Dom v ružiach

Dom Rimbauerovcov je taký odtlačok temnej dávnej minulosti uprostred moderného Seattlu. Vynikajúce miesto pre horor. Atmosfericky je Dom v ružiach určite nadpriemerný, ale vývoj príbehu pripomína prehliadku múzea. Množstvo zaujímavých exponátov pohlcuje veľa času a pozornosti. Toľko, že zrazu nastane zatváracia hodina a my si uvedomíme, že sme veľa nestihli. Minulosť domu je desivá, rozprávanie o nej pútavé a duchovia, ktorí sa z času na čas zjavia sú strašidelní a odporní. Keď sa blíži záver, tempo príbehu sa zrýchli, príde koniec a ešte stále by bolo na čo pozerať... (03.08.2011)

Ačkoliv jsem si tuto minisérii pustil již několikrát, nikdy jsem ji neviděl celou. Ne snad proto, že by šlo o špatnou podívanou, ale zdlouhavost jednotlivých částí byla vždy silnější, než moje trpělivost. Nyní v době marodky mám však času habaděj, no a jelikož jsem se v poslední době začal soustředit na filmy podle Kinga, nemohl jsem samozřejmě opomenout ani Dům v růžích. Ta více než čtyřhodinová stopáž je opravdu vražedná, ale nakonec jsem to přežil ve zdraví a docela jsem si to i užil. Přece jenom v sobě tajemný příběh skrývá více pozitivních prvků, než těch negativních, takže Craig R. Baxley nakonec ode mně dostane palec směrem nahoru. První polovina filmu se točí okolo seznámení s jednotlivými postavami, z nichž některé stály vskutku za větší pozornost (samotná Annie, Nick nebo mrzout Emery), ale nemůžu se zbavit dojmu, že většina ostatních tu byla absolutně zbytečná a více méně jen do počtu. Což by nebylo špatné, kdyby si je dům „vzal“ hned v první části, ale my se s nimi musíme trápit skoro celý film, což mi lehce lezlo na nervy. Na to že film trvá tak dlouho, si s nimi mohl samotný King více vyhrát (jak u něj bývá ve většině případů dobrým zvykem). Zas na druhou stranu se mi líbilo postupné rozplétání historie samotného domu a jeho obětí (v té druhé polovině našeho příběhu), které sebou přineslo svěží a místy i dost ponurou atmosféru. Která byla občas okořeněna i o docela zajímavé speciální efekty. Přesto si neodpustím poznámku, že to klidně mohlo být o polovinu kratší a zřejmě by se nikdo nezlobil. Některé pasáže jsou totiž dost nevyvážené (co se zajímavosti týče), občas i trochu nudné a nezáživné. 70% (13.02.2018)

Dům v růžích je docela nevyrovaný seriál (3-dílný film, chcete-li). Na jedné straně tu jsou nic moc herci, místy nuda a někdy vyloženě trapné, klišoidní scény či pochybné jednání hlavních postav (k tomu si musím já osobně přidat ještě otřesný dabing, ale uznávám, že to je můj problém). Pak je tu však spousta pozitiv, jako výtečné budování strašidelné atmosféry, několik povedených lekaček, mrazivé napětí, slušné efekty a výborně dokreslující hudba. Podtrženo sečteno, těch kladů je přecejenom o trošku víc, proto hodnotím slabšími 4*. (25.05.2011)

Neskutečně dlouhej horor, ale naštěstí to je rozdělený do tří částí, tak to nakonec ani tak hrozný nepřijde, ale všechno to pospojovat, tak jdu s hodnocením určitě níž, protože na 4 hodiny to nemá až zas tak pestrej děj, aby to dokázalo udržet pozornost po celou dobu. Určitě je taky dobře, že film nevyloží všechny trumfy naráz a dokáže to pěkně dávkovat, možná bych trochu vylepšil první část, která je spíš taková seznamovací, na to že to má tak hodinu a půl by to chtělo ještě něčim ozvláštnit. V dlaších částech už atmosféra houstne a film začíná být mnohem zajímavějším, ale i tak jsem se moc nebál, zkrátit to tak o 100 minut, tak to mohlo vypadat o hodně líp (25.07.2006)

Naprosto nezvládnutá adaptace, šílení herci, neskutečné dialogy, každou minutu trapnost a nelogičnost. Bylo by to tragické i na české poměry devadesátých let, hnus fialovej. Snad na ty čuroty a kuneroly, co mají tuhle zhůvěřilost na svědomí, pošle Štefan Pennywise! Hvězda za dům, i když takovou sračku již pražští devepoleři plácají taky třikrát do roka. (15.03.2016)