Chobotnica

Ještě to není špička celé série, nejsou zde známé postavy z dalších řad, hudbu nemá na starosti Morricone, ale přesto je to obdivuhodné - detektivní seriál bez logických kiksů, s reálným a uvěřitelným příběhem, kde ti dobří nakonec nemusí vyhrát. Pamatuji si, jaká to byla v 80. letech bomba - zaslouženě. (15.02.2016)

Minuly tyzden som mal vzacnu moznost pozriet si prvu seriu tohto vynikajuceho napinaveho serialu mojho detstva na nemeckej platenej televizii Premiere Krimi. Pamätam si, ze este viac sa mi pacila druha seria a najviac tretia. Hudba v tejto prvej serii este nebola tak kvalitna, ako ked od druhej serii zacal hudbu skladat slavny genialny oscarovy skladatel Ennio Morricone. Som stastny, ze po 18-tich rokoch som mal opät moznost si pozriet tento serial, na ktory som nikdy nezabudol a ani nikdy nezabudnem. O to väcsie bolo aj moje prekvapenie, ked som zistil, ze Barbara De Rossi, ktora tu hrala drogovo zavislu priatelku Corrada Cattaniho si o 2 roky neskor zahrala v Jakubiskovom seriali TETA a v roku 1987 v dalsom Jakubiskovom filme PEHAVY MAX A STRASIDLA. 10.12.2007 (10.12.2007)

I kdyby z žádného důvodu, z čisté nostalgie musím Chobotnici udělit nejvyšší hodnocení. Jako malý kluk ve školce jsem byl jedině Cattani, nikdo jiný neměl nárok. Po letech, kdy jsem kompletně celý děj zapomněl, jsem Chobotnici opět zhlédnul a zub času na ní nezanechal stopy. Nadčasové dílo o marném boji s mafií a poukazující na fakt, že postavit se jí může jedině člověk bez rodiny, kterému nezáleží na životech ostatních ani jeho vlastním. (05.01.2009)

Jako v dětství nezasažený, nejsem ovlivněn nostalgií, tak se mi Chobotnice jeví jen jako nadprůměrně syrový krimiseriál, jehož hlavní hrdina se divákovi dostane lehce pod kůži. Samotné zpracování není nikterak excelentní, ale všichno dohání hudba, dialogy, celkově domakaný scénář a Corrado Cattani - policajt se snad nejúdernějším jménem, co znám. :-) (14.08.2008)

Beznadějně dokonalé ponoření do osmdesátkových vod, včetně návratu do pátečních (či sobotních) večerů u dědy a babičky, kdy na rohovém gauči stál velký tác s vykrájenými půlkami jablek a hrušek, oranžová (lehce štípavá) deka, rozpálené plynové topení a rozpálené obličeje sledující komisaře, kterému všichni hází klacky pod nohy. Až pak přišel ten díl s autem někde u hřbitova, následovalo několik nadávek a od té doby jsme se na Chobotnici už nedívali (konec 4. série). Ale to předbíhám, v naší cestě do minulosti jsme teprve na začátku, Jan Kanyza si pomalu rozmlouvá hlasivky, Eda Cupák výjimečně jako gauner, slizák s hlasem Přeučila svádí Elsu (o lvici se nejedná) a já nerozumím všemu, ale tyhle večery mě baví. A teď po letech, u téhle bezvadné kriminálky usínám, když jsem příliš utahanej na rozkoukávání celého filmu, a užívám si skvělou práci Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987, všímám si i dalších detailů, které jsem tehdy nemohl pobrat (Barbara De Rossi vstávající z postele), občas mě vzbudí střelba, zvýšený hlas anebo geniální hudební motiv. (29.11.2015)