Zákon a poriadok: Špeciálna jednotka

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)

Přiznám se, že mě poslední řady Zákonu a pořádku, které se víc týkají reálných aktuálních událostí, baví nějak míň než řady předchozí. Zapojení covidu a aktuální aféry mě nijak zvlášť nenadchlo, asi mě v tomhle případě víc baví smyšlené nebo "historické" případy. Kromě toho mě tenhle díl trochu zklamal i svou "neukončeností", tak doufám, že se v podobném duchu nebude odehrávat celá řada. (09.10.2021)