Scooby-Doo, kde si?!

Seriál, který odstartoval život mé nejoblíbenější animované postavy. Celá parta a její řešení záhad mě už jako malého uchvátilo a od té doby jsem začal sledovat téměř vše kde se Scooby a jeho parta objevili. Po xxx letech jsem si dal celý seriál znovu a stále je to pro mě nenáročná zábava na pobavení. (13.11.2023)

Kultový animák, v ktorom si partia hipíkov fičiacich niekde na tráve (ktorú si musia niekde v tom svojom karaváne poriadne schovávať, pretože som si ju na obrazovke nikdy nevšimol) vôbec nerobí problémy s tým, že ich pes rozpráva a všade okolo nich sa rozťahujú všakovaké príšery. Hm, žeby to nebola tráva, ale LSD??? (17.08.2014)

Scooby-Doo je jednoducho legenda a rozprávka môjho detstva. Doteraz si pamätám, ako som netrpezlivo každú nedeľu sedel pred telkou a tešil sa na dvojičku Scooby-Doo a Flinstonovci. Tieto prvé časti mali svoje čaro už len preto, že sa jednalo o úplne nový seriál a dvojica Shaggy a Scooby je proste úplne skvelá. Stačia títo dvaja a o zábavu je postarané, aj napriek tomu, že väčšina častí je v zásade neustále o tom istom. Animácie samozrejme už teraz o ničom, ale v tomto prípade to nehrá prím. Minimálne z nostalgie pridávam štvrtú hviezdu. 70 % (24.05.2021)

Tuhle první řadu Scoobyho seriálů jsem viděl poprvé už před x lety na zahraničních programech a kvůli těm vzpomínkám jsem původně dal ****. Teď, po zhlédnutí mnoha horších i nejhorších pozdějších řad, se ke mně Where Are You zase dostalo a dávám znovu 4*. ALE musím překousnout (stejně jako ve všech ostatních v českých tv vysílaných řadách) dabing především Scoobyho (jeho výslovnost slov s "r" a další pazvuky) - rozbíjí to vtipnost některých scén, kdy mu není rozumět. Taky by si mohli nějak ujednotit překlady všech těch "zoinksů a jinkiesů." ...a speciálně v téhle řadě mám chuť zabíjet, když se tam skorodospělí lidi osloví "děti." (Třeba Fred řekne: "Děti, máme tu záhadu.") (26.11.2006)

I dnes se rád někdy ráno podívám. Je to taková americká obdoba rychlých šípů. Akorát víc "pokleslá". Přiznejme si to: strašidla a hra s nadpřirozeným tajemnem je zábavnější než suché ideály sokolství pozůstalé z dob první republiky. [(Sokolové ale možná neznali obludnou tvář kapitalismu, a proto orientace na harmonizující ideál antické dvojdomosti duše a těla.) To je vtip. hehe] Zajímavá otázka ale je: Je možné vnímat integraci mysteriózního prvku do reálně pojatého světa jako pokus o vytvoření novodobé mytologie? (To se týká hlavně USA a jejich specifického kulturního a historického vývoje.) Není také od věci připomenout, že vznikla řada děl, kde vystupují postavy z cartoonů jako reálně existující postavy. Jejich vystupování v jiném než v původním kontextu jen mimeticky utvrzuje jejich "reálný", ne-fikční charakter. Říkáte postoderna? No, možná, možná je v tom ale něco víc. A to od doby, kdy Warhole vystoupil s těmi svými ohavnými obrazy a upozornil na integraci novodobých prvků (výrobků/zboží) na taková místa kulturní paměti, kde bychom je my možná nečekali. (14.01.2009)