Réžia:
Mike NicholsScenár:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrajú:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Adaptácia satirického protivojnového románu Josepha Hellera v réžii jedného z hlavných predstaviteľov Nového Hollywoodu Mikea Nicholsa. Druhá svetová vojna. Kapitán John Yossarian slúži u 256. leteckej eskadry americkej armády. Už mal byť dávno doma, lebo vojenským zákonom určený limit tridsiatich misií už prekročil. Jeho veliaci dôstojník, cynický plukovník Cathcart, má však nedostatok pilotov, a tak počet povinných letov neustále zvyšuje, aby žiaden z nich nemohol z letky odísť. Yossarian sa preto snaží presvedčiť doktora, aby ho z ďalšej služby oslobodil kvôli zlému psychickému stavu a vydáva sa za blázna. V ceste mu však stačí maličkosť, absurdný vojenský predpis Hlava 22...Film vznikol podľa rovnomenného satirického protivojnového románu Josepha Hellera a dodnes patrí medzi najpôsobivejšie a najlepšie protivojnové filmové diela. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (337)
Film jsem viděl v době puberty, kdy coby milovník válečných leteckých snímků jsem zbožňoval Bitvu o Británii a Bitvo o Midway. Hlava 22 i přes krásné bé dvacetpětky mi svým nesrozumitelným dějem připadala jako blbost. Až po letech jsem se dostal k Josephu Hellerovi a jeho knihám. Yossarian a vůbec celá ta banda z letecké základny středních bombardérů na Italské Pianose mne uchvátila. Myslím, že je to jedna z Hellerových nejlepších knih a spolu s Jak jsem vyhrál válku druhá nejironičtější a nejsarkastičtější protiválečná kniha. Heller zde čerpal ze svých vzpomínek, kdy on sám sloužil jako bombometčík u 488. bombardovací perutě 340. bombardovací skupiny 12. letecké armády USAAF.Samozřejmě jsem snímek viděl po letech znovu. Tentokrát pohledem Yossariana který chce domů, Indiána, Majora Majora i plk. Catharta. V tomto ojedinělém případě se domnívám, že je nejlepší nejdříve přečíst před shlédnutím filmu knihu (nejen pro pochopení filmu, ale celkově pro její nadčasovost). I když nutno uznat, že režisér se s touto těžkou kadencí popral výborně. ()
Ve své době byl tento film průbojným činem, depatetizací války, zdůrazněním její každodennosti a také těch, kterým se běžně říkalo "týlové krysy". Nedostatková ekonomika, a tou je tak trochu svým způsobem každá válka, vytváří neobvyklou skutečnost, v níž obvyklé věci mravnosti působí poněkud nezvyklým dojmem. Kapitán Yossarian, hlavní postava HLAVY, vstupuje do děje jako člověk, o kterém nevíme, zda umírá nebo se naopak do života vrátí: je totiž bodnut do citlivého místa a není jasné, zda tento pokus o vraždu přežije. Druhá konstitutivní linie díla, umírající kolega z letadla, jehož život se snaží zachránit, se naopak propadá ze života do neodvratné smrti. Yossarian bojující o jeho život a zápasící přitom s vlastní lidskou slabostí, tvoří v díle vyvažující prvek oproti hlavní dějové linii šmeliny a rozkladu, který se koncentruje kolem vyšších důstojníků leteckého útvaru, v němž je nucen sloužit. Realita s přibývajícími metry filmu nabývá na absurdnosti a postupně stupňuje v hlavním hrdinovi pocity bezmoci a rezignace i zoufalství, protože v náznacích silových situací opakovaně zjišťuje, že je bez šance byť na malý úspěch. Unavena je ale i druhá strana: její návrh, aby se po povýšení a udělení válečného vyznamenání vrátil do americké vlasti, to naznačuje s dostatečným důrazem. Konec, umocňující absurditu děje, Yossarianovo zoufalé vyplutí na leteckém záchranném člunu, takřka ztracená pouť za ztraceným lidským obsahem vlastního života, mluví za mnohé. Připomíná v tomto ohledu stejně pudovou reakci vojáka Čonkina v nedoceňovaném Menzelově filmovém zpracování novely Vladimíra Vojnoviče ŽIVOT A NEOBYČEJNÁ DOBRODRUŽSTVÍ VOJÁKA ČONKINA. I dnes zůstává HLAVA, ta podivná právní norma, kolem které se vine děj filmu, dílem zralým a ve své sladkohořkosti a bolestnosti divácky vděčným. ()
Válka je vůl, lidi jsou blázni a vůbec je to všechno tak nějak nalevačku. A bejt normální je vlastně ta největší šílenost jaké se můžete dopustit. O tom všem je Hlava 22, jeden z nejznámějších protiválečných románů, který tak trochu geniálním způsobem chrlí humor absurdnější než je reálně možné, který se čtenářem vytře podlahu a donutí ho smíchy skoro zemřít... a pak ho protáhne takovými depresemi že si přeje aby předtím chcípl úplně. Nichols se toto pokusil přenést na plátno a povedlo se mu to jen částečně - homor tu je, absurdnost taky, zdrcující poslední třetina už ale moc ne... i kniha je hodně útržkovitá a vyprávěná nechronologicky, ale film je tímto díky své krátkosti velice poznamenaný a nedokáže ani zdaleka přenést na diváka tak silné pocity jako kniha... a nedokáže se vyrovnat ani svým způsobem velmi podobnému Altmanově MASHi ze stejného roku. 7/10 ()
Velmi dobře zvládnutá adaptace rozsáhlá a osobité knihy, která ještě zveličila její absurdní ladění. Nichols do období druhé světové vnáší dialogy a mírnou stylizaci známou z jeho současných filmů a funguje to výborně. Navíc řada záběrů skýtá velmi působivou podívanou. Docela mě však zamrzel dosti nevýrazný Alan Arkin v hlavní roli, jehož zastiňuje hned několik vedlejších postav. ()
Z knihy som mal veľmi dobrý pocit, pretože v mnohom trafila klinec po hlavičke. Film už tak skvelý nebol a napriek mnohým pamätným múdrostiam a srandičkám, to nemalo náboj, bolo to dosť chaotické. Síce film o absurdnostiach s napríklad takým Orsonom Wellesom, ktorý si zaradil do svojej zbierky ďalší z takýchto filmov, ale filmu chýbala iskra. Treba počúvať najmä dialógy, lebo sú aj na dnešnú dobu veľmi trefné a nepoodhaľujú iba vojnu, ale aj dnešný svet ako taký. Niekedy som mal z toho pocit, akoby to bol predchodca filmov Horúce strely, inokedy akoby som pozeral M.A.S.H., ale bolo to samozrejme aj svojské. Miestami ma to dosť nudilo, čo bola chyba. Pamätám si ako spolužiak na strednej škole protestoval pred parlamentom niekoľko dní proti poslaneckej imunite, stanoval tam a čítal Hlavu XXII, lebo sme ju vtedy mali ako povinné čítanie. Kniha samotná bola veľmi veľká na mňa vtedy, dnes sa mi však zdalo, že film bol úplne o inom a o dosť skrátený, preto odporúčam najprv knihu a potom film, aby ste z toho nemali ešte väčší zmätok, lebo by sa vám tento starší film nemusel vôbec páčiť. Treba uznať, že som sa zabavil, ale nebolo to nijako extra. ()
Galéria (66)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (19)
- Krátce po natáčení hlavní herec Alan Arkin trpěl depresí z toho, že jeho malý syn, který byl s ním, onemocněl alergií způsobenou klimatem mexického kraje. (tahit)
- Jde o první americký film, ve kterém je vidět herec na toaletě - Martin Balsam. Deset let předtím se objevil vůbec poprvé v americkém filmu záchod jako takový, byl to film Psycho. V obou "toaletových" snímcích hrál Anthony Perkins i Martin Balsam. (don corleone)
- Model amerického letiště vyrostl v Mexiku, kde předtím byla pustina a kaktusy. Piloty a personál zařídil majitel letecké společnosti pilot a kaskadér Frank Gifford Tallman, který spolupracoval s Hollywoodem v šedesátých až sedmdesátých letech. Dokonce sám ve filmu odlétal před kamerou nejsložitější akrobatické kusy. Zvláštností bylo, že v tomto filmu už pilotoval letadlo jednou nohou, o druhou přišel po infekci z následku zranění a po celý film byl anonymní tváří, které byla vždy nahrazena hercem. (tahit)
Reklama