Réžia:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan F. FischerHrajú:
Josef Somr, Jaroslava Obermaierová, Vladimír Menšík, Jiří Adamíra, Josef Abrhám, Miloš Nedbal, Vladimír Ráž, Alena Vránová, Josef Bláha, Libuše Švormová (viac)VOD (1)
Epizódy(5)
-
Stěhovavá trafika (E01)
-
Bio Ilusion (E02)
-
Jízda do tunelu (E03)
-
Ďábelské ostrovy (E04)
-
Obvaziště Boccaccio (E05)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.
Epizody:
1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio
5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (181)
Jak píše golfista. Podmínky pro natočení takového seriálu byli ideální. Šlo jen o to nějak rozumně do toho vecpat komunistickou indoktrinaci. Naštěstí je tam včleněna nenásilně a nedevalvuje velmi dobře odvedené režisérské řemeslo. Pro zajímavost: Legendární tanky vlasovců T-34 s trikolorou carského Ruska přijely do Prahy o tři dny dříve než ty sovětské s hvězdou na věži. Svědčí o tom desítky dobových fotografií, které z rodinných archivů a kronik obcí sesbíral historik Pavel Žáček. 76%. ()
Tak jak je zminovano v komentarich kolem - s takovym obsazenim to nemuze byt spatne pokoukani. A neni... Za sebe bych jen vyzdvihl ucast teenky Evy H., moji oblibene Jarusky O., a predevsim malo vidane, prekrasne Zuzany O., ktera nas opustila jiz ve 28 letech. :-( P.S.: Proc byl petatricatnik Hrzan obsazenej do role teenagera, to nedokazu pochopit...tim se tvurci trochu ztrapnili. 4+ ()
Některé seriály mají tu ctnost, že nestárnou a s každou televizní reprízou jim doroste další generace diváků. Bezesporu k nim náleží Byl jednou jeden dům, který patří ke špičkám soudobé televizní dramaturgie. Pětidílná odysea žižkovského domu zachycuje jeho obyvatele na pozadí politických událostí, které ať už přímo nebo nepřímo zasahují do jejich životů a osudů. Prostí i vzdělaní, bohatí i chudí, mladí i staří, stateční i zbabělí. Právě takoví jsou nejen hrdinové seriálu, ale takoví byli a jsou hrdinové dneška, obyčejní lidé s obyčejnými starostmi a radostmi, kteří jako solitéři hledají smysl svého života, svůj ostrov naděje. Tak, jako se pod vlivem událostí proměňuje doba, mísí se postupně humor s tragédií a původní jakoby nicotné šarvátky na pavlači a hospodské debaty překrývá mlhavá stísněnost protektorátního dusna, které se stává skutečnou prověrkou jednotlivých charakterů. Kdo obstojí a kdo naopak selže. Závěrečná epizoda na květnových barikádách, komunistickými politruky dodatečně znásilněná do akční přestřelky s nezbytnou pomocí Rudé armády je jedinou a v celkovém pohledu pominutelnou úlitbou ideologickému marasmu. Seriál je sám o sobě unikátní přehlídkou vynikajících hereckých osobností sedmdesátých let, kdy se před kamerou sešli veteráni divadelních prken i pokračovatelská generace mladšího a středního věku (Adamíra, Nedbal, Höger, Hlaváčová, Hanzlík, Hrzán, Somr, Menšík, Sovák, Medřická, Větrovec, Vinklář, Libíček, Řehoř, Vala, Bláha, Ráž, Abrhám, Čepek, Šulcová a několik desítek dalších). Domovnice, trafikant, uhlíř, živnostník, četnický strážmistr, promítač, krejčí, hostinský, dva malíři, vážený pan radní se svými syny. Co postava, to košatý příběh, co dialog, to nezapomenutelný herecký koncert. Navzdory tomu, že seriál vznikal v době nejtužší normalizace, se režiséru Františku Filipovi a scénáristům Janu Otčenáškovi a Oldřichu Daňkovi podařilo vykouzlit obdivuhodně kvalitní příběh, který se za léta své existence stal nedílným a trvalým pilířem novodobé televizní tvorby, k níž se s potěšením vrací již několik generací spokojených diváků. A to je víc, než bychom si mohli přát. ()
Pod příkrovem tuhé normalizace vzniklo prací scénáristického dua snů (Otčenášek-Daněk) vynikající dílo, které je jak apoteózou posledních let První republiky (jedna z mála zmínek o jinak úzkostlivě utajované benešovské válečné půjčce), tak minuciózně přesným záznamem života za protektorátu. Pavlačový dům je pojímán jako soběstačné fórum svého druhu, vybavené kinem, blokovou, opravdu lidovou hospodou a navíc hrazdami pavlačí. Panovnickou lóži nahrazují okna bytu majitelů. Kaleidoskop událostí, osudů, tragédií a neživotných komunistických zjevů (Valův malíř Dlask a ještě mlžnější emisar Kominterny, Řehořův Hrach starší) i znamenitě vykreslených žižkovských (?) lidových a "vysokých" postav (jedineční Nerudní Nedbalův a možná o něco ještě vyhraněnější Patrokles Nerudný Jiřího Adamíry). I konec seriálu, symbolická zbytečná smrt na barikádě, z níž se nikdy nevystřelilo, je příznačná pro květnové povstání (až 2 000 padlých na naší straně nepočítaje vlasovce, řada hlavní zákeřných odstřelovačů, zhruba dvou třetin postavených barikád se boje vůbec nedotkly). Režie i herecké obsazení vydatně přispěly k vytvoření jednoho z nejvýraznějších děl naší dramatické a filmové tvorby sedmdesátých let. Třicáté výročí konce německé nadvlády se proti vůli Husákova režimu tehdy podařilo oslavit opravdu důstojně. ()
Galéria (142)
Zaujímavosti (74)
- Protože epizoda "Barikáda ve vedlejší ulici" byla v televizi odvysílána pouze jednou - při první repríze, je na místě doplnit osudy, které zůstaly v původní páté části zatajeny: promítač Adolf Svárovský (Petr Čepek) byl zabit při pochodu smrti německým strážným, Pepina Ulčová (Eva Trejtnarová) se rozloučí v pracovním táboře se svým francouzským přítelem (Josef Čáp) a žádá ho, aby za ní přijel do Prahy. Přemek Tvaroh (Václav Postránecký) utrpěl zranění pravé ruky a kvůli tomu je ve Wroclawi, odkud se nemůže zatím vrátit do Prahy. V onom díle je ještě poměrně zásadní scéna, při níž se setkávají boxer Arnošt Ticháček (Josef Vinklář) a Martin Hrach (Jaromír Hanzlík) se železničářem (Jaroslav Moučka) při popravě odbojářů na nádraží. Oba pak dovedou železničáře a jeho spolubojovníky do Bagounovy ulice, kde jim obránci barikády předají větší část zbraní. (Robbi)
- Ve scéně, kdy Arnošt Ticháček (Josef Vinklář) v ringu, nemá žádný monokl. V jednom z dalších záběrů se však objevuje monokl na jeho levém oku. (M.B)
- Když se Přemek (Václav Postránecký) domluví před domem s nádražákem a odchází domů, vidíme vchodová vrata (v každé polovině dvě okna a nad nimi už jen dřevo). Později, když z domu odchází Sudeťák Walter (František Němec), vidíme, že vrata vypadají ze dvora jinak, než z ulice. Při pohledu ze dvora jsou nad okny ve vratech ještě oblouková skla. Jiná vrata, než při pohledu z ulice. (pjotri)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér František Filip
Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (viac)
V tomhle obyčejném pavlačovém domě se psaly dějiny českého národa. A divák byl při tom. S laskavostí sobě vlastní natočil velezkušený režisér František Filip jeden z legendárních seriálů a se stejným přístupem sepsala dvojice Daněk/Otčenášek scénář k němu. Odvíjejí se v něm osudy nájemníků jednoho pražského domu, kteří prožívají své obyčejné radosti a strasti v předválečné a posléze válečné době. Jejich nesmírné vlastenectví dokázalo bojovat proti fašistickým utlačovatelům, a ačkoliv v pěti dílech neopustíme dům a nezbavíme se úsporného divadelního pojetí, tak si troufám tvrdit, že je na co se dívat a co prožívat, sice zprostředkovaně, ovšem perfektními českými herci. Herec, který v tomhle seriálu nehrál, jako by nebyl. Sešla se tady opravdová elita českého herectví. Z těch služebně starších nesměli chybět Hlaváčová, Abrhám, Adamíra, Větrovec, Vala, Libíček, Čepek, Moučka, Menšík, Sovák, Medřická, Myslíková, Vinklář, Somr a mnozí další. Herecká omladina měla zastoupení v budoucích velkých talentech, a dejme tomu v jejich nástupcích či následovatelích, k nimž patřil především Hanzlík, Hrzán, Trejtnarová, Postránecký nebo Obermaierová. Ti všichni se sešli v Bagounově ulici pod jednou střechou, pod kterou se držela soudržnost a utvořil se silný národní duch, který proti nastupující fašistické moci vzdoroval po svém. Někdy s humorem, a někdy se slzami v očích, ale vždy to bylo to hrdé češství. Seriál staví na naprosto dokonalých a propracovaných charakterech jednotlivých postav, které jsou nad to mistrně zahrány a není zde k vidění jediný slabý herecký výkon. Za pozornost stojí skvělé vystižené doby, o které se zasadil renomovaný architekt Jan Zázvorka. Divák se sice nedostane exterierně dál, než na ulici před domem, ale je to dobře zvládnuté. Oproti tomu nelze chválit interiéry bytů jednotlivých partají, které přece jen nezakamlufují svůj studiový ráz. František Filip, který se poté stal vyhledávaným seriálovým tvůrcem pro svoji kvalitní řemeslnou režii a vynikající práci s herci, se na dlouho vzdal filmové režie, ačkoliv měl za sebou kritikou uznávanou filmovou komedii "Utrpení mladého Boháčka", a upsal se televizi. V televizní tvorbě uplatnil svůj cit pro příběhy, jimž vtiskl opravdovost a řemeslnou zručnost. Přes výborně napsaný scénář mě v něm zarazilo pár nedostatků. Např. Eva Trejtnarová hraje náctiletou naivku a byla to jedna z mála postav, která kazila dojem, zvláště když herečce v té době bylo 25 let(!) a na náctiletou opravdu nevypadala. Také jména z řecké mytologie, která pro své syny vybral nerudný pan radní Nerudný ztvárněný skvělým Milošem Nedbalem, nebyla zrovna to, co příběh potřeboval a zkrátka to nějak rušilo. Rozjezd seriálu vlažnější. V prvním díle se především řešila trafika stojící před domem, která odporovala určitým politickým názorům a stala se terčem sváru, a vedle toho se divák postupně obeznamoval s nájemníky domu a jejich rozličnými charaktery. Od dalších dílů se to rozjelo a přidalo se na dramaticky vystavěných a vyhrocených situacích, kterých nebylo zrovna málo. Kvalitně udělaný seriál, který ocení milovníci lidských příběhů podložený mimořádnými hereckými výkony elity českého herectví. A myslím, že nebude mnoho těch, kteří jej ještě neviděli a přibude mnoho těch, kteří se zase na něj rádi podívají. Mé hodnocení: 80% () (menej) (viac)