Vtip

Sto minut pomalého umírání. Vtip rozhodně není patetický film nebo laciný doják -- režie spíš místy musela ubírat plyn, aby byly scény bolesti a nemocniční samoty ukoukatelné i v neděli večer bez psychické újmy. Trochu mi ale scházelo nějaké další poselství a názor filmu -- dojal jsem se nad příběhem, otřásl se nad myšlenkou chemoterapie - to ano. Ale obecné téma smrti příběh věru nerozehrál; za což tedy ony "pouhé" 4*. (04.10.2009)

Už takmer rok som žiadnemu premiérovo videnému filmu nedal plný počet hviezdičiek. K Nicholsovmu Vtipu som pristupoval s rešpektom, pretože filmy o umieraní sú divácky i ľudsky náročné. Sú akýmsi opozitom k romantickým filmom a divák by mal byť na ne pripravený. Tiež som párkrát sledovanie odložil. Obvykle idem hneď po záverečných titulkoch pridať hodnotenie a písať komentár. Tentoraz som mal pomerne dlhý emočný "dojazd". Vtip považujem za výnimočný film s famóznym výkonom Emmy Thompson. Nevyvolal u mňa žiadnu depresiu, o plači ani nehovoriac, čo považujem za znak toho, že tvorcovia pre zvýšenie účinku nepotrebovali z divákov vytláčať slzy. Zvolili formu akéhosi hraného dokumentu, ktorý vyvoláva potrebu rozmýšľať o živote a smrti a aj o tom najhoršom, o umieraní. (21.10.2016)

Existují dojemné filmy, které vás dokáží rozplakat, i když to třeba nečekáte, jsou ale i filmy, u kterých už předem víte, že dívat se na ně nebude snadné. Je v nich totiž mnohem víc - a tak jen pozorujete, opatrně přihlížíte, jak někdo vede boj o život, a při tom přemítáte o tom svém, přemýšlíte dokonce tak moc, že se vám nejdřív nedaří zachytit jedinou jasnou myšlenku, není čas na slzy, není čas na lítost, až dokud nepřijde -KONEC- a vy jen prázdně zíráte a čekáte. Na co vlastně? "Time can be so still and yet there is so little of it, it goes so slowly and yet it is so scarce." (03.12.2010)

Osamělá a nelidská intelektuálka vs. nádor vaječníku ve 4. fázi. Z této nerovné diskuzní konfrontace vyroste díky nevídanému nasazení Emmy Thompsonové pořádný knedlík v krku, který je naštěstí nezhoubný, i když jsem ho cítil ještě dlouho po závěrečných titulkách. Jedinečné zjevení z průkopnických dob "quality tv". (11.10.2015)

Veľmi zvláštnou formou podaný zápas ženy chorej na rakovinu. Ale nie vždy je pacientom človek, ktorý nemá blízku rodinu, nie vždy sú okolo pacienta chladní lekári a nie vždy sú pri pacientovi citlivé sestričky ... vždy je ten príbeh iný. Mňa tento film bavil od začiatku do konca, Emma Thompson bola od začiatku do konca fantastická a hudba bola naozaj čarovná. (02.09.2013)