Mestečko Twin Peaks

Teď, když je natočena nová série, jsem mohl po letech konečně zhlédnout poslední díly, které jsem si původně „šetřil“ a průběžně si je chtěl dávkovat po zbytek svého života. Počítal jsem totiž, že s posledním dílem se dostaví nejen absolutno (ať už to znamená cokoliv), ale zároveň nepříjemný pocit beznaděje a prázdnoty, jíž nezaplní žádný jiný seriál. Ano, poslední díl je nejlepší věc na světě. EDIT po třetí sérii: Návrat ukázal, čím vším může návrat být, přičemž elegantně umocnil dávnou minulost, aby ji následně zanechal v bezčasí a diváka tak uvrhl do zoufalého transu. Oproti starým dílům Twin Peaks je The Return samozřejmě dost „jinde“, ale když se přestaneme koupat v sentimentu a snít o mýdlové opeře, pravděpodobně nám dojde, že původní série solidně rozválcoval. A možná až ve chvíli, kdy se začnete pídit po různých teoriích, naplno si uvědomíte, kolik filozofie a zároveň temnoty třetí série ukrývá, co se asi stalo Audrey a jak bezútěšný je Cooperův osud. Lauřin závěrečný výkřik ve mně pak bude rezonovat dalších pětadvacet let. (24.10.2016)

Městečko Twin Peaks je krásné místo pro bydlení, ale nic zde není takové, jak se zdá být na první nezaujatý pohled. Pod rouškou noci se zde totiž dějí nevysvětlitelné věci, jejímž důsledkem je smrt Laury Palmerové. Na místo činu přijíždí agent Cooper, pomalu nasává atmosféru zvláštního místa a již si zvyká na to, že bude potkávat prapodivně vypadající i nesmyslně mluvící lidi, z jejichž šílených podprahových signálů bude skládat mozaiku kvalitně zauzlovaného děsivého případu. (08.12.2008)

Lynch si jede to svoje a divák musí přistoupit na jeho ujetou hru, jinak pojde nudou. Svého času mi Twin Peaks pomáhalo s nespavostí. Vždy jsem odpadl během čtvrt hodiny. Jedno tomu ale upřít nemůžu. Nikde jinde není k vidění tak zvláštně omamná a mysteriózní atmosféra. Druhou sérii však stále odkládám. S1: 40% (04.02.2019)

asi jsem cvok, ale nikdy jsem netušil, co kdo vidí na nekonečným seriálu o vyšetřování jedný vraždy, ke kterým pro oživení přibývaj další, a který se stejně vraha nedopátrá ani kdyby jel až do soudnýho dne, prostě jen proto, že vraha ani najít nechce a podle udaných fakt by ho nenašel ani hercule poirot. a ne, nelíbilo. (06.12.2005)

Vítejte v Twin Peaks, kde tisíckrát víc než jinde platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Vítejte v noční můře, z které se vám nebude chtít probudit. Vítejte v příběhu, po kterém douglasky, polena, sovy a černé kafe s třešňovým koláčem už nikdy nebudou tím, čím se zdály být. Ale hlavně a především vítejte v úžasné fantasmagorii podobné něčemu, co by možná napsal Stephen King, kdyby nepřestal brát drogy, a v městečku, jehož obyvatelé mají tolik másla na hlavě, že by to zamázlo Velkou příkopovou propadlinu. Soudce Lynch soudí nemilosrdně, kostlivci vypadávají ze skříní v takové frekvenci, že městečko posléze připomíná ústav anatomie, ale pohraniční obec si přesto dokáže zachovat některá ze svých tajemství, díky kterým z ní nikdy nebudete chtít odejít a pokud na chvíli utečete do některých těch modernějších sídel jménem Dexter, Lost nebo Heroes, stejně se nakonec vždycky vrátíte, abyste se mohli bát, smát, slzet a sedět jako přikovaní. Můj muž se už nediví, že se na něj vždycky divně podívám, když mi pochvalně sdělí, že jsem jeho pravá ruka... inu ukažte mi ženu, která aspoň někdy nemá pocit, že místo manžela hovoří s polenem. Kolem a kolem vzato, jediná věc, která mi na seriálu vadila, byla flanelová košile. Tedy ne košile jako taková, vadí mi pouze na agentu Cooperovi. Zlé jazyky sice tvrdí, že mně vadí jakékoli oblečení na agentu Cooperovi, ale to je sprostá lež. Proti ponožkám nic nenamítám. Pokud vám to přijde divné, namítám mnoho věcí proti studeným nohám. (25.09.2011)