Julie Lescautová

Prvních 65 dílů celkem ujde a jsou důstojným konkurentem ke Komisaři Moulinovi. Pak ale náhle takřka v jednu chvíli odejde hned několik důležitých dlouhodobých postav (tři kriminalisté, ex-manžel i mladší dcera) a na komisařství se čím dál víc střídají noví detektivové bez špetky charismatu. A největším úpadkem seriálu je přemístění Lescautové do Paříže, tam nejenže její tým má obdíl jiné složení, ale celkově to na mě působí strašně chladně a neosobně. Případy jsou nudné a ti pařížští kriminalisté jsou jaksi robotičtí, jen práce a nic víc, bez toho, že by do děje bylo zakomponováno i něco z jejich soukromého života. Celé to pak působí jako kdyby se tvůrci snažili co nejvíc přiblížit béčkovým americkým kriminálkám. Za první polovinu seriálu bych dal i 3 *, ale druhá půle kvalitu silně degraduje, proto mé celkové hodnocení vychází na lepší 2 * a 40%. (20.10.2018)

Tento seriál patří k dílům, která nejenže nenudí, ale navíc i prozradí ledaccos podstatného i o době a společnosti, ke které se vztahují. Má-li nějaký problém, spočívá v neúnosné délce (hodně přes 60 epizod) a postupné únavě původního konceptu (oproti MASHI, který se prosadil zřejmě Aldovou zásluhou právě touto schopností) plynoucí i z mimořádného časového trvání. Postupně z něj odcházely hlavní postavy (zejména to platí o původním komisařčině manželovi a nakonec i představitelce mladší dcery a naopak dosti bezvýrazném představiteli druhého partnera). To by však nemělo setřít jeho hlavní klady: feministický koncept, dokonalou kresbu prostředí, schopnost reflektovat problémy velké i komunální periferní pařížské politiky, velmi neidylické líčení francouzské policie i antifeminních poměrů, které v ní v té době panovaly. Véronique Genestová v Lescautové evidentně našla svou životní hereckou příležitost, jak naznačuje stoupající bravura, s níž svou postavu zvládá; velkou předností je působivé srovnávání ženského a mužského myšlení i výhod ženských přístupů, pro které v převážně mužském světe zločinu chybí často elementární pochopení. I chod jejího komisariátu se silně blíží realitě; vraždy se totiž nepáchají nejen každý den, ale i týden a často i měsíce. Jímavé je i líčení komisařčina soukromí: její soužití s dospívajícími dcerami je ve zvoleném pojetí působivé i věrohodné. JULIE je jistě seriálem lehké Múzy; je to ovšem kvalita, která je víc než následováníhodná. (03.02.2008)

Tři hvězdy si seriál zaslouží rozhodně proto, že ani v 8. sérii neztratil úroveň a díly nejsou jen zbytečnými natahovačkami plným efektů a supr technologií, laboratoří, atd. (viz. všechny druhy Kriminálek po celých USA). Čtvrtou hvězdu si zaslouží za skvělé záběry (nejen) Paříže v posledních sériích. (14.07.2012)

Čisté zlo. Tenhle seriál by mohla používat CIA jako účinnější alternativu waterboardingu. Kdoví, jestli už ho nepoužívá. Jako vím že nejsem cílovka, ale stejně mi to nedá. Hlavní hrdinka je nesnesitelná. Nemluví běžným hlasem. Místo toho na všechny kolem sebe 24 hodin denně a sedm dní v týdnu ječí. Jednotlivé epizody postrádají děj. Přesto mají stopáž 90 minut. Subjektivně se ale zdají být daleko delší, skoro nekonečné. (26.09.2023)

O pulhvezdu nadhodnocuju, ale 44% je nesmyslne podstrelenejch - mam pocit, ze na csfd hlasujou vetsinou (straight) panove, takze jsou tu pak serialy typu friends nebo himym overrated, zatimco rovnocenne kvalitni gilmorky/will a grace (dobre, u W&G to zabiji i dabing) underrated. Nebo i julie - jo, obcas je to serialove sablonovity, ale naopak je to i francouzsky "svy" a i tyvztahy misty uveritelnejsi a lidstejsi nez u americkejch kriminalek. I par prekvapive silnejch scen. Shlednuto s dabingem, nekdy to budu muset v zkusit v originale (byt Nelu Boudovou od skvelyho dabingu Samanthy Jones zeru ;-) (14.12.2019)