomuto základu přidal vlastní tvůrčí přínos, odrážející radostné pohnutí a po 21. srpnu 1968 naopak zklamání a bolest z událostí Pražského jara. Poslední díl tohoto na dobu svého vzniku velkého projektu je vědomě komponován jako přímý nesouhlas s korupcí i kolaborantstvím husákovské a bilakovské prosovětské kolaborace a zrady. Úsvit prvních počátků znovuobrozeného národa je cenný svým pohledem na ty, kteří sice velké myšlenky a všelidské ideály nevytvářejí a ani vytvářet nechtějí, bez nichž však, bez jejich vůle, pochopení, zanícení, étosu nikdy nemohou vstoupit do společenské reality. Malá pozitivní práce! Pojem tolikrát políčkovaný, a přece nenahraditelný! S úctou se znamená a vše to na vědomost dávat ráčí vždy Váš spěšnoved Sýkora ()
Student (1970) (E02)
Tento díl odehrávající se na rozhraní věků přibližuje i osobnost velkého Habsburka Josefa II., který nás o tolik popostrčil do nových dob. Postava starého Žalmana, evangelicky prostá i tvrdá ve své křesťanské odolnosti a setrvalosti, dojímá. Za zmínku stojí i robustní scénář Zelenkův a pozoruhodná Filipova režie. ()
Divadlo (1970) (E05)
Rodinný spor Věkových-Hekových nemá jednoznačnou pozitivní odpověď. I realismus, i idealismus jsou v tomto případě dvě strany jedné mince - jara evropských národů, mezi nimiž patříme - je to naše dějinná pozice - k nejpřednějším. Jirásek i Zelenka podávají hutný obraz počátků našeho národního prostičkého, ale vzestupného národního obrození, jež vzniklo nejen v chaloupkách, ale i v palácích a měšťanských domech. Voskou, Růžkem, Brzobohatým, Lukavským, Brejchovou, Bohdalovou, Medřickou se díváme do jeho naději vyzařujících oken. ()
Svatba (1971) (E12)
Korunovační průvod i ples na Hradě jsou srovnatelné s HUSITSKOU TRILOGIÍ Otakara Vávry. Tehdy to byla průhledná kamufláž: díl byl zamýšlen - jako celý seriál - jako protest proti počínající ruské okupaci ČSSR. ()