Červený trpaslík

Takřka neuvěřitelně vtipný kolos hlášek, který se na diváka chrlí prakticky v každém díle. Řikám prakticky v každém pač, když právě odchází jeden z hlavních hrdinů a přichází ta ujetá ženská Kochanská, seriál trochu uvadá. Naštěstí se na konci vrací a díky tomu má tak monumentální závěr, protože "jen sympatáci umírají mladí". Červený trpaslík je kult, je to kult, který mě naučil milovat anglický humor, i když právě tento není přesně anglický suchý, ale takový svůj ojedinělý hrající si s takovými jmény jako Star Trek Hlavní hrdinové jsou ale čistokrevní a nechutní Britové, které má každý divák rád, každý koho dokážou pobavit a ti kteří nedokážou prostě nemají smysl pro humor. Dále na kvalitách seriálu rozhodně přidává český dabing, který se jako jeden z mála seriálů opravdu povedl, i když nutno dodat že originál je také skvělý. Červený trpaslík je pro mě seriál, který mě nikdy nedokáže omrzet. Koukám na daný díl již po desáté a stále se stejně bavím. Jak je to možná? Smeg knows, hlavní je jedno a právě to potěšující na tom je, že tyhle legendy nikdy nezestárnou. Po dlouhé doby jsem si uvědomil, že jsem tu zapomněl něco napsat. Závist je sice hřích, ale nemohu si pomoci. Závidím každému, kdo na Červeného trpaslíka kouká po prvé, po druhé, po třetí a miluje ho. Je to nezapomenutelný zážitek. Vážně (10/10) (30.06.2006)

98% Whatta guy... Such a smeghead... Červený trpaslík je spolu s "Jistě, pane ministře" jediný sitcom, který jsem naprosto sežral. Osm skvělých sérií. Některé jsem viděl i v českém dabingu, který se podle mě ohromně povedl. Nicméně mnoho vtipů vyzní líp v originále. A vzhledem k tomu, že je má angličtina stále ve vývoji, zanechal na ní Trpaslík nesmazatelnou stopu... Smoke me a kipper, I´ll be back for breakfast! (02.12.2005)

Za tenhle legendární britský sitcom vděčíme dvěma talentovaným scénáristům, Robovi Grantovi a Dougovi Naylorovi, kteří krátce po odvysílání první série začali příběhy posádky Červeného trpaslíka vydávat i knižně. Šťávu, tedy bonmoty a sarkastické poznámky, dodával seriálu zejména druhý z nich.Televizní diváci ale stejně ocení především hrdiny, které znají z obrazovky. Ze všech herců se stali uznávané televizní hvězdy a Červený trpaslík je považován za nejúspěšnější vývozní artikl BBC. Jednotliví členové posádky představují dokonalé protiklady, které spolu musí vyjít na malém uzavřeném prostoru, z čehož vzniká nekonečné množství konfliktů. Autoři seriálu velmi dobře znají soudobou fantazy a sci-fi literaturu a seriál se dá považovat za humorného průvodce žánrem, oblíbenými tématy a rekvizitami sci-fi literatury a filmu. Fanoušci dokážou vystopovat odkazy na S. Kinga nebo R. Bradburyho a řadu další. Seriál se stal kultem a je jen škoda, že jeho výroba nepokračovala. Až do posledního dílu poslední série si zachoval mimořádně vysokou úroveň. Jeden ze dvou seriálů, které hodnotím 100 %. (19.01.2008)

Jak se mohlo něco jako "Červený Trpaslík" stát kultem? Tak tuhle otázku si po zhlédnutí jednoho náhodného dílu pokládala taky. Vždyť je to sci-fi s nulovými efekty, ujetým dějem, o trhlosti postav ani nemluvě... Nicméně stačily dva dobré díly a bylo to.;-) Sympatický volnomyšlenkář milující kari, ctižádostivý suchar, android s uklízecím symdromem, metrosexuální tvor vyvinutý z kočky a palubní počítač s IQ 6000, což je asi jako IQ šesti tisíc učitelů tělocviku... Cožpak je možné někoho z nich nemilovat?:-) Asi ano, ale to rozhodně není můj případ. (25.11.2007)

Tak dlouho jsem tuhle nesourodou partu bral jako sázku na jistotu, až mi konečně došlo, jaký klenot to je. S každým dalším rokem od svého vzniku a s každým dalším zhlédnutím dozrál Červený trpaslík na pozici kultu. Jak v nenápadném rozjezdu, tak v téměř dadaistickém finiši klasických řad a dokonce i v pozdních dobrodružstvích party zasloužilých pánů. A to, že je Arnold Rimmer největší frajer i pablb zároveň, všichni dávno víme. (07.05.2006)