Cesta na trůn komedie

Celé to bylo velmi slabé v porovnání s tím, jaké pecky Chow udělal předtím a pozděj. Ano, Chow zde hraje celkem velmi dobře, i na Cecilii se kouká velmi pěkně, ale připadlo mi, že většina scén nebyla tak vtipná. Ze začátku jsem se smál, k polovině filmu už to bylo horší, a ke konci už to bylo na hranici snesitelnosti. Asi nejslabší film od Chowa, co jsem zatím viděl, proto nemůžu vůbec souhlasit s průměrným hodnocením, je to tu brutálně nadhodnoceno. Za mě jen 40 %. (09.06.2011)

Postavy jsou ti jednak herci, ale i ti, kteri ke sve profesi nejake to hrani potrebuji. Takze to ma pocertech dobrej napad. Vtipku tu je hafo. Hlavne ten s malym chlapeckem. Tragedie tu je dobre odvedena. Omyly postav se daji pochopit a hodne boli - tak to ma bejt. Romantika je velice dobre spojena s tragedii. Akce je v poho. Dej nejni trapnej. (01.01.2009)

Má to svoje silné miesta a riadnu dávku wtf momentov ale je to na môj vkus zbytočne preplácané. Na Chowovi je skvelé to, že si ide svoje. Očakávate jeden žáner a ono sa to miesi a mení a máte pocit, že sledujete tri rôzne komédie naraz. Ako som spomínal už pri jeho filmoch, máloktorému tvorcovi by to prešlo. Zábery na tečúci sopeľ, mlátenie žien alebo štuchanie do pipíka malého chlapca sú asi veci, ktoré nie sú zárukou dobrého vkusu a asi by sa to dnes netočilo s takou gráciou ako v rokoch 90. Ale ja si nemôžem pomôcť. Mňa tá uletenosť baví. Je tu Cecilia Cheung, Jackie Chan tu na pár sekúnd zanechá nejakú tú radu a Chow je zase vo vrcholnej forme. A je to v mnohých scénach pocta Johnovi Woo. Takže myslím, že každý nech si to ohodnotí podľa najlepšieho presvedčenia. Pre mňa nie dokonalé, ale smial som sa miestami nahlas, čo sa mi až tak často nestáva. (12.04.2020)

Na to, že je film z roku 1999 mi jeho spracovanie a spôsob réžie prišli takmer ako z predrevolučných 80-tych rokov. Čiže otrasné herecké výkony (až na Stephena Chowa a krásnej Cecilie Cheung), nepochopiteľný slovný humor, béčková minimalistická výprava, lacná hudba a dementný príbeh. PS: Jackie Chan sa objaví na plátne asi na 3 sekundy, povie jednu vetu a zmizne. (17.04.2005)

Pokud kdy někdo pochyboval o Stephenu Chowovi jako o herci, tak, po tomhle filmu to musí odvolat. Protože první slovo, které mi proletělo hlavou při jeho prvním objevení na obrazovce, bylo Charlie Chaplin. Jeho hořký, a přesto odhodlaný výraz ve tváři, se kterým se rval s nepřízní osudu, na mne udělal ohromný dojem. S Lhurgoyfovým komentem se dá v zásadě souhlasit až na ten nepochopitelný humor. Jediné, co bylo na filmu nepochopitelné, byl konec, který film bohužel u mě shodil o stupeň níže. (21.05.2006)