Insomnia

Insomnie je především psychologické drama, kriminální zápletka je až na druhém místě. O zápletku tady vlastně ani tolik nejde, protože vše je jasné už po půl hodině. To nejdůležitější je vztah detektiva Willa Dormera (Al Pacino) a vraha - průměrného pisálka Waltera Finche (Robin Williams). Je krásné sledovat tuto psychologickou hru, kde na jedné straně je v jádru čestný a výčitkami pronásledovaný polda a na druhé straně vypočitavý a morálkou ne zcela obdařený Finch, který navíc zjevně pozbyl poslední špetku soudnosti. Zcela bez skrupulí srovnává svou "nehodu" (tj. deset minut trvající mlácení bezbrané dívenky) s Dormerovým nešťastným zásahem svého parťáka. Herecké výkony všech hlavních postav (Pacino, Williams, Swank) jsou výborné, především Al Pacino dělá čest svému jménu... Film má působivou atmosféru a režie je také na vysoké úrovni. Jen bych prosil, ať pořád všichni nesrovnávají Insomnii s Mementem. Jasňočka, že Nolan v Mementu předvedl něco mimořádného, ale tenhle film je prostě o něčem jiném. Ale už dost, už se mi hrozně zavírají oči... Prosím..."Let me sleep..." (07.05.2006)

„A good cop can't sleep because he's missing a piece of the puzzle. And a bad cop can't sleep because his conscience won't let him.“ Přestože detektivní eso Will Dormer, či chcete li španělsky Dormir (spát) tu chybějící část skládačky nalezne docela rychle, v bílých nocích aljašského Nightmute není schopen zamhouřit oko. Svědomí? Ano. Špatný policajt? Na to už tak jednoznačnou odpověď Nolanovo tíživé krimi nedává. Co však vím jistě je to, že bych se hodiny vydržel dívat na Al Pacina, jak se převaluje v peřinách a nemůže zabrat. Psychický i fyzický rozklad člověka, který se může zabedňovat v hotelovém pokoji sebe víc, ale před vlastním svědomím se neschová, podává dle očekávání mistrovsky. A teď ho prosím nechte konečně spát.. K pěti hvězdám mi u Insomnie něco chybí, ale neptejte se mě co. (29.08.2008)

„Záleží na tom, čo nám v tej chvíli pripadá správne. A aj to, s čím dokážeme žiť.“ Ktovie, ako by INSOMNIA vyzerala, keby ju nenakrútil mladý mementovský blázon Christopher Nolan v produkcii extravagantných experimentátorov Clooney & Soderbergh. Zrejme ako ničím výnimočný, rutinne spráskaný americký triler. Výsledok by bol v poslednej chvíli, predpokladám, zachránený kráľom žuvačiek, unaveným, ale nie ešte úplne mŕtvym, Al Pacinom. Ale nebolo by to ono. INSOMNIA ale Nolana, Clooneyho a Soderbergha mala. Výsledkom je vražedná aljašská slivovica, uspokojaca fanúšikov šikovných zápletiek i tých, čo hľadajú "niečo viac". Vychutnajte si [nielen] naháňačku na plávajúcich stromoch. (11.07.2005)

Al Pacino i Robin Williams podávají skvělé výkony, hlavně Williams je ve své nepříliš obvyklé záporné roli až nadočekávání výborný, ovšem Al Pacino za nim vůbec nezaostává, ale u něho jsme na to už zvyklí. Děj je napínavý a dokáže vtáhnout diváka a udržet jeho pozornost po celou dobu filmu a když se k tomu přidá ještě skvělá atmosféra, tak neni co řešit (02.03.2005)

Nolanův opatrný vstup do Hollywoodu by bez prvotřídního obsazení byl jen dalším zbytečným americkým remakem kvalitní evropské žánrovky, rovněž pomalu vyprávěné, ale mnohem syrovější a atmosféričtější. V kontextu Nolanovy filmografie překvapí Insomnie zejména poměrně konvenční výstavbou (nejvýraznějším ozvláštněním jsou zavádějící flashbacky, které s ohledem na to, co víme, přiřazujeme někomu jinému, než komu patří) a svou světlostí, která má ovšem tematické opodstatnění (svícení se navíc proměňuje s tím, jak Dormer kvůli nedostatku spánku čím dál víc blbne). Jinak jde po Sledování a Mementu o třetí příběh muže traumatizovaného tím, co se mu přihodilo v minulosti a kterému v pevnějším uchopení situace brání čas. Čas je nepřítelem Willa Dormera v tom smyslu, že mu na Aljašce v daném ročním období nedovoluje usnout. Kromě toho, že vyšetřuje vraždu a snaží se zamaskovat, že sám spáchal zločin, začíná ztrácet nervy a dělat chyby kvůli prohlubující se únavě. Ovšem vzhledem k tomu, že Al Pacino vypadá dost vyždímaně od prvních minut, jeho proměna spočívá hlavně v tom, že stále intenzivněji žvýká a zvětšují se mu kruhy pod očima. Moc prostoru projevit svůj herecký talent nedostal ani Robin Williams, zachovávající po většinu času pokerovou tvář (což mu zřejmě mělo přidat na zlověstnosti, ale moc to nefunguje). Nolanovi zkrátka nezáleží na postavách a jejich věrohodnosti tolik jako na srozumitelnosti vyprávění pro diváka, což ve filmu z velké části založeném na hercích bije do očí víc než ve filmech, jejichž hlavním tahákem je neotřelá kompozice. Pramálo smyslu dává například chování hotelové recepční, která kdovíkdy stačila přilnout k Willovi, který tak má komu povykládat o jednom ze svých minulých hříchů (čímž je jediná vyprávěcí funkce dotyčné splněna). Rušivější jsou také jiné „tradiční“ nedostatky Nolanových filmů – rozsekávání scén do zbytečně velkého množství záběrů (jako kdyby měl autor strach, že pokud bude záběr trvat trochu déle, opadne naše pozornost), přemíra dialogů, které dopodrobna vysvětlují to, co by stačilo naznačit, haprující prostorové vztahy mezi jednotlivými záběry (herec je naráz někde jinde, než by dle předchozího záběru měl být, což částečně souvisí s tím nadužíváním střihu). Oproti svým výpravnějším pozdějším titulům Nolan k dotváření nálady moc nevyužívá lokací, což je vzhledem k žánru a dějišti celkem škoda. Insomnii ovšem nelze upřít důslednou práci s rekvizitami (vražedná zbraň, kulka, budík) a precizně načasované body obratu (zvraty přicházejí nejdříve po dvaceti minutách, ke konci po deseti), díky nimž je film i přes svou ospalost poměrně svižný. Tak jako tak jde o jediný Nolanův film, jehož další (třetí) zhlédnutí mne nijak neláká. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, tron, akisha, Vronsky, ScarPoul (31.07.2017)