Melrose Place

Asi bych se bál osudu, když to začalo celkem realisticky, ale pak scenáristickému týmu dojdou nápady, a tak musí každý hrdina/hrdinka téhle limonády povinně: potratit, být nevěrný, být postřelen, v nebezpečí požáru, pobodán, napadnut, být součástí kolotoče všemožných intrik, ale taky si pořádně (nejen postelově) užít s každým obyvatelem domu (respektive ulice). Což není právě málo. (09.01.2006)

Tak jsem neodolala a znovu jsem shlédla pár dílů tohoto amerického seriálového hnoje, jenž pojednává o jednom idylickém promiskuitním domečku v L.A. v uličce zovené Melrose Place. No a nebyla jsem zklamána, rozumějte, nic mě nepřekvapilo, protože vzpomínky na mé teenagerské roky, kdy jsem to děsně baštila a neustále vedla ve školních lavicích "duchaplné" diskuze o tom, co je lepší zda MP nebo BH, tak ty vzpomínky už jsou dávno vyhodnocené jako dočasné hormonální pomatení smyslů i mysli. Ale přece jen jsem vždycky měla větší slabost pro aktivní středostavovské třicátníky než pro telecí středoškoláky, připadala jsem si nejspíš o něco starší a moudřejší (uhááá). Dnes už vím, proč je MP tak špatný a hrozný seriálový výpotek. 1. Má nesympatické hlavní hrdiny, které čas od času znenadání -jako blesk z čistého nebe- popadne záchvat špatnosti, načež časem -a opět znenadání- přichází záchvat dobrosti. Což má nejspíš evokovat vývoj jejich osobností. 2. Má toliko nevydařené, stokrát okopírované a předvídatelné zápletky, které společně s klišoidními dialogy tvoří nejstupidnější, zároveň však nejvtipnější, momenty. 3. Mezi hlavními -střídajícími se- hrdiny nefunguje téměř žádná chemie, o lásce se víc krdá a kydá, než aby se prožívala a ukazovala (fakt, MP je umírněný na to, jak tam každý s každým leze do postele). Vztah obvykle začíná kamarádšoftem, pokračuje přes postel až k nenávisti a pomluvám. Někdy se to cyklicky opakuje. A to je to nejnudnější část. 30% a z nostalgie zaokrouhluju hvězdičkově nahoru. (11.01.2003)

Ačkoli seriál vypráví o životních osudech skupiny lidí, žijící na dobré životní úrovni, nedokáže děj ve svých epizodách ani trochu přiblížit reálnému životu. Příběhy, které se přede mnou odehrávaly jen těžko obstojí v konfrontací s vlastními životními prožitky, které vlastním. A tak mě uniká smysl tohoto produktu. Vypráví tvůrci o běžném životě? Nebo vnáší do povídání nějakou tu televizní fantazii? Kde je tedy? Ani jedno ani druhé. Tento styl vyprávění prostě dokázal vydělat nějaký ten peníz a tak proč ne. Mě osobně série nedokázala natolik zaujmnout abych viděl více než jen pár epizod. Řekněme tak deset, možná jedenáct. Tudíž jedna hvězda právě za těch deset viděných dílů. (01.07.2008)

Šílené zápletky, které se s dalším dílem točily do čím dál víc divočejších zákrut ... gay, který v jedné sezóně prožívá svůj NOIR ... psychopatka s jizvou ... šovinistický doktor, který se pro prachy nestydí vůbec ničeho ... ženy měnící se v trosky ... podminovaný apartmán ... zase doktor (jiný), pro změnu zavřený do psychiatrické léčebny ... tatínkové, co zneužívají své dcery ... návraty z hrobů (doslova) ... tenhle seriál nikdo nemohl brát vážně (černý humor, sex, šílené twisty) a já si jej právě pro tu jeho neserióznost božsky užíval!!! (31.03.2008)

OBSAHUJE SPOILERY. Hříšná seriálová pochoutka, ty zápletky jsou fakt dobrý, a postavy správně stylizovaný. Tradičně zemřela moje nejoblíbenější postava (normálně by bylo lehký z toho poznat, kdo, ale jelikož v MP zemřela tak polovina postav, řeknu, že jí byla Sydney), ale i pak to bylo překvapivě slušný. Grády měla krom Sydney hlavně Kimberley Shaw (no řekněte, že vás nedostala, když celý Melrose podminovala a pak vyhodila do povětří :o), a k závěru Lexi (mrcha závislá na Diazepamu) s Taylor (mrcha s pusou jako kačer :o). Dal bych i čtyři, ale přece jen je to obyčejný, nicméně velice zábavný seriál. Jo a rozhodně nezaměňovat s BéHáčkem. Mezi těmito dvěma show je velikánský rozdíl. A víte co? Já ty 4 hvězdy dám. (19.05.2007)