Dobrá Voda

Rukopis Hubače a napsaní rolí na tělo se nezapře. Stejně tak režie Filipa. Opět tu máme postavu, jejiž obdobu známe z jiných seriálů pana režiséra. Mluvím o roličku zásadovitého i jemně sarkastuckého tchána Hovory v podání výborného Miloše Nedbala. Podobnou postavičku známe z Byl jednou jeden dům nebo Sňatky z tozumu. Roli jako šitou na tělo dostal Váňa filmového nebe - mluvím o panu Mrkvičkovi, který je jockey každým coulem. Dlouhý odvedl svůj průměrný nadstandart. Vždy když vidím třetí díl a závod na Pardubické a i když to znám a vím jak to dopadne, tak stejně trnu. Co mi v tomto seriálu nesedí je onen němec v podání Rudolfa Jelínka. Nejde o Jelínka, jde mi o tu postavu. Nřkomu může vadit JZD a soudruzi. Ale toho tu moc není. Myslím toho soudruhování. Ale jak jsem psal na počátku, scénař psal pan scénarista s velkým S. On umí rozehrát příběh p lidech a jejich duších. Upnř krásný příklad je Hovora syn a otec s mámou. “Já jsem po tátovi.” - “Nejsi, jsi citlivý, neumíš být tvrdý. Jsi po mně.” Stejně ještě jednou vzpomenu alkohilika koňáka Mrkvičku nebo jednoduchého, ale srdcaře koňáka v podání Hanzlíka. A už vím, kde si Ivan Hubač inspiroval od svého otce, když psal postavu pro Vašuta v seriálu Sanitka 2. Ano, byl to Kemr v tomto seťriálu a nalhávání si vztah svého syna, když mu jakože volá. Tento seriál je o lidech, koních a duši, s krásně napsanými rolemi a dialogy. (18.07.2020)

(7/7) "Já neumím nic než jezdit na koni... Je to málo, já vím, ale mně to stačí," říká stárnoucí a neúspěšný jezdec Janýr v podání Ladislava Mrkvičky. Ačkoli příznivci dostihů a koní vytýkali seriálu již tehdy řadu odborných nepřesností či vyložených přešlapů, Dobrá voda dodnes zůstává nepřekonaná v autentičnosti vykreslení koňského prostředí a jeho podstaty. Největší podíl na tom má bezesporu scénárista Jiří Hubač, který prostředí jezdců a chovatelů dlouho studoval a dokázal vytvořit dodnes živý příběh, prodchnutý precizními dialogy i barvitou psychologií postav. A plejáda vynikajících českých herců, z nichž si diváckou pozornost vydobyli vedle skvělého Petra Haničince především Lukáš Vaculík s Vladimírem Dlouhým, je nositelem nenahraditelného bohatství uměleckých výkonů, jakých lze v současnosti jen stěží dosáhnout. Žádná nuda, naopak. V Dobré vodě totiž nešlo jen o koně. Hubač ji pojal jako netušený dokument boje s vrchností i jako poctu lidské vytrvalosti a houževnatosti. (29.05.2016)

Občas mě zdejší hodnocení překvapuje. Tak jak se s místními neshodnu na kvalitě filmů Věry Chytilové, tak se neshodnu na tomto legendárním počinu. Seriál z pera Jiřího Hubače je naprosto skvělým představením nejen pro milovníky koní. Dobrá voda je totiž především o koních, ale hned zatím o lidech. O jejich radostech, smutcích a charakterech. Kapitán nebo Hanousek jsou lidé, kteří pod tvrdou slupkou skrývají své osobní lidská neštěstí. Každé v jiné podobě. Stejné prožívá i Hovora, kterého nejprve na chvíli zklame syn a pak mu chtějí zrušit chov. A zajímavě vykreslených postav je zde víc. Například Ladislav Mrkvička a Ivana Andrlová. Petr Haničinec vůbec sehrál skvělý výkon. V podstatě se jedná o jeho životní roli. Zahrát milovníka koní, koňáka srdcem i duší, když ještě před natáčením seriálu se těchto zvířat bál, je majstrštyk, který zvládne jen vynikající herec. Jiří Hubač byl vůbec vynikající scénárista. Jeden z nejlepších v naší historii. Lístek do památníku, Pozdní léto či Fany. To je jen výběr z těch nejlepších děl. Děl, která jsou především o olidech a jejich malých neštěstích. O síle vůle a charakterů. A to uměl Hubač skvěle. Dobrá voda je celkově skvěle obsazený seriál a skvěle napsaný, takže ani jinak dopadnout nemohl. Trochu asi překvapí režie Františka Filipa. Trošku mi to nesedí do jeho ostatních děl. A pak samozřejmě legendární hudba. A nemluvím jen o úvodní znělce, ale také o dramatické hudbě ve chvílích, kdy napětí vrcholí. Díky hudbě je vyhnáno do extrému a mě běhal chvílemi až mráz po zádech. Dobrá voda je podle mě neprávem zde odsouzený seriál mezi spoustu průměrných televizních. Po všech stránkách je to skutečný klenot mezi seriály. (27.07.2020)

Seriálu paradoxně ublížilo, že jej točil František Filip. On je výborný vztahový režisér a se skvělým scénáristou za zády v seriálu bravurně zachytil generační míjení i hloubku rodičovské bolesti. Jenže se mu vůbec nepovedla akce a chyběl adrenalin, který k ježdění neoddělitelně patří. Závody měly být vrcholem seriálu, leč jsou spíš za trest, zoufalá kamera nabízí často jen záběry nohou cválajících koní (neb si zřejmě neuměla poradit s tím, že v sedle sedí dubléři), a jediné, co zachraňuje situaci je dobrý hudební motiv (Jiří Malásek). Také střihu mělo být více, některé proslovy jsou až příliš dlouhé, byť se v nich řeší tíživé věci a nejsou žádnou vatou. Seriál nabízí mistrovskou paletu vztahů otců a jejich dospívajících dětí (kdy Kemrův spratek-emigrant není žádnou úlitbou režimu, ale trefně vystiženou nadčasovou realitou). Jenže to měl být také seriál o koních a závodech... a to se nepovedlo. Škoda. (07.08.2021)

Na seriálu jsou nejlepší koně - ač se ty tři předtočené záběry starokladrubských vraníků, které jsou pouštěny na začátku, na konci a vždy, když se někdo pohybuje v okolí výběhů, trochu bijí se skutečností, že Dobrá voda chová a trénuje dostiháky. Jinak je opravdu mimořádné, že soudruzi dokázali natočit takhle pomalý a depresivní seriál, který se točí pořád kolem jedné dramatické zápletky (zrušení chovu) a při kterém vám cuchá nervy přítomnost krajně nesympatických postav (bezpáteřní syn, rozmazlená dcera běhna). (04.06.2017)