Milujem ťa až na zožratie

Takto to dopadá, keď sa ľudia bez talentu rozhodnú, že budú tvoriť umenie. Mne absolútne neznámy francúzsky režisér Claire Denis chcel zrejme natočiť šokujúcu psychologicko-erotickú horrorovú drámu, ale to sa mu teda ani náhodou nepodarilo. Pretože tento film je len zmesou primitivity, nudy a zlých výkonov nadmieru nesympatických hercov. Neohrabané pokusy o rozťahanú atmosferičnosť mĺkvych scén sú ukážkou filmárskeho fušerstva. Odpad! (20.03.2009)

Pokud řeknu, že tento film je odporný, potom mu vlastně lichotím, protože přesnější označení by bylo asi "totálně úchylně sadomasochisticky pobliózní". Pokud by se vám náhodou film líbil, pak byste měli co nejdříve vyhledat psychiatra (bez legrace), protože tohle se žádnému neúchylnému živému stvoření prostě líbit nemůže. (29.12.2007)

Teprve druhej film, kterej jsem od paní režisérky viděl a už je mi jasný, že je to úchyl, o tom nemám pochyb. Mně ale naprosto vyhovuje její technika filmařiny, styl vyprávění, i témata, který jsou opravdu nevšední. U tohoto mi jen chybělo trochu víc objasnit některý detaily příběhu, hlavně kolem dochtora Browna a jeho džobu. Ale tak, od čeho máme fantazii, že? (05.03.2021)

Pokud většina zdejších "hodnotitelů" bude na filmy pohlížet jako na mrtvou šablonu o jediném schématu, je jasné, že věci jako Trouble Every Day nikdy nepochopí. Stěžovat si zde na nudu, nedostatek dialogu či zoufale pátrat po jakémkoli náznaku brutality, je naprosto zavádějící, asi jako vyčítat impresionistům nedostatek linie. Dokud se diváci nenaučí rozpoznávat filmy jinak, než podle dějové koncepce, nehneme se z místa. Ve filmu je velmi dobře vytvářena atmosféra a vnitřní zápas zúčastněných, zejména výtvarně skvěle podanou kamerou a hudbou od Tindersticks. Vše je zpracováno tak, aby divák téměř viděl očima lidí na plátně a radoval se s nimi z prožívaných drobností, které alespoň na moment odvracejí pozornost od strašné skutečnosti. Jestliže si zde někdo stěžuje na nudu, pak se nejspíš sám stal nudným patronem, jenž nedokáže pozorovat a vnímat ostatní. (05.03.2007)

Miluji tě k sežrání je lehce kontroverzní syntézou kanibalského hororu a psychologického dramatu. Podstata zápletky má šokovat a znechucovat, což se daří na výbornou a v samotném aktu nevnímám a ani nechci rozpoznávat zvrácenou poetiku, či rafinovanou metaforu. Za pozornost stojí samotný způsob provedení. Většinou povídá skrze své obrazové kompozice. Pečlivé aranžmá detailů, gest a mimiky vytváří prostředí nejistoty a rozpolcenosti. Skladba obrazů není nahodilá, ale důmyslně poodkrývá jednotlivé části, aby se ke všem souvislostem dobíralo nenápadně po malých krůčcích a s důraznějším existencionálním výkřikem. Díky skladbě film překračuje svůj žánr, což ve svém důsledku může přinést i rozčarování. Hlavní postavou kontroverzního příběhu je americký cizinec Shane Brown (velmi zajímavý Vincent Gallo). Svatební cesta se stává psychologickým očistcem a spalující touha po dekadentním uspokojení je zdatným protivníkem, který neponechává svému hrdinovi ani kratičký odpočinek. Hlavní ženskou postavou je Shaneova atraktivní manželka June Brown (zajímavá Tricia Vessey). Ne zcela srozumitelné chování novomanžela dává prostor vtíravým představám zhrzenosti a pravda je přitom ještě mnohem děsivější. Výraznou postavou je Coré (Béatrice Dalle), zoufale osamělá ve svém prokletí i bolestivé ozvěně dávné minulosti. Z dalších rolí: starostlivý Coréin manžel a laskavý lékař Léo Semenau (velmi zajímavý Alex Descas), submisivní a nezkušená hotelová uklízečka (půvabná Florence Loiret Caille), či příliš zvídavý a natěšený mladík Erwan (Nicolas Duvauchelle). Kanibalské hororové dílo není příjemné pokoukání a na tématu nespatřuji nic okouzlujícího a dráždivého. To, co u tohoto filmového díla stojí za chválu, je forma zpracování, která se přibližuje k vrcholným psychologickým thrillerům. Čímž se z pokleslého žánru vyklubala kuriozita a na chvíli zahřeje a uspokojí i můj chtíč po uměleckých hrátkách. (18.05.2017)