Tenki no ko

[Jemné SPOILERY!] Makoto Shinkai už pred štyrmi rokmi ohromil (i ochromil) divákov svojim pokusom o pseudo-fantasy romantiku s krásnou animáciou, ktorá miestami ani nevyzerala akoby bola kreslená, no priam natočená reálnou kamerou. Film sám o sebe dostal skvelé hodnotenia a zosadil z postu najúspešnejšieho anime tvorcu Hajaja Mijazakiho, za čom ako odporca jeho tvorby neskutočne rád. Preto mi nebolo prekvapením, že sa pán Shinkai rozhodol riskovať a prísť v podstate s rovnakým námetom ako minule čiže o páre, ktorého niečo razantne rozdelí, no zamerať sa hlavne na zmenu počasia. A táto malinká zmena razantne ovplyvnila celý chod filmu. Animácia sa už nemala kam posunúť teda až do momentu kedy začalo vo filme pršať. Ako som už avizoval je to v podstate Kimi No Na Wa, no s krajším a rozprávkovejším spracovaním aj úžasným humorom, ktorý neraz striedal šok i slzy. Stručne povedané láska, dážď, anime rovná sa umelecké dielo. Čo iné by ste od tak talentovaného tvorcu aj čakali? Tlieskam autorom a som rád, že i navzdory pomalému tempu a zvláštnemu story-tellingu dokázali opäť a zas spojiť zarytých weebov, nie až tak zainteresovaných otaku a úplných anime panicov. Ak ste Kimi No Na Wa videli, viete na čom ste, ak nie prídete na to sami. 99% a Známka: S++ ...Rovnako skvelé remeselné dielko... (19.12.2020)

Jak jsem osobně nebyl unešen z předchozího veleúspěšného Shinkaiový díla, přistupoval jsem i díky okolním reakcím k Tenki no ko rezervovaně a nejspíš si kvůli tomu snímek užil víc než bych očekával. V čem mě anime oproti jiným stylům dokáže uhranout s nepoznanou intenzitou jsou ony krásné, rozkmitané obrázky s dechberoucím detailem a harmonií. Shinkaie bych překřtil na nejlepšího anime dokumentaristu, protože jeho světy jsou dychtivě podmanivý, úchylně perfektní, scénériemi opojený a k spokojenosti nás všech s tím nechce ani na chvíli přestat! Není scéna, kde by se kamera aspoň na chvíli nestočila ke kapkám na parapetu anebo neudělala z mraků okoukanou modelku. Celý film je od začátku až do konce zkrápěný vodou ve všech různých skupenství, až jsem zapomínal, co se vlastně na plátně odehrává. A možná pro Shinkaie dobře, protože ač je to velice schopný režisér, tak naopak je neskutečně tvrdohlavý scénárista. Příběh měl solidní tížívý začátek a klapal, dokud jsme se nesetkali s hlavním prvkem Shinkaiového klasického magického realizmu: Vztah hlavní dvojice opletený dávkou nadpřirozena. Ona "šťastná" část nekypěla hlubší substancí a nedokázala si mě dostatečně koupit. Rozdávání úsměvů a sluníčka je málo, vedlejší linky jiných postav nemají silná opodstatnění a návaznost na tu hlavní, jak bych si přál, a když pak má dojít k vyřešení onoho tak nezdravě moc nastiněného závěru a rozuzlení, má to tah motoru pracujícího na polovině otáček. Líbil se mi nápad užití Hininy schopnosti, ale toto pozitivum víc než přebíjely až moc opakované narážky na věk, které mi v konečném důsledku přišly jako větší překážka než mrzké počasí. Nejsme snad v nadpřirozených úrovních, tak proč, proč? Závěr byla slušná šmodrchanice prapodivných rozhodnutí hned několika postav, tak jsem poté ocenil dojezd v podobě návratu do kouzelných výjevů k uklidnění duše. Jen kvůli tomuhle bych doporučil Shinkaiovi ať nechá scénář někomu jinýmu, protože to je pro mě poslední (za to obrovský) schod k samotnému vrcholu. Uf. A já se jdu poplácat, že jsem to zvládl okomentovat aniž bych srovnával velmi podobný Kimi no na wa. Slabší 4*. Tokyo is scary (27.04.2020)

Vizuálně uhrančivé, leč vypravěčsky poněkud zmatené poselství o síle přírody a síle lásky. Paradoxně mi to přišlo lepší ve své první polovině, která je působivým sociálním dramatem, do něhož se jen postupně a zlehka vkrádají romantické, mystické a klimaticko-katastrofické prvky. Ve druhé polovině pak dojde k přímočaře brutálnímu fantasy zvratu, navíc servírovanému s větší než malou dávkou hysterie, a celá ta zajímavá, pomalu budovaná atmosféra existencionálních nadějí a nejistot jde do kopru. Kontrast mezi počátečním civilním slice of life a expresivním, dramaticko-pohádkovým koncem příběhu je opravdu hodně zvláštní zážitek. Nicméně uznávám, že co se zobrazení poetiky života týče, nemá v současnosti Makoto Shinkai sobě rovného. (08.05.2021)

Romantický příběh o šestnáctiletém klukovi, který se v Tokiu po útěku z domova zamiluje do podobně staré osiřelé dívky, která umí na přání zastavit déšť a přivolat Slunce – ale pokaždé za to draze platí. Upřímně je to hrozně krásný film o síle lásky, touze po svobodě a o namáhavém protloukání se životem ve velkoměstě, které postupně mizí pod nánosy vody. Lze ho číst i v rovině metaforického komentáře k extrémním výkyvům počasí, jichž v poslední době přibývá. Jeho jedinou nevýhodou je, že opravdu hodně připomíná předchozí režisérovy filmy a zejména pak snímek Your Name, který byl navíc příběhově košatější, tajemnější a emocionálnější. Místy to skoro vypadá, jako by Makoto Šinkai chtěl svůj úspěch po předešlém hitu zopakovat, a tak použil znovu stejnou formuli (zamilovaná mladá dvojice, kterou spojí magická fantasy schopnost) a opět ji opentlil svými oblíbenými motivy (rušná metropole, déšť, vlaky, soundtrack, hrozící katastrofa, riziko osudové ztráty milované osoby) s předpokladem, že to bude fungovat stejně, a ono to samozřejmě funguje, akorát že výsledek je tentokrát o něco průhlednější, přímočařejší a dramatičnost musí dohánět uměle, nejčastěji přes různé honičky s policisty. Finále mohlo být klidně podstatně delší a překvapivější. I tak ale Šinkai znovu potvrzuje svou pozici mistra v práci s detaily a s poetickými obrazy, s dialogy, věrným zachycením prostředí i s vyprávěním, které umí čapnout za srdce na těch správných místech. (21.10.2019)

Parádna vizuálna stránka, (nádherná kamera, animácia a farby) príjemná hudba, veľký dôraz na počasie a prírodu - charakteristický trademark pre tvobru Makota Shinkaia. Tentokrát tu však chýba nejaký väčší emocionálnejší moment, ktorých majú autorove staršie diela omnoho viac. Ako to je už u jeho filmoch zvykom, ani tentokrát sa nedá očakávať nejaký rozvinutejší príbeh alebo postavy, ktoré nie sú príliš ploché - to ostáva znovu v pozadí a najväčším lákadlom je teda znovu perfektná animácia, ktorá mi však pre plnohodnotný zážitok u celovečerného filmu nestačí. Your Name v tomto smere zrejme ostane neprekonaný, ale stále sa jedná o fajnový film. (10.06.2020)