Dom v ružiach

Stephana Kinga považuju za Boha v literárním nebi, protože to, jak ten člověk dokáže napsat knihu, vtáhnout Vás do děje a poté Vám vytvoří jistou závislost na dané knize, je až neuvěřitelné. Jeho knihy čtu a považuji je za nejelpší knihy vůbec. Když se nějaká ta Kingova práce zfilmuje, tak to většinou dopadne velmi dobře, až na vyjímku jako byl " Cujo, pes zabiják". Dům v růžích jsem měl vidět díky naší milovaný N@vě ( ironie ), která to v pozdních hodinách odvysílala. A protože jsem velký fanda Kinga, tak jsem to musel vidět. Měl jsem trošku dilema. Koukat na to po dobu tří týdnu a nebo si to nahrát a poté to zkouknout na najednou. Samozřejmně, že jsem zvolil druhou variantu, protože kdybych měl zkouknout jednu část každý týden, tak by veškerá atmosféra byla pryč. Tento film má nepochybně dobrou atmosféru, na které přispívá hudba, jenž mně velmi zaujala. Scénář filmu je povedený a místy opravdu i strašidelný, zejména tedy třetí část. Jen mně nepřesvedčili herecké výkony, které jsou téměř nulové. Zase mně ale zaujali vizuální efekty. Důvod proč tedy dávám jen 3*? Je to prosté!! Sledoval jsem něco málo přes 4 hodiny filmu, kde se skoro furt kecalo ale byli to především nudné dialogy, sem tam nějaká ta strašidelná scéna a toť vše. Určitě jsem rád, že jsem to viděl ale než bych to měl vidět po druhé, tak si radši přečtu knížku! (22.09.2007)

Vynikající televizní projekt se scénářem Stephena Kinga (nejedná se o žádnou jeho adaptaci), což je cítit v mnoha scénách i hláškách. Je zvláštní, že horory z televizní produkce jsou často mnohem atmosféričtější než snímky z produkce čistě filmové. V Rose Red je nedostatečný rozpočet znát pouze v několika závěrečných tricích. V drtivé většině jde však o tu nejpoctivější televizní práci s žánrem, jakou jsem kdy viděl. Pomalé, táhlé nájezdy transfokátorem (do tajemné chodby, k domu nebo na ožívající sochu), doprovázené výbornou instrumentální hudbou, jsou na RR to nejlepší. Atmosféra houstne také díky všudypřítomnému šepotu a nádherným záběrům na děsivé výstřelky architektury, opět doprovázené hudebními motivy. I zajímavá přehlídka postav, čerpající k Kingovy záliby v mentálních superhrdinech, si většinu diváků získá. Nejděsivější momenty přicházejí samozřejmě s paranoidním Emerym. Nechybí ani dětský princip v podobě autistické Annie a jejího oblíbeného "Theme From A Summer Place". Sympatické skloubení formy a obsahu nakonec dělá z RR jeden z nejlepších hororových snímků o strašidelných domech. 80% PS: koncepce strašidelného domu jako monstra a živé entity je zde mnohem lépe podaná než v naprosto nezvládnutém románu (a otrocky natočené Garrisově televizní adaptaci) The Shining. (21.09.2011)

Klasická hororová série, na níž se podílel i mistr hororu osobně. Stephen King napsal scénář ve svém typickém stylu, obsahuje spoustu prvků a postav, které tak často a tak rád do svých děl umísťuje. Starý, rozlehlý, chátrající barák s děsivou minulostí a ještě děsivějším tajemstvím skrývajícím se v jeho zdech, nadpřirozená síla a zlo, které přetrvá věky a sílí s každým dnem, který zvětšuje propast mezi dávnou minulostí a současností. A Annie Wilkesová se se svými schopnostmi zdá být příbuzná s Carrie:) Parta lidí, z nichž téměř každý z nich je obdařen nějakou nadpřirozenou mocí, se vydávají prozkoumat starodávné sídlo známé jako Dům v růžích. Obsazení výborné, snad všechny herce jsem poprvé poznala v Domu v růžích, takže, když je vidím v něčem jiném, vždy se mi vybaví jejich postavy, které tu ztvárnili. Parádní strašidelná atmosféra, výborná hudba a děsivá Ellen Rimbauerová, z té jsem vždycky měla největší strach, zvláště když se poprvé zjeví hlavnímu hrdinovi v celé své "záhrobní kráse." Lekačky na každém rohu fungují stejně účinně jako stupňující se napětí a houstnoucí atmosféra, kterou s sebou přináší probouzející se zlo. Škoda jen, že seriál snad pokaždé, když jej vysílali v TV, byl umístěn do pozdních nočních hodin, případně o půl druhé. Takže jsem ho kompletně celý viděla vlastně snad jen jednou a vždycky jsem měla strachy nahnáno:) A pod střechou Domu v růžích jsem také poprvé uslyšela nádherné skladby Theme from a "Summer Place" a In The Mood. Když je slyším, vždy si vzpomenu na to nádherné, děsivé sídlo a na ten úžasný taneční večírek, který probíhal zrovna ve chvíli, kdy jim tam Stephen King osobně přinesl pizzu:) (24.10.2015)

V domě růží není na růžích ustláno a je tam tak trochu pichlavo. A taky je tam hodně nezajímavých postav.Televizní původ tenhle horor nezapře ani omylem. Craig R.Baxley je fušer, který ani svoji televizní režii nedělá s bravurou. Od počátku své kariéry, po kinohitu Stone Cold ,se už věnoval jen televizním zakázkám, po kterých nehafne ani voříšek před Billou. Kde nic není, ani Stephen King nebere, a to jsem měl často pocit, že sleduji zase nějakou jeho zmrvenou televizní adaptaci. A ono fakt to bylo od Kinga, jak jsem se později dozvěděl! Na soudobé horory je to tak pátá řada, a to jsem ještě čekal zázraky. Mně přišlo, že všechno tohle jsem už viděl v hororech před x lety, i na rok 2002, to bylo opravdu hodně slaboučké. Připustím, že ne každý vidí desítky hororů do měsíce, a tak je nadšený, ale pro mě je to slabý odvar z růží. A to je, prosím pěkně, blivajz, který se nedá vypít. Pro mě zastaralá záležitost, co má s hororem málo společného. Nic hororového se tam nestalo, a tak se dá u toho spolehlivě usnout jako Šípková Růženka. 40% (04.08.2012)

Pro mě ne až taková bomba. Každý další díl hodnotím jako slabší toho předchozího. Atmosféra tu jakási je, mě ale dům, který zabíjí lidi nějak nevtáhnul. Což je mi líto. Nevím ale, zda je to zpracováním anebo prostě příběhem samotným. První díl byl příslibem, protože vše bylo tajemné a divák byl v očekávání. V dalších dílech už se to tam jen plácalo. Takže pro mě průměr. (15.10.2012)